Herakleitův názor na člověka: Porovnání verzí

Řádek 18: Řádek 18:
 
'',,Hérakleitos kárá toho, kdo napsal: Kéž mezi bohy a kéž mezi lidmi by zanikly sváry! Neboť by nebylo harmonie, kdyby nebylo vysokého a nízkého tónu, ani by nebylo živočichů bez samice a samce, kteří jsou protivami''(Zl. A 22 z Aristotela).
 
'',,Hérakleitos kárá toho, kdo napsal: Kéž mezi bohy a kéž mezi lidmi by zanikly sváry! Neboť by nebylo harmonie, kdyby nebylo vysokého a nízkého tónu, ani by nebylo živočichů bez samice a samce, kteří jsou protivami''(Zl. A 22 z Aristotela).
  
 +
* Skrze tuto harmonii se prosazuje '''boj''', který je hybnou silou veškerého dění, je v základu vzniku a zániku všech věcí, vše se děje ve sváru a napětí mezi protiklady.
  
- '''Praoheň''' – společné rysy s ohněm a Sluncem<br />
+
'',,Boj je otcem všeho i králem všeho a jedny učinil bohy, druhé lidmi, jedny udělal otroky, druhé svobodnými''''(zl. B 53 z Hippolyta).
:::* '''S ohněm''' - neklidné plápolání má charakter živoucího; symbol kvalitativního přeměňování
+
 
:::* '''Se Sluncem''' - pravidelný rytmus rozněcování a zhasínání (Slunce je každý den nové)
+
'''3. Ve světě je všemu společný logos (rozum)'''. Člověk jedná jako rozumná bytost pouze za předpokladu, že logu porozumí.
- Praoheň - věčně živý, universální, imanentní; je vše řídícím světovým rozumem (logem)<br />
+
* Logos má v díle Hérakleita asi 6 významů: slovo, řeč, smysl, rozum lidí, rozum nad člověkem, zákon
- '''Logos''' je věčný, a tedy božský, stává se zákonem všeho lidského života<br />
+
* Logos je společný pro všechny lidi, ale promlouvám jen k těm, kteří se k němu probudí.
- Člověk je jím určován, i když si to neuvědomuje<br />
+
 
- Logem lze také rozumět smysl ve světě a tedy také řeč a její obsah, což je původní význam slova logos<br />
+
'''Bdící''' sdílejí racionální, přehledný, smysluplný svět ve svém zákonitém řádu - KOSMOS KOINOS<br />
- '''Vševládnoucí zákon''' – boj a jednota protikladů<br />
+
'''Spící''' se uzavírají do svého vnitřního, snového, soukromého světa - KOSMOS IDIOS
- '''Člověk''' = mikrokosmos („Země je v těle zastoupena kostmi a masem, moře tělesnými šťávami.“)<br />
+
 
- '''Duše''' je svou povahou nejpodobnější věčnému ohni,vzniká jako žhnoucí výpar z krve, ale živí se také výpary z okolního vzduchu prostřednictvím dýchání<br />
+
Cesta od KOSMOS IDIOS ke KOSMOS KOINOS je pro Hérakleita filozofickou cestou a ta vede pouze přes poznání sebe sama.
- Výpar se může lišit svou vlhkostí (suchá duše je nejmoudřejší, protože je nejpříbuznější ohni)<br />
+
 
- „Opije-li se muž, dává se vést nedospělým hochem, potácí se a nepozoruje, kam kráčí, neboť má vlhkou duši“<br />
+
'',,Vyhledal jsem sebe samého'''' (Zl. B 101 z Plutarcha).
- '''Rozumnost''' závisí na přijímání vnějšího výparu a to dvěma cestami:
+
 
:::* dýcháním (stále)
+
Na konci této cesty je poznání obecného logu jako racionálního základu bytí v jeho rozmanitosti a protikladnosti. Harmonizující činitel v boji protikladů a uznání skutečnosti že '',,vše je jedním'''' (zl. B 50 z Hippolyta).
:::* prostřednictvím smyslových orgánů (pouze za bdění)
 
- „Bdící mají jeden společný svět, ale spící se obracejí každý do svého vlastního.“<br />
 
- Svět spícího je subjektivním, fantazijním světem snů<br />
 
- Společný svět bdících je světem skutečným<br />
 
- „Společné je všem myšlení“<br />
 
- „Je třeba řídit se společným, ale ač je rozum společný, žije většina lidí tak, jako by měli své zvláštní myšlení.“<br />
 
- Lidé jsou dle Herakleita pošetilí - stále se stýkají s logem (tím, co by měli pochopit), a přece ho nechápou<br />
 
- Většina se spokojuje, místo s pravdou, s pouhým zdáním (přejaté šablony myšlení nebo předsudky) - ačkoli bdí, chovají se jako spící<br />
 
- Osud člověka není určován démonickou mocností, ani nahodilými vnějšími okolnostmi, ale povahou člověka, která má rozhodující roli v utváření životního osudu<br />
 
- „Hledal jsem sebe samého.“ → Kdo pochopí božský logos, najde sebe
 
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
  
 
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]

Verze z 30. 10. 2015, 14:01

Hérakleitos Efeský (asi 540 - 480 př.n.l.)

  • někdy nazýván temný nebo plačící filozof
  • pocházel z rodu efeských králů, kteří spravovali mysteria eleusinské Démétry
  • své královské funkce se vzdal ve prospěch bratra a odebral se do hor, kde žil jako poustevník
  • autodidakt, který se ve svých dílech svým stylem (antitetická stavba) výrazně odlišil od filozofů tehdejší doby
  • pro svůj důraz na 'dění' jeden ze zakladatelů dialektiky a v psychologii předchůdce dynamicky orientovaných směrů

Hlavní myšlenky o člověku

1. Podstatou života je dění, člověka musíme posuzovat nejen podle toho, čím je v současném okamžiku, nýbrž také podle toho, čím se stává.

,,Nelze vstoupit dvakrát do téže řeky podle Hérakelita ani se dvakrát dotknout pomíjivé, svou povahou totožné podstaty. Ta se prudkostí a rychlostí své změny rozptyluje a zase spojuje...přichází a zase odchází'' (Zl. B 91 z Plutarcha).

  • V této analogii s tekoucí řekou demonstruje Hérakleitos proměnlivost, pomíjivost a přechodnost života (bytí). Tento postoj dokumentuje další zlomek B 49a ze stoika Hérakleita:

,,Do týchž řek vstupujeme i nevstupujeme, jsme i nejsme''.

2. Život se odvíjí na jedné straně jako boj mezi protiklady a na straně druhé jako dočasná harmonie (jednota). Toto bipolární založení lidské přirozenosti je pro Hérakleita jejím určujícím atributem.

,,Hérakleitos kárá toho, kdo napsal: Kéž mezi bohy a kéž mezi lidmi by zanikly sváry! Neboť by nebylo harmonie, kdyby nebylo vysokého a nízkého tónu, ani by nebylo živočichů bez samice a samce, kteří jsou protivami(Zl. A 22 z Aristotela).

  • Skrze tuto harmonii se prosazuje boj, který je hybnou silou veškerého dění, je v základu vzniku a zániku všech věcí, vše se děje ve sváru a napětí mezi protiklady.

,,Boj je otcem všeho i králem všeho a jedny učinil bohy, druhé lidmi, jedny udělal otroky, druhé svobodnými''(zl. B 53 z Hippolyta).

3. Ve světě je všemu společný logos (rozum). Člověk jedná jako rozumná bytost pouze za předpokladu, že logu porozumí.

  • Logos má v díle Hérakleita asi 6 významů: slovo, řeč, smysl, rozum lidí, rozum nad člověkem, zákon
  • Logos je společný pro všechny lidi, ale promlouvám jen k těm, kteří se k němu probudí.

Bdící sdílejí racionální, přehledný, smysluplný svět ve svém zákonitém řádu - KOSMOS KOINOS
Spící se uzavírají do svého vnitřního, snového, soukromého světa - KOSMOS IDIOS

Cesta od KOSMOS IDIOS ke KOSMOS KOINOS je pro Hérakleita filozofickou cestou a ta vede pouze přes poznání sebe sama.

,,Vyhledal jsem sebe samého'' (Zl. B 101 z Plutarcha).

Na konci této cesty je poznání obecného logu jako racionálního základu bytí v jeho rozmanitosti a protikladnosti. Harmonizující činitel v boji protikladů a uznání skutečnosti že ,,vše je jedním'' (zl. B 50 z Hippolyta).

Zdroje