Karanis: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Řádek 4: Řádek 4:
 
* Výzkumy zde prováděla mezi lety 1924-1935 Michiganská univerzita.
 
* Výzkumy zde prováděla mezi lety 1924-1935 Michiganská univerzita.
 
Již od vysušení části jezera Birkit Karun v období [[Střední říše]], je Fajjúmská oáza jedna z nejúrodnějších oblastí v Egyptě. Nejinak tomu bylo v [[Římská doba|Římské době]], kdy Fajjúm platil za obilnici Egypta<ref>DAVOLI 2012: 155.</ref> . Oblast oázy byla v Ptolemaiovském období přejmenována po královně [[Arsinoe II.]], v tomto období zde také byla masivní stavební činnost. Mohli bychom zde najít důležité metropole jako například Filadelfii, Krokodilopolis, Tebtunis a Euhemerii. Jednotlivá osídlení vznikající v Řecko – Římské době se od sebe liší. Vznikala totiž organicky, jak to dovolovala místní topografie, zvláště hlavní kanál spojující celou oázu s tokem Nilu. Máme zde dokonce příklad Hippodamovského plánování a to v metropoli [[Filadelfia]]<ref>DAVOLI 2012: 163.</ref>
 
Již od vysušení části jezera Birkit Karun v období [[Střední říše]], je Fajjúmská oáza jedna z nejúrodnějších oblastí v Egyptě. Nejinak tomu bylo v [[Římská doba|Římské době]], kdy Fajjúm platil za obilnici Egypta<ref>DAVOLI 2012: 155.</ref> . Oblast oázy byla v Ptolemaiovském období přejmenována po královně [[Arsinoe II.]], v tomto období zde také byla masivní stavební činnost. Mohli bychom zde najít důležité metropole jako například Filadelfii, Krokodilopolis, Tebtunis a Euhemerii. Jednotlivá osídlení vznikající v Řecko – Římské době se od sebe liší. Vznikala totiž organicky, jak to dovolovala místní topografie, zvláště hlavní kanál spojující celou oázu s tokem Nilu. Máme zde dokonce příklad Hippodamovského plánování a to v metropoli [[Filadelfia]]<ref>DAVOLI 2012: 163.</ref>
 +
 +
Život v této zemědělské osadě trval po sedm století, a to od poloviny 3. století před Kristem a skončil během 6. století po Kristu. Jedná se tedy o unikátní sídliště pro zkoumání celého Řecko – Římského období, kdy Egypt procházel mnohými změnami. Jeho lokace na pomezí pouště je klíčovou pro zásadní nálezy.  Toto prostředí totiž dovoluje zachování i organických složek, tedy i tolik vzácných papyrů, které nám pomáhají porozumět administrativě a běžnému životu v této vesnici.<ref>WILFONG 2012: 231</ref>
 +
 +
Prostor města je vymezen dvěma hlavními komunikacemi, směřujícími ke kanálu a dále je ohrazen dvěma chrámy, které byly Michigenskou archeologickou misí dobře zdokumentovány. Jedná se o '''chrám Pnefera a Petesoucha,''' který jeho výkopci označují jako '''Severní chrám''', v němž bylo nalezeno množství krokodýlích mumií v prostoru vnitřní svatyně. Dlouho diskutovanou otázkou je, zda-li tyto mumie souviseli s chrámem a jestli nám mohou přiblížit, komu byl chrám původně dedikován. <ref>WILFONG 2012: 229</ref>
 +
 +
O zemědělské povaze místního obyvatelstva nás informují jak papyry, tak i nálezy archeologické. Bylo zde nalezeno deset velkých a sedm menších sýpek. Ty velké mají stejnou strukturu jako skladiště v římské armádě.  V přední části budovy jsou umístěny obytné prostory, na něž navazuje centrální dvůr lemovaný ze tří stran skladištními prostory,  které byly rozdělené do menších jednotek. Nejčastěji měla tato skladiště strop ve tvaru valené klenby.<ref>GAZDA 1983: 11–12</ref>

Verze z 22. 2. 2015, 20:53

Plán Fajjúmské oázy

Město Karanis, dnešní Kóm Ušim, leží na severní hranici Fajjúmské oázy.

  • Výzkumy zde prováděla mezi lety 1924-1935 Michiganská univerzita.

Již od vysušení části jezera Birkit Karun v období Střední říše, je Fajjúmská oáza jedna z nejúrodnějších oblastí v Egyptě. Nejinak tomu bylo v Římské době, kdy Fajjúm platil za obilnici Egypta[1] . Oblast oázy byla v Ptolemaiovském období přejmenována po královně Arsinoe II., v tomto období zde také byla masivní stavební činnost. Mohli bychom zde najít důležité metropole jako například Filadelfii, Krokodilopolis, Tebtunis a Euhemerii. Jednotlivá osídlení vznikající v Řecko – Římské době se od sebe liší. Vznikala totiž organicky, jak to dovolovala místní topografie, zvláště hlavní kanál spojující celou oázu s tokem Nilu. Máme zde dokonce příklad Hippodamovského plánování a to v metropoli Filadelfia[2]

Život v této zemědělské osadě trval po sedm století, a to od poloviny 3. století před Kristem a skončil během 6. století po Kristu. Jedná se tedy o unikátní sídliště pro zkoumání celého Řecko – Římského období, kdy Egypt procházel mnohými změnami. Jeho lokace na pomezí pouště je klíčovou pro zásadní nálezy. Toto prostředí totiž dovoluje zachování i organických složek, tedy i tolik vzácných papyrů, které nám pomáhají porozumět administrativě a běžnému životu v této vesnici.[3]

Prostor města je vymezen dvěma hlavními komunikacemi, směřujícími ke kanálu a dále je ohrazen dvěma chrámy, které byly Michigenskou archeologickou misí dobře zdokumentovány. Jedná se o chrám Pnefera a Petesoucha, který jeho výkopci označují jako Severní chrám, v němž bylo nalezeno množství krokodýlích mumií v prostoru vnitřní svatyně. Dlouho diskutovanou otázkou je, zda-li tyto mumie souviseli s chrámem a jestli nám mohou přiblížit, komu byl chrám původně dedikován. [4]

O zemědělské povaze místního obyvatelstva nás informují jak papyry, tak i nálezy archeologické. Bylo zde nalezeno deset velkých a sedm menších sýpek. Ty velké mají stejnou strukturu jako skladiště v římské armádě. V přední části budovy jsou umístěny obytné prostory, na něž navazuje centrální dvůr lemovaný ze tří stran skladištními prostory, které byly rozdělené do menších jednotek. Nejčastěji měla tato skladiště strop ve tvaru valené klenby.[5]

  1. DAVOLI 2012: 155.
  2. DAVOLI 2012: 163.
  3. WILFONG 2012: 231
  4. WILFONG 2012: 229
  5. GAZDA 1983: 11–12