Jean Piaget: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „== <big>Jean Piaget</big> ==<br /> <big>Jean Piaget</big> se narodil 9. srpna 1896 v Neuchâtel ve Švýcarsku. Zemřel v Ženevě ve Švýcarsku 16. zá…“)
 
m
Řádek 1: Řádek 1:
== <big>Jean Piaget</big> ==<br />
+
= <big>Jean Piaget</big> <br /> =
 +
<big>'''Jean Piaget'''</big> se narodil 9. srpna 1896 v Neuchâtel ve Švýcarsku. Zemřel v Ženevě ve Švýcarsku 16. září 1980.
  
<big>Jean Piaget</big> se narodil 9. srpna 1896 v Neuchâtel ve Švýcarsku. Zemřel v Ženevě ve Švýcarsku 16. září 1980.
 
 
Byl švýcarským filozofem, přírodním vědcem a především vývojovým psychologem, který se proslavil studiem dětského myšlení a teorií kognitivního vývoje či genetické epistemologie. Soustavným empirickým zkoumáním se pokusil vysvětlit, jak se v dětství vytvářejí základní struktury a předpoklady poznávání, které Immanuel Kant pokládal za apriorní. Jeho soustavná práce se významně přičinila o reformu školního vzdělávání. Největším paradoxem jeho vývojové teorie je rozdělení vývojových stádií dle věku. On sám byl zastáncem kontinuálního vývoje jedince, ale bohužel praxe jej donutila vývoj peroidizovat.
 
Byl švýcarským filozofem, přírodním vědcem a především vývojovým psychologem, který se proslavil studiem dětského myšlení a teorií kognitivního vývoje či genetické epistemologie. Soustavným empirickým zkoumáním se pokusil vysvětlit, jak se v dětství vytvářejí základní struktury a předpoklady poznávání, které Immanuel Kant pokládal za apriorní. Jeho soustavná práce se významně přičinila o reformu školního vzdělávání. Největším paradoxem jeho vývojové teorie je rozdělení vývojových stádií dle věku. On sám byl zastáncem kontinuálního vývoje jedince, ale bohužel praxe jej donutila vývoj peroidizovat.
 +
 +
== Životopis ==

Verze z 29. 11. 2014, 12:34

Jean Piaget

Jean Piaget se narodil 9. srpna 1896 v Neuchâtel ve Švýcarsku. Zemřel v Ženevě ve Švýcarsku 16. září 1980.

Byl švýcarským filozofem, přírodním vědcem a především vývojovým psychologem, který se proslavil studiem dětského myšlení a teorií kognitivního vývoje či genetické epistemologie. Soustavným empirickým zkoumáním se pokusil vysvětlit, jak se v dětství vytvářejí základní struktury a předpoklady poznávání, které Immanuel Kant pokládal za apriorní. Jeho soustavná práce se významně přičinila o reformu školního vzdělávání. Největším paradoxem jeho vývojové teorie je rozdělení vývojových stádií dle věku. On sám byl zastáncem kontinuálního vývoje jedince, ale bohužel praxe jej donutila vývoj peroidizovat.

Životopis