Helen Keller

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Prosím dodržte lhůtu čtyř dnů od doby, kdy byla tato zpráva vložena (přesné datum vyhledejte v historii). Poté neváhejte šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Helen Keller

c. 1904-1905 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f7/Helen_KellerA.jpg/96px-Helen_KellerA.jpg


(27.6.1880 – 1.6.1968)

Helen Kellerová byla americká spisovatelka, politická aktivistka. Před druhými narozeninami ohluchla a oslepla. I přes tento handicap se jí podařilo, jako prvnímu hluchoslepému člověku vystudovat Harvardskou univerzitu. Mluvila plynně latinsky, francouzsky, řecky a německy.

Dětství

Helen Kellerová se narodila do zámožné rodiny. Její otec Arthur H. Keller byl důstojníkem u armády Konfederac. Matka Kate Adams, která byla o dvacet let mladší, než její muž. Byla dcerou amerického plukovníka, který se velmi angažoval během americké občanské války. Helen měla dva mladší sourozence Mildred Campbell a Phillip Brooks Keller a dva starší nevlastní bratry z otcova prvního manželství.

Ve dvou letech onemocněla dosud neznámou nemocí meningitidou a přišla o sluch i zrak. Stalo se z ní nezvladatelné, agresivní dítě. Bohužel v dosahu domova Kellerových se nevyskytovala žádná specializovaná škola pro nevidomé. V prvních letech se jí snažila pomoci šestiletá dcera kuchaře Martha Waschington, ale komunikační bariera mezi nimi byla příliš veliká. <ref"name=prd">KELLER, Helen. The story of my life [online]. New York: Doubleday, Page & Company, 1914 [cit. 2015-11-18]. Dostupné z: https://archive.org/details/storyofmylife00hele</ref>

Zlom v Helenině životě nastává, když si její matka v roce 1894 přečetla článek od Charlese Dickense „American Notes“, který se věnoval životě a vzdělávání další hluché a slepé ženy Laury Bridgman . Tento článek ji odkázal na lékaře J. Juliana Chinsolma, který byl specialistou v odvětví lékařské medicíny – ORL (ušní, nosní, krční). Lékař jim doporučil sjednat si schůzku s Dr. Alexandrem Grahamem Bellem, který se v prvopočátku své kariéry zabýval problematikou s hluchoněmými dětmi a jejich integrací do společnosti. A. G. Bell jim předal kontakt na Perkinsově institututu pro nevidomé, kde se vzdělávala i Laura Bridgman. Pomocí tohoto institutu se Helen v roce 1887 seznámila se svou pozdější vychovatelkou Anne Mansfield Sullivan. Tato dvacetiletá žena ovlivnila celý Helenin život.

Ihned po příchodu do domu Kellerových se snažila vysvětlit Helen význam jednotlivých slov. K tomuto účelu používala prstovou abecedu. Vždy, když se Helen něčeho dotkla, napsala jí Anne pomocí prstů dané slovo na dlaň. Ze začátku Helen tento způsob výuky nechápala, jelikož si nedokázala dát slova do souvislosti s reálnými předměty. Průlom nastal, když jednou Helen strčila ruku pod tekoucí vodu. V tento moment ji Anne napsala na dlaň slovo „voda“. Ihned po tomto incidentu se Helen naučila a pochopila význam třiceti slov během jednoho dne.

Studia

Helen Kellerová začala v roce 1888 studovat na Perkinsůvě institut pro nevidomé, kde ji doprovázela její vychovatelka Anne Sullivanová. Od roku 1894 strávila Anne dva roky v New Yorku studiem na dvou různých školách pro neslyšící. Část svého studia strávila na Cambridgeské dívčí škole. Chybná citace: Chybí ukončovací </ref> k tagu <ref>Studium zakončila na Radcliffově univerzitě v Bostonu. Stala se tak v roce 1904 ve svých dvaceti čtyřech letech prvním hluchým a slepým člověkem, který vystudoval bakalářský titul. Na univerzitě se seznámila s Markem Twainem, kterého velmi obdivovala. Ten ji seznámil s magnátem Henrym H. Rogersem, který spolu se svou manželkou pokryl veškeré pozdější výdaje, spojené se studiem Helen Kellerové.

Během svého studia se naučila také metodu Tadoma, která spočívala ve vnímání mluvené řeči např. hluchoslepými osobami nahmatáváním vibrací hlasivek, pohybů dolní čelisti, rtů a obličejových svalů mluvčího. Dokázala i psát v Braillově písmě.

Život

Poté, co se Anne Sullivanová vdala, odstěhovala se s ní Helen do jejich nového rodinného domu. Zde spolu s ní a jejím manželem Johnem Macym založila Americkou nadaci pro nevidomé.

V roce 1914 Anne Sullivanová onemocněla a proto najali na pomoc v domě Polly Thompson, která se později stala Heleninou sekretářkou. Anne Sullivanová zemřela v roce 1936.

Po její smrti Helen cestovala spolu s Polly Thompson po celém světě, kde sbírali finanční prostředky na Nadaci pro nevidomé.

Během svého života byla také aktivní na politické úrovni. Stala se členkou Socialistické strany Amerika. Zde bojovala za rovnocennost žen a možnost volebního práva pro ženy. (wiki) Za svůj život dostala několik ocenění např. Prezidentskou medaili svobody, nebo byla zvolena do Národní ženské síně slavy. Hellen Kellerová zemřela ve spánku ve svém domě dne 1.6.1968. Její popel je umístěn v Národní katedrále ve Washingtonu, vedle Anne Sullivan a Polly Thompson.

Dílo

Hellen Kellerová za svůj život vydala několik knih v Braillově písmu. Mezi nejznámější díla patří Povídka mého života, Světlo ze tmy a ticha.

Podle jejího života vzniklo i několik dokumentárních filmů.

Použitá literatura:

https://archive.org/details/storyofmylife00hele

https://en.wikipedia.org/wiki/Helen_Keller

http://www.helenkellerfoundation.org/helen-keller/

http://www.biography.com/people/helen-keller-9361967#synopsis

http://www.afb.org/info/about-us/helen-keller/biography-and-chronology/biography/1235

http://www.epochtimes.cz/2013070221393/Legendarni-divka-Helen-Adamsova-Kellerova-prolomila-nevidomost-i-hluchotu.html