Informační chování

  • Chování uživatelů při vyhledávání informací.
  • Jde o vzájemnou interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité situaci.
  • Chování je projevem toho, jak člověk vnímá, zpracovává či pamatuje si hledané informace a jak se dále podle nich chová. Na informační chování má vliv několik faktorů jako vnitřní psychické jevy, sociální zařazení či okolnosti za jakých vznikla informační potřeba.
  • Informační chování je také charakterizováno jako účelové vyhledávání informací v důsledku nutnosti uspokojit určité cíle.

T.D.Wilson

  • profesor Sheffieldské univerzity
  • Jakožto hlavní představitel této problematiky, popisuje ve své knize Human Informatin Behaviour (2000) čtyři základní pojmy, vyskytující se v souvislosti s informačním chování:


1. Information Behaviour

  • Informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům, včetně aktivního i pasivního vyhledávání a samozřejmě následného použití.
  • Obsahuje prostor pro komunikaci tváří v tvář s ostatními lidmi, jakož i pasivní příjem informací v podobě sledování televizních reklam, bez nějakého záměru získat nějaké informace.

2. Information Seeking Behaviour

  • Informační chování při vyhledávání je definované jako záměrné vyhledávání informací s cílem dosáhnout určitého cíle a uspokojit danou informační potřebu. V průběhu hledání informací může uživatel spolupracovat s manuálními informačními systémy (například noviny nebo knihovny) nebo s počítačově orientovanými systémy na bázi (jako je World Wide Web).

3. Information Searching Behaviour

  • Je "mikro-úroveň" informačního chování, využívaná hledajícím v interakci s informačními systémy všeho druhu.
  • Skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni interakce člověka s počítačem (například používání myši a kliknutí na odkazy) nebo na intelektuální úrovni (např. přijetí logické strategii vyhledávání nebo stanovení kritérií pro rozhodování o tom, která ze dvou knih vybraných v knihovně ze sousedních míst je užitečnější).
  • Což zahrnuje i duševní úkony, jako je posuzování významu získaných dat a informací.

4. Information Behaviour Use

  • Informační chování při využívání získaných informací.
  • Skládá se z fyzických a duševních aktů podílející se na začlenění nalezených informací do osobního vědomostního fondu.
  • Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.
Wilsons Nested Model of Conceptual Areas.png



Vybrané modely a pojmy informačního chování

Robert Taylor

  • Jeho práce se zaměřuje na formální informační vyhledávací činnosti, ke které dochází v knihovně za referenční přepážkou.
  • Jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků.
  • Popisuje čtyři úrovně vyhledávání informací:
  1. identifikace vnitřní potřeby, nebo "vágní druh nespokojenosti", který je nejednoznačný
  2. formulace vědomé potřeby, která je vyjádřena jako "nejednoznačné a nesourodé prohlášení" , což někdy vede k potřebě komunikovat to s jinou osobu
  3. vytvoření formální potřeby, vyjádřené jako "kvalifikované a racionální" prohlášení o potřebě
  4. vytvoření kompromisní potřeby, což je otázka vyjádřena a formulována tak, že odpovídá organizaci informačního systému (tj. sbírka nebo databáze knihovny)

Nicholas Belkin

  • Je stoupencem koncepce Anomalous States of Knowledge(ASK).
  • Uvědomil si, že v mnoha případech, uživatelé vyhledávacích systémů nejsou schopni přesně formulovat to, co potřebují.
  • Chybí jim jakási nezbytná znalost formulovat své dotazy.
  • V takových případech je vhodnější, aby se pokusili popsat uživatelsky anomální stav poznání, nežli se ptát uživatele na zadání jeho / její potřeby jako žádosti do systému.

Brenda Dervin

  • Je jednou z nejvýznamnějších zastánců modelů, které se zaměřují na kognitivní dimenze informačního chování.
  • Její metafora popisuje člověka jako pohybující se v čase a prostoru, dokud nedosáhne kognitivní mezeru, kde je potřeba informačního vnímání.
  • Tyto mezery musí být přemostěny prostřednictvím akvizice nových informací než se může začít pohybovat dále kupředu.
  • Cílem lidského úsilí při hledání informací je udělat si jasno v aktuální situaci.
Dervin's sense-making model re-drawn.gif



Carol Kuhlthau

  • Jeho výzkum je založen na práci psychologa George Kellyho.
  • Kelly se domníval, že učení je proces testování konstrukcí.
  • Kuhlthau na Kellyho teorii postavil a vyvinul model s názvem Information Search Process(ISP).
  • Obdobně jako Belkin a Dervin, Kuhlthaunův ISP Model předpokládá snížení nejistoty jako primární motivace pro výzkum a stejně jako Taylor, Kuhlthau rozděluje proces vyhledávání informací na etapy.
  • Nicméně, ústředním bodem Kuhlthauna jsou emocionální stavy, které doprovázejí jednotlivé etapy. (1)Úzkost, například doprovází uznání nejistoty na prvním stupni - zahájení.
  • Následuje dalších pět etap a běžné citové stavy se kterými jsou spojeny (uvedené v závorkách): (2) volba (optimismus), (3) průzkum (zmatenost / frustrace / pochybnosti), (4) formulace (přehlednost), (5 ) shromažďování (důvěra), a (6) prezentace (úleva / spokojenost nebo zklamání)


Kuhlthau's and Ellis's model.gif



David Ellis

  • Ellisovo rozpracování různých typů chování zapojených do vyhledávání informací, není stanoveno jako schematický model a Ellis si nečiní žádný nárok na to, že různá chování představují jednotný soubor fází.
  • Používá pojem rysy, spíše než fáze. Tyto rysy jsou pojmenovány a definovány níže:
  • spuštění: použité prostředky uživatelem k zahájení hledání informací, například dotaz na nějakého zkušeného kolegu
  • řetězení: poznámky pod čarou a citace ve známém materiálu nebo "dopředu" zřetězení se známými položkami prostřednictvím citačních indexů
  • procházení: "částečně-řízené nebo částečně-strukturované vyhledávání"
  • rozlišení: pomocí známých rozdílů v informačních zdrojích, jako způsob filtrování množství získaných informací
  • monitoring: udržet up-to-date nebo aktuální informovaností vyhledávání
  • extrakce: selektivní identifikace relevantního materiálu v informačním zdroji
  • ověření: kontrola správnosti informací
  • ukončení: což může být vykládáno jako "zavazování volných konců" prostřednictvím konečného vyhledávání

Zdroje:

http://liswiki.org/wiki/Information_behavior_theories

http://www.informationr.net/tdw/publ/papers/1999JDoc.html

http://en.wikipedia.org/wiki/Information_seeking_behavior

http://en.wikipedia.org/wiki/Information_behavior

http://inform.nu/Articles/Vol3/v3n2p49-56.pdf

http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu

http://wiki.knihovna.cz/