Henry Murray: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
 
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
== Život ==
 
== Život ==
* 1893 1988
+
[[Soubor:MA14 042 001.jpg|thumb|267x267px|Henry A. Murray v roce 1962. Zdroj: Harvardmagazine.com]]
* Vystudoval medicínu, ale věnoval se výzkumu v oblasti psychologie
+
Henry A. Murray se narodil v New Yorku 13. května 1893. Vyrůstal ve spořádané rodině a mohli bychom jej označit za typického představitele psychologie své doby (privilegovaného bílého američana). Murray nejdříve vystudoval historii na Harvardu (B. A.). Následně přešel ke studiu biologie na Univerzitě v Kolumbii (M. A.) a doktorský titul (Ph. D.) pak získal v biochemii na Univerzitě v Cambridge, kde i v roce 1988 v požehnaném věku 95 let umírá.<ref name=":1">Engler, B. (2013). Personality theories. Nelson Education.</ref>
* Kritizoval akademickou psychologii pro nedostatek pozornosti věnované jedinci ve vztahu k prostředí
+
 
* Dílo: ''Explorations of personality''
+
Murray se začal věnovat psychologii v roce 1927 po čtení práce Junga a Freuda. Psychologii ve stejném roce začíná na Harvardu vyučovat a v následujících letech se stává ředitelem harvardské psychologické kliniky. Z tohoto období pochází i jeho nejvýznačnější publikace "Explorations in Personality". V rámci své psychologické práce rovněž vytvořil dodnes využívaný [[Tematický apercepční test|Tematický apercepční test (TAT)]]. Tehdejší psychologii kritizoval pro nedostatek pozornosti věnované jedinci ve vztahu k prostředí.<ref>https://www.britannica.com/biography/Henry-Murray</ref>
== Ego-psychologická koncepce osobnosti ==
+
== Personologie ==
* Nevycházel z klinické praxe ale zkoumal vysokoškolské studenty
+
Murray vycházel z akademického prostředí, přejímal termíny a formulace ostatních psychologů a zároveň je obohacoval. Ačkoli se zajímal prvně o Jungovu práci, je významně ovlivněn zejména Freudem. Spojil spekulace [[Sigmund Freud|psychoanalýzy]] (zejména obecné zaměření na minulost) s umělými metodami akademické psychologie
* Spojil spekulace [[Sigmund Freud|psychoanalýzy]] s umělými metodami akademické psychologie
+
 
* Vycházel z pozorování více výzkumníků, jejichž údaje sjednocoval
+
Jeho personologie je v jeho pojetí brána jako široká multidisciplinární věda o člověku, uvažující celou osobnost a nikoli pouze subjektivní prožitky. Personologie dle něj tak uvažuje jak vnitřní faktory člověka, tak i faktory interakce mezi lidmi. Sám se ani neuzavíral před jednotlivými metodami - kupř. Murray sám o sobě napsal kvalitativní studii. Murrayho komplexnímu přístupu k psychologii odpovídají i jeho zájmy - kromě psychologie se zabýval i mytologií, vydal velkou studii rozebírajícího Melvillova Moby Dicka a byl jedním z význačných vědců stojících za založením Institutu víry ve vědecké době (Institute of Religion in an Age of Science).<ref name=":0">Thetford, W., & Walsh, R. (1985). Theories of Personality and Psychopathology: Schools Derived from Psychology and Philosophy. Kaplan, H. L, and Sadock, B, 1.</ref>
* Kladl důraz na chování celé [[Psychologie osobnosti|osobnosti]], nikoli pouze na prožitky
+
:
* Některé jeho hypotézy je možné objektivně testovat
+
 
* Svůj systém nazývá personologií
+
== Murrayho pojetí osobnosti ==
* Zkoumá individuální osobnost pomocí TAT
+
Osobnost je dle Murrayho hypotetickým konstruktem kloubícím vnitřní (fantazie, úsudky, pocity) a vnější procesy (srovnávání se s požadavky okolí). Osobnost je pod neustálým tlakem plynoucím z konfliktu vnitřních a vnějších požadavků - je tak jistým kompromisem mezi oběma.<ref name=":0" />
:* Vyvinul [[tematicko apercepční test]] (TAT)
+
 
:* Mnohoznačné sociální situace, do nichž jedinec projikuje systém svých potřeb a tlaků
+
=== Struktura osobnosti ===
=== Osobnost jako celek tvořený potřebou a tlakem ===
+
Murrayho struktura osobnosti vychází zejména z Freudovy práce, kterou částečně obohacuje:
* Potřeby a tlaky se vzájemně ovlivpují
+
* '''ID '''je zdrojem energie a místem, z kterého vycházejí impulzy, které nelze akceptovat takové, jaké jsou (Freud); Dle Murrayho však tato složka osobnosti může obsahovat rovněž konstruktivní a akceptovatelné impulzy.
* '''Potřeba'''
+
* '''EGO '''kromě potlačování a aktivizace impulzů v Murrayho pojetí disponuje vlastní energií, díky které pomáhá najít vhodnou formu vyjádření impulzům z ID.
:* Vše, co jedinec chce a o co se snaží
+
* '''SUPEREGO '''jakožto interní regulátor chování, založený zejména na předchozích zkušenostech, může být dle Murrayho i později ovlivněn kupř. zkušenostmi peerů a sociálním prostředím, ve kterém se člověk pohybuje. Ovlivňovat jej mohou i fiktivní (literární, mytologické) postavy.
:* Lze ji identifikovat pomocí vzorců chování, selektivního vnímání, citů a manifestovaného uspokojení
+
* '''EGO-IDEAL '''je Murrayho vlastním konceptem blízkým SUPEREGU. Ideální ego se skládá ze všech sebeobrazů člověka v jejich ideální podobě.
* '''Tlak'''
+
 
:* '''Alfa tlak'''
+
=== Vývoj osobnosti ===
::* Objektivní okolnosti vyvolávající tlak
+
Osobnost se dle Murrayho vyvíjí obdobně jako u Freuda. '''Orální''', '''anální '''a '''falické''' stadium rozšiřuje ještě o '''klaustrální '''(claustral) a '''uretrální''' (urethral) stadium. Klaustrální stadium je klidným stadiem probíhajícím v průběhu prenatálního vývoje dítěte. Uretrální stadium se vyskytuje mezi orálním a análním stadiem a vyznačuje se příjemnými pocity plynoucími z uretrálního eroticismu. Obecně jsou Murrayho vývojové fáze pojímané o něco více šíře než u Freuda.<ref name=":0" /> Sám Murray ve své biografii má problém identifikovat se kupř. s [[Oidipovský komplex|Oidipovským komplexem]].<ref name=":1" />
:* '''Beta tlak'''
+
 
::* Subjektivní zpracování alfa tlaku
+
Na Freuda však Murray navazuje kupř. v otázkách deprivace v jednotlivých stádiích, ve kterých i podle něj dochází k fixacím. K tomu ovšem rozpracovává teorii uretrálního a klaustrálního komplexu. Klaustrální komplex dle Murrayho vytváří pasivní, závislou osobnost. [[Ikarův komplex|Uretrální komplex]] pak utváří přespříliš ambiciozní, narcistickou osobnost toužící po nesmrtelnosti. Uretrální komplex bývá častokrát nazýván rovněž [[Ikarův komplex|Ikarovým komplexem]].<ref name=":0" />
=== Osobnost ===
+
 
* Struktura – organizace všech integrativních a regulativních procesů
+
== Murrayho pojetí motivace ==
:* Všechny vědomé procesy jsou regulativní, ale naopak to neplatí
+
Základním termínem v Marruayho pojetí motivace je '''potřeba '''(need). Potřeba reprezentuje sílu, kterou lze aktivovat jak interní, tak externí stimulací. Vyvolaná potřeba pak vede k ativitě, která danou sílu redukuje či uspokojuje. Za normálních podmínek za nejvíce uspokojivé považoval snížení vyvolané tenze redukcí.
* Jako systém se osobnost nemění, jako struktura je relativně stabilní
+
 
* Struktura osobnosti:
+
Ve své práci potřeby dělí na '''psychické''' (mental), '''viscerogenní''' (viscerogenic), a '''sociálně-vztahové''' (sociorelational) potřeby.  Obecně Murray následně začal rozlišovat''' reaktivní '''a '''proaktivní '''potřeby. Ve své pozdější práci na toto navazuje svým zaměřením na kontext. Potřeby tak vycházejí ze spouštěčů - '''tlaků '''(press). Tyto tak lze následně rozdělit na:<ref name=":0" />
:* Id
+
* '''ALFA TLAK'''
::* Všechny impulzy a stimuly
+
* Tlak vyvolaný objektivní okolností, daností.
::* Energie, emoce a potřeby
+
* '''BETA TLAK'''
:* Ego
+
* Subjektivní prožitek dané objektivní danosti - síla daného tlaku přisuzovaná člověkem.
::* Plánuje a organizuje chování, aktivizuje
+
 
:* Super-ego
+
Potřeby a tlaky se tak dle Murrayho střetávají a sjednocují. Dominantní tlaky a potřeby pak v dětství i pozdějším věku mohou vést k uspokojujícím anebo traumatickým zážitkům. Právě poodkrytí pro daného člověka klíčových témat: tlaků a potřeb, se věnuje [[Tematický apercepční test|Tematický apercepční test (TAT)]].<ref name=":0" /> Na TAT a Murrayho práci navazuje kupř. i Jacksonův projektivní [[Personality Research Form (PRF)]], který převádí 20 potřeb na 20 škál osobnosti. Výhodou projektivní metody v obou případech by měla být nezatíženost testu jazykem - takovýto test by měl být relativně kulturně přenositelný.<ref>Allen, B. P. (2015). Personality theories: Development, growth, and diversity. Psychology Press.</ref>
::* Interiorizované kulturní hodnoty
+
 
:* Ego-ideal
+
== Zdroje ==
::* Vytváří se na základě superega
+
 
::* Ideální sebe-obraz a zdroj stavění si osobních cílů
+
<references/>
* Zdůrazpuje také význam dětství pro rozvoj osobnosti
+
 
:* Jako Freud vytvořil 5 stadií vývoje, v dětství mají ale odlišný obsah
+
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]
* Období vývoje osobnosti:
+
[[Kategorie: Psychologie osobnosti|*]]
:* Dětství
 
:* Adolescence
 
:* Raná dospělost
 
::* do tohoto období se rozvíjí osobnost a její struktury
 
:* Střední dospělost
 
::* rozvinuté struktury jsou uchovávány a zesíleny
 
:* Období stáří
 
::* struktura osobnosti se vrací zpět
 
::* dochází ke ztrátě schopnosti vyvíjet nové struktury
 

Aktuální verze z 7. 2. 2017, 01:13

Život

Henry A. Murray v roce 1962. Zdroj: Harvardmagazine.com

Henry A. Murray se narodil v New Yorku 13. května 1893. Vyrůstal ve spořádané rodině a mohli bychom jej označit za typického představitele psychologie své doby (privilegovaného bílého američana). Murray nejdříve vystudoval historii na Harvardu (B. A.). Následně přešel ke studiu biologie na Univerzitě v Kolumbii (M. A.) a doktorský titul (Ph. D.) pak získal v biochemii na Univerzitě v Cambridge, kde i v roce 1988 v požehnaném věku 95 let umírá.[1]

Murray se začal věnovat psychologii v roce 1927 po čtení práce Junga a Freuda. Psychologii ve stejném roce začíná na Harvardu vyučovat a v následujících letech se stává ředitelem harvardské psychologické kliniky. Z tohoto období pochází i jeho nejvýznačnější publikace "Explorations in Personality". V rámci své psychologické práce rovněž vytvořil dodnes využívaný Tematický apercepční test (TAT). Tehdejší psychologii kritizoval pro nedostatek pozornosti věnované jedinci ve vztahu k prostředí.[2]

Personologie

Murray vycházel z akademického prostředí, přejímal termíny a formulace ostatních psychologů a zároveň je obohacoval. Ačkoli se zajímal prvně o Jungovu práci, je významně ovlivněn zejména Freudem. Spojil spekulace psychoanalýzy (zejména obecné zaměření na minulost) s umělými metodami akademické psychologie.

Jeho personologie je v jeho pojetí brána jako široká multidisciplinární věda o člověku, uvažující celou osobnost a nikoli pouze subjektivní prožitky. Personologie dle něj tak uvažuje jak vnitřní faktory člověka, tak i faktory interakce mezi lidmi. Sám se ani neuzavíral před jednotlivými metodami - kupř. Murray sám o sobě napsal kvalitativní studii. Murrayho komplexnímu přístupu k psychologii odpovídají i jeho zájmy - kromě psychologie se zabýval i mytologií, vydal velkou studii rozebírajícího Melvillova Moby Dicka a byl jedním z význačných vědců stojících za založením Institutu víry ve vědecké době (Institute of Religion in an Age of Science).[3]

Murrayho pojetí osobnosti

Osobnost je dle Murrayho hypotetickým konstruktem kloubícím vnitřní (fantazie, úsudky, pocity) a vnější procesy (srovnávání se s požadavky okolí). Osobnost je pod neustálým tlakem plynoucím z konfliktu vnitřních a vnějších požadavků - je tak jistým kompromisem mezi oběma.[3]

Struktura osobnosti

Murrayho struktura osobnosti vychází zejména z Freudovy práce, kterou částečně obohacuje:

  • ID je zdrojem energie a místem, z kterého vycházejí impulzy, které nelze akceptovat takové, jaké jsou (Freud); Dle Murrayho však tato složka osobnosti může obsahovat rovněž konstruktivní a akceptovatelné impulzy.
  • EGO kromě potlačování a aktivizace impulzů v Murrayho pojetí disponuje vlastní energií, díky které pomáhá najít vhodnou formu vyjádření impulzům z ID.
  • SUPEREGO jakožto interní regulátor chování, založený zejména na předchozích zkušenostech, může být dle Murrayho i později ovlivněn kupř. zkušenostmi peerů a sociálním prostředím, ve kterém se člověk pohybuje. Ovlivňovat jej mohou i fiktivní (literární, mytologické) postavy.
  • EGO-IDEAL je Murrayho vlastním konceptem blízkým SUPEREGU. Ideální ego se skládá ze všech sebeobrazů člověka v jejich ideální podobě.

Vývoj osobnosti

Osobnost se dle Murrayho vyvíjí obdobně jako u Freuda. Orální, anální a falické stadium rozšiřuje ještě o klaustrální (claustral) a uretrální (urethral) stadium. Klaustrální stadium je klidným stadiem probíhajícím v průběhu prenatálního vývoje dítěte. Uretrální stadium se vyskytuje mezi orálním a análním stadiem a vyznačuje se příjemnými pocity plynoucími z uretrálního eroticismu. Obecně jsou Murrayho vývojové fáze pojímané o něco více šíře než u Freuda.[3] Sám Murray ve své biografii má problém identifikovat se kupř. s Oidipovským komplexem.[1]

Na Freuda však Murray navazuje kupř. v otázkách deprivace v jednotlivých stádiích, ve kterých i podle něj dochází k fixacím. K tomu ovšem rozpracovává teorii uretrálního a klaustrálního komplexu. Klaustrální komplex dle Murrayho vytváří pasivní, závislou osobnost. Uretrální komplex pak utváří přespříliš ambiciozní, narcistickou osobnost toužící po nesmrtelnosti. Uretrální komplex bývá častokrát nazýván rovněž Ikarovým komplexem.[3]

Murrayho pojetí motivace

Základním termínem v Marruayho pojetí motivace je potřeba (need). Potřeba reprezentuje sílu, kterou lze aktivovat jak interní, tak externí stimulací. Vyvolaná potřeba pak vede k ativitě, která danou sílu redukuje či uspokojuje. Za normálních podmínek za nejvíce uspokojivé považoval snížení vyvolané tenze redukcí.

Ve své práci potřeby dělí na psychické (mental), viscerogenní (viscerogenic), a sociálně-vztahové (sociorelational) potřeby. Obecně Murray následně začal rozlišovat reaktivní a proaktivní potřeby. Ve své pozdější práci na toto navazuje svým zaměřením na kontext. Potřeby tak vycházejí ze spouštěčů - tlaků (press). Tyto tak lze následně rozdělit na:[3]

  • ALFA TLAK
  • Tlak vyvolaný objektivní okolností, daností.
  • BETA TLAK
  • Subjektivní prožitek dané objektivní danosti - síla daného tlaku přisuzovaná člověkem.

Potřeby a tlaky se tak dle Murrayho střetávají a sjednocují. Dominantní tlaky a potřeby pak v dětství i pozdějším věku mohou vést k uspokojujícím anebo traumatickým zážitkům. Právě poodkrytí pro daného člověka klíčových témat: tlaků a potřeb, se věnuje Tematický apercepční test (TAT).[3] Na TAT a Murrayho práci navazuje kupř. i Jacksonův projektivní Personality Research Form (PRF), který převádí 20 potřeb na 20 škál osobnosti. Výhodou projektivní metody v obou případech by měla být nezatíženost testu jazykem - takovýto test by měl být relativně kulturně přenositelný.[4]

Zdroje

  1. 1,0 1,1 Engler, B. (2013). Personality theories. Nelson Education.
  2. https://www.britannica.com/biography/Henry-Murray
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 Thetford, W., & Walsh, R. (1985). Theories of Personality and Psychopathology: Schools Derived from Psychology and Philosophy. Kaplan, H. L, and Sadock, B, 1.
  4. Allen, B. P. (2015). Personality theories: Development, growth, and diversity. Psychology Press.