Informační zahlcení


Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s informacemi, jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.

Definice podle Millera

Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller [1] sedm různých kategorií - odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:

• vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty

• chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně

• řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později

• filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita

• přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí

• rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části za účelem rozdělení odpovědí

• útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací


</references>


Doporučená literatura

TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci = Information overload as a barrier to information sharing within an

organization. Praha, 2010.https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/

  1. MILLER, James. Information Input Overload and Psychopatology. American Journal of Psychiatry. 1960, vol. 116, is. 1, s. 695-704. ISSN 1535-7228. In: PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování. Praha, 2008. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví 2008. Studentská práce. Dostupné pro přihlášení na portálu Elektronické informační texty z WWW: <http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-informacnichovani>.