Informace podle Luciana Floridiho

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg
Soubor:Luciano Floridi
Luciano Floridi (cropped).jpg

Filosofie informace

Život Luciana Floridi

Luciano Floridi je italský filosof a logik, zabývá se filosofií informace a informační etikou.

Filosofie informace

Filosofie informace se podle Floridiho odehrávala v celé dlouhé filosofické tradici, a byla implicitně obsažená v klíčových filosofických problémech. Stává se v současnosti novou „první filosofií“[1], protože na základě prudkého rozvoje informačních technologií nově interpretuje základní filosofická témata. Takovými tematickými okruhy jsou otázky vztahu člověka a světa, Bytí jak takového, jsoucna a existence. Informace je totiž pro něj základním metafyzickým pojmem, který není možné redukovat na strojově čitelný kód, a připravit tím informaci o její lidský rozměr. Spolu s tím ale tato klasická témata otevírá novým způsobem a vytváří si samostatnou oblast svého výzkumu. Pohlíží na odvěké filosofické otázky z nového úhlu a novým pohledem.

Pravdivá informace

Skutečná a úplná je podle Floridiho až sémantická informace, která je správně utvořenými, významuplnými a pravdivými daty. [1] V tradičním hierarchickém trojúhelníku 1. Data – 2. Informace – 3. Znalost pak následuje přechod od informace ke znalosti. Tento přechod Floridi určuje tím, že znalost vymezí jako náležitě představovanou sémantickou, tedy o význam obohacenou, informaci. Náležité (správné) představování sémantické informace znamená, že do hry vstupuje znalostní kontext toho, kdo informaci přijímá. Aby se informace mohla stát znalostí, musí být správně zasazena do již vytvořeného souboru znalostí přijímajícího. Důležitost je přičítána i lidem obecně, neboť lidé jsou jedinými známými entitami, které jsou schopné vnímat sémantický rozměr informací (a světa), a na základě tohoto rozměru rozvíjet rostoucí znalost skutečnosti. Lidská znalost světa se tak neustále rozrůstá, vychází ovšem z daru schopnosti vnímat význam a smysl. Skutečnost je pak souhrnem informací. Floridi se tak staví proti konceptualisticko-nominalistické tendenci, která odmítá postižitelnost na člověku nezávislé vnější skutečnosti lidskými pojmy.

Floridi rozebírá a analyzuje informaci jako sémantickou, a chápe ji jako správně syntakticky utvořená, významuplná a pravdivá data. Zavádí rozšířenou obecnou definici sémantické informace [1], jejíž rozšíření spočívá v zakomponování pravdivostního kontextu. V rámci klasické definice není sémantická informace dostatečně zajištěna, protože toto určení poskytuje pouze nutné, ovšem nikoli vyčerpávající podmínky pro její definování. Nezbytnou součástí sémantické informace je totiž pravdivostní hodnota, která není až jejím následným produktem, nýbrž patří k její vnitřní podstatě. Zajímavým důsledkem je pak pro Floridiho to, že desinformace neboli nepravdivá sémantická informace, vůbec není informací jako takovou; je totiž pseudo-informací. Výhodou tohoto pojetí je řešení tzv. Bar-Hillel-Carnapova paradoxu. Ten spočívá v uvědomění si toho, že podle klasické obecné teorie sémantické informace je množství informace menší v podmíněně pravdivém tvrzení, a větší v kontradikci. Nepravdivé tvrzení je totiž vysoce informační bez ohledu na to, že není nositelem pravdivosti.[1]

Jde zkrátka o to, zda je pravdivostní souvislost napojena na sémantickou informaci až jakoby dodatečně, což tvrdí obecná definice informace, nebo je naopak její vnitřní neoddělitelnou součástí. Floridi tuto definici informace rozšířil v tomto smyslu tím, že se snaží předvést nutnost třetího ohledu spojeného s proměnou dat v informace. Aby se data stala informací, musí být kromě své správné syntaktické formy a významuplnosti rovněž pravdivá. V pojmu „pravdivá informace“ je slovo „pravdivá“ nadbytečné, a „nepravdivá informace“, tj. desinformace, je pouhou pseudo-informací.[1] Tím je informace ve své podstatě neoddělitelně spojena s ideou pravdivosti.

Floridi informaci určuje jako soubor náležitě syntakticky uspořádaných a významuplných dat, která plní roli pravdy. Informace závisí na poznávajícím interpretujícím zprostředkovateli, který je schopen interpretovat jak jednotlivá data, tak informační kontext. Informace je pro Floridiho základem znalostí o světě, čemuž lze rozumět jako běžnějšímu, protože z intuice vycházejícímu rozumění, které je v principu realistické.

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 LUCIANO, Floridi. The philosophy of information. 1. publ. Oxford: Oxford University Press, 2013. ISBN 9780199232390.

Zdroj

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

filosofie informace, znalost, data, pravdivost‎