Historický vývoj kryptografie v období světových válek

Kryptografie

Kryptografií se rozumí zpráva, která je jakýmsi způsobem zakódována (zašifrována) do podoby, kterou lze přečíst (rozšifrovat) jen díky speciálnímu šifrovacímu klíči.

Dva cíle

  • zprávu správně zakódovat a bezpečně dopravit adresátovi, který ji následně rozkóduje
  • druhá strana- utajovanou informaci zachytit, rozluštit a využít k vlastnímu prospěchu

Kryptologie 1. světové války

Startem pro rozšíření kryptografie byl v 1. světové válce byl obrovský nárůst využívání radiové komunikace, kde vyvstala potřeba určité informace šifrovat. Strana nepřítele se naopak snažila zprávy rozluštit. [1] Nejznámější příklad využití informací, které byly získány pomocí radiového odposlechu je Bitva u Tannenbergu: Na východní frontě naopak na počátku konfliktu slavily úspěchy síly Centrálních mocností. Bitva u Tannenbergu je dobrým příkladem toho, kam může vést nedůsledné použití kódování při utajované komunikaci. V průběhu válečných příprav vedení ruského šifrovacího střediska ze strachu před zrádci ve vlastních řadách pozdrželo přidělování kódových knih jednotlivým plukům a naivně, spoléhavše na to, že nepřítel neposlouchá, se rozhodlo prozatím vysílat rozkazy v otevřené řeči [KAHN, 1968, s.622-627]. Rusové se ihned po vyhlášení války v srpnu 1914 rozhodli zaútočit na ně- meckou 8. armádu jistící oblast Východního Pruska. Tento úkol měly provést dvě ruské armády, známé jako Něvská a Narevská, obě velením spadající pod generála Zilinského. Něvská armáda měla zaútočit s dvoudenním předstihem a Němce zdržet, zatímco Narevská by od jihu nepříteli odřízla ústupovou cestu na západ a nakonec by ho dostala do kleští. Ruské jednotky nebyly dosud zvyklé v masové míře používat rádiové spojení a ještě menší ochotu projevovaly ke kó- 14 dování přenášených zpráv. Němci, kteří ruskou komunikaci bedlivě sledovali, měli dokonce zpočátku dojem, že jde spíše o vskutku ubohý zastírací manévr, než o reálné rozkazy. Nakonec však uvěřili a vypracovali strategii, podle níž měla celá 8. armáda zaútočit na dosud se přesouvající Narevskou armádu u vesničky Tannenberg4 . Něvskou armádu mělo zdržet jen několik slabých oddílů jezdectva a domobrany. Ruský postup na jihu byl zpomalen špatným terénem i nedostatkem zásob a v komunikaci mezi jednotlivými divizemi vládl doslova chaos. Není tak divu, že se hlavní německé síle podařilo 26.9.1914 zaskočit Rusy zcela nepřipravené, obklíčit je a během čtyřdenní bitvy zcela zdecimovat [PIEKALKIEWICZ, 2004, s.272-275].[2]

Principy šifer 1. světové války

Reference

  1. ONDŘEJ, Vaverka. Historický vývoj kryptografie v období světových válek.
  2. ONDŘEJ, Vaverka. Historický vývoj kryptografie v období světových válek.