Joseph Carl Robnett Licklider: Porovnání verzí

Řádek 2: Řádek 2:
 
<big>'''Joseph Carl Robnett Licklider'''</big> (11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA)vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť ARPANET - předchůdce internetu.<ref><!doctype html> <!--[if IE 7]><html data-ytrk-page= [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider</ref>
 
<big>'''Joseph Carl Robnett Licklider'''</big> (11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA)vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť ARPANET - předchůdce internetu.<ref><!doctype html> <!--[if IE 7]><html data-ytrk-page= [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider</ref>
  
<big>'''Život a dílo'''</big><br />
+
== <big>'''Život a dílo'''</big><br /> ==
 
Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření elektroneurální aktivity v jejich mozku.<br />
 
Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření elektroneurální aktivity v jejich mozku.<br />
  
Řádek 11: Řádek 11:
 
'''1950''' Massachusettský technologický institut (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Jeho  cílem bylo vytvořit počítačovýc systém protivzdušné obrany,  proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovali dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírováé děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Tecnici poté čekali na výsledky.<br />
 
'''1950''' Massachusettský technologický institut (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Jeho  cílem bylo vytvořit počítačovýc systém protivzdušné obrany,  proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovali dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírováé děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Tecnici poté čekali na výsledky.<br />
  
'''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Člověk Computer symbióza. Hlavní myšlenkou této práce je, že počítač má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měli rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkovéh zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem  a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.<br />
+
== Man - Computer Symbiosis ==
 +
 
 +
'''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že počítač má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měli rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem  a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.<br />
 +
 
 +
'''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty.  V dubnu 1963 Licklider vytvořil "Intergalaktickou počítačovou síť" v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývali vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením ARPANET.(Předchůdce internetu)<ref>[online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider.html</ref><br />
 +
 
 +
== Libraries of the Future ==
 +
 
 +
'''1965''' Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací Vannevar Bush a jeho dílo "As We May Think". V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu digitální knihovny po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby. 
  
'''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty.  V dubnu 1963 Licklider vytvořil "Intergalaktickou počítačovou síť" v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývali vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením ARPANET.(Předchůdce internetu)<ref>[online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider.html</ref>
 
 
<references/>.  
 
<references/>.  
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]

Verze z 4. 2. 2016, 19:21

Joseph Carl Robnett Licklider (11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA)vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť ARPANET - předchůdce internetu.[1]

Život a dílo

Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření elektroneurální aktivity v jejich mozku.

1942 Licklider dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru.

1943 - 1946 Licklider pracoval v Psychoakustikcké laboratoři na Harvardově univerzitě, kde se zabíval lidskou komunikací a zpracováním informací.[2]

1950 Massachusettský technologický institut (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Jeho cílem bylo vytvořit počítačovýc systém protivzdušné obrany, proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovali dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírováé děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Tecnici poté čekali na výsledky.

Man - Computer Symbiosis

1960 Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že počítač má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měli rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.

1962 se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty. V dubnu 1963 Licklider vytvořil "Intergalaktickou počítačovou síť" v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývali vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením ARPANET.(Předchůdce internetu)[3]

Libraries of the Future

1965 Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací Vannevar Bush a jeho dílo "As We May Think". V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu digitální knihovny po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby.

  1. <!doctype html>

.