Ivan Petrovič Pavlov: Porovnání verzí

Řádek 7: Řádek 7:
 
<big>'''Život'''</big>
 
<big>'''Život'''</big>
  
Pavlov se narodil v Rjazani jako nejstarší syn do rodiny pravoslavných. Původně se chtěl stát knězem, ale po přečtení Darwinových A Sečenových děl se začal věnovat přírodním vědám na univerzitě v Petrohradě. Zajímal se o fyziologii a vystudoval medicínu. Byl ženatý s ženou jménem Seraphima Vasilievna a měl tři syny a jednu dceru. Naplno se však věnoval výzkumu v laboratoři, a tak po většinu času jeho rodina trpěla finančními problémy. Pavlov získal v roce 1904 Nobelovu cenu za fyziologigii za výzkum trávicích procesů. Proslavil ho ale zejména pojem podmíněný reflex a jeho klasické podmiňování. Zemřel ve věku 86 let v Leningradu jako velice uznávaný ve své zemi i ve světě. <ref>PALMES DANIEL. Ivan Petrovich Pavlov. <i>Journal of Investigative Surgery</i> [online]. vol. 13, issue 2, undefined [cit. 2014-11-13]. DOI: 10.1080/089419300272096.</ref>    <ref>BENJAFIELD JOHN G. <i>A history of psychology</i>. 3rd ed. Don Mills: Oxford University Press, 2010, xvi, 504 s.</ref> <ref>PLHÁKOVÁ ALENA. <i>Dějiny psychologie</i>. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 328 s.</ref>
+
Pavlov se narodil v Rjazani jako nejstarší syn do rodiny pravoslavných. Původně se chtěl stát knězem, ale po přečtení Darwinových A Sečenových děl se začal věnovat přírodním vědám na univerzitě v Petrohradě. Zajímal se o fyziologii a vystudoval medicínu. Byl ženatý s ženou jménem Seraphima Vasilievna a měl tři syny a jednu dceru. Naplno se však věnoval výzkumu v laboratoři, a tak po většinu času jeho rodina trpěla finančními problémy. Pavlov získal v roce 1904 Nobelovu cenu za fyziologigii za výzkum trávicích procesů. Proslavil ho ale zejména pojem podmíněný reflex a jeho klasické podmiňování. Zemřel ve věku 86 let v Leningradu jako velice uznávaný ve své zemi i ve světě. Jeho výzkumy jsou považovány za důležitou část behavioristického bádání a sám patří mezi předchůdce behaviorismu. <ref>PALMES DANIEL. Ivan Petrovich Pavlov. <i>Journal of Investigative Surgery</i> [online]. vol. 13, issue 2, undefined [cit. 2014-11-13]. DOI: 10.1080/089419300272096.</ref>    <ref>BENJAFIELD JOHN G. <i>A history of psychology</i>. 3rd ed. Don Mills: Oxford University Press, 2010, xvi, 504 s.</ref> <ref>PLHÁKOVÁ ALENA. <i>Dějiny psychologie</i>. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 328 s.</ref>
  
 
<big>'''Klasické podmiňování'''</big>
 
<big>'''Klasické podmiňování'''</big>

Verze z 13. 11. 2014, 19:16

Ivan Petrovič Pavlov

(14. 9. 1849 - 27. 2. 1936)

- významný představitel neurofyziologie, lékař, předchůdce behaviorismu

Život

Pavlov se narodil v Rjazani jako nejstarší syn do rodiny pravoslavných. Původně se chtěl stát knězem, ale po přečtení Darwinových A Sečenových děl se začal věnovat přírodním vědám na univerzitě v Petrohradě. Zajímal se o fyziologii a vystudoval medicínu. Byl ženatý s ženou jménem Seraphima Vasilievna a měl tři syny a jednu dceru. Naplno se však věnoval výzkumu v laboratoři, a tak po většinu času jeho rodina trpěla finančními problémy. Pavlov získal v roce 1904 Nobelovu cenu za fyziologigii za výzkum trávicích procesů. Proslavil ho ale zejména pojem podmíněný reflex a jeho klasické podmiňování. Zemřel ve věku 86 let v Leningradu jako velice uznávaný ve své zemi i ve světě. Jeho výzkumy jsou považovány za důležitou část behavioristického bádání a sám patří mezi předchůdce behaviorismu. [1] [2] [3]

Klasické podmiňování

Při jeho základním výzkumu Pavlov pracoval s pokusnými psy, kterým chrirugicky implantoval vývod slinných žláz, aby mohl sledovat množství slin při přijímání potravy (moučka z masa a sucharů lehce smočená ve vodě). Po nějaké době si Pavlov všiml, že psi začali slinit při pouhém pohledu na misku s potravou. Toto zjištění označil jako podmiňování a začal ho soustavně zkoumat. Přispěl tím k pochopení jednoho ze základních procesů učení: Klasické podmiňování.

Klasické podmiňování zařadil mezi formy asociačního učení, při němž se neutrální podnět asociuje s jiným podnětem na základně opakovaných spojování obou podnětů. Výzkum zde probíhal tak, že psi se zavedenými slinnými vývody byli připoutáni za obojek k pracovnímu stolu. Experimentátoři poté spustili neutrální podnět, po kterém přišla potrava. Celé to opakovali zhruba 7-9x za den a prakticky všichni si osvojili podmíněný reflex do deseti dnů. Pavlovovi se podařilo spojit potravu s dalšími podněty (zvuk zvonku, světlo, telefon, atd.) Zavedl několik nových pojmů:

  • Nepodmíněný podnět: Určitá vrozená reakce bez předchozího učení. V Pavlovových experimentech je to potrava.
  • Nepodmíněný reflex: Nenaučená, vrozená odezva



<references>

  1. PALMES DANIEL. Ivan Petrovich Pavlov. Journal of Investigative Surgery [online]. vol. 13, issue 2, undefined [cit. 2014-11-13]. DOI: 10.1080/089419300272096.
  2. BENJAFIELD JOHN G. A history of psychology. 3rd ed. Don Mills: Oxford University Press, 2010, xvi, 504 s.
  3. PLHÁKOVÁ ALENA. Dějiny psychologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 328 s.