Knihovny v období osvícenství a českého národního obrození

V době českého národního obrození došlo k formování novodobého českého národa. Typickým rysem této doby byla obnova českého jazyka a nové literatury a kultury. Díky osvícenskému absolutismu a reformám Marie Terezie a Josefa II. byly utvořeny podmínky pro národní obrození. Ačkoliv vliv katolické církve byl v této době nezanedbatelný, byl nakonec zrušen roku 1773 jezuitský řád. Stále více se prosazovala měšťanská věda a kultura bez vlivu teologie. Rozvíjelo se školství, věda a kultura, tedy i knihovny. S knihovnictvím byla kromě rozvoje školství úzce spojena vědecká práce. V letech 1746-1751 působila vědecká společnost Societas Litteratorum Incognitorum. Byly vydávány vědecká periodika např. Prager Gelehrte Nachrichten. Na Moravě působila Moravská přírodovědecká a vlastivědná společnost. Roku 1831 byla založena Matice česká a roku 1833 započala svou činnost Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách. V době nrodního obrození byly lepší podmínky pro rozvoj kultury a vzdělanosti. Uvolnila se všesvazující cenzura, rozvíjela se široce vydavatelská činnost a v důsledku tohoto se rozšířil knižní trh. roku 186 byl vydán Knihkupecký patent a řád pro knihkupce a antikváře. Vytvořila se také stavovská organizace Pražského knihkupeckého grémia.

Církevní knihovny

Když byl zrušen jezuitský řád roku 1773, otevřely se fondy knihoven jezuitských kolejí. Místo církve převzal nad nimi vládu stát. Významné bylo zrušení společensky neužitečných klášterů z iniciativy Josefa II. Mnoho klášterů proto zaniklo. Knihovny zrušených klášterů připadly pražské Univerzitní knihovně v Čechách a na Moravě Lycejní knihovně v Olomouci.

Existovali však i kláštery, které se zapojily do kultury národního obrození. Mezi ně patří nepochybně premonstrátský strahovský klášter. Díky knihovníkovi Janu Bohumírovi Dlabačovi, který zpracovával bohemikální knihy, tato knihovna byl obohacena o cenné přírustky např. rukopisy, cenné prvotisky, staré české tisky a obrozenecká díla. Témata byla teologie, filozofie, právo, filologie, lékařství a přírodověda. Důležité bylo, že dokumenty v této knihovně byly všem lidem zpřístupněny. Na Moravě pro národní obrození byl důležitý klášter augustiniánů na Starém Brně. Mnozí členové kláštera, jako např. František Matouš Klácel, Pavel Křížkovský, Řehoř Mendel, přispěli k rozvoji filozofie, hudby a botaniky.

Odborné a vědecké knihovny

V době národního obrození a v dalším období hrály důležitou roli vysokoškolské knihovny a vědecké knihovny. Protože jsou tyto knihovny úzce specializovány na určitou oblast, využíval je pouze omezený okruh čtenářů. Přispěly však k vědeckému rozvoji a dalšímu profesnímu vzdělání v různých specializacích.

Roku 1778 byla vydána Instrukce pro všechny univerzitní a lycejní knihovny, která obsahovala pravidla pro činnost jednotlivých knihoven a zaměřovala se na zpracování a organizaci fondů, ale na zpřístupnění knihoven pro veřejnost. Druhá instrukce Instrukce pro univerzitní a studijní knihovny byla vydána roku 1825 a tu předchozí na dlouhou dobu nahradila. Instrukce se zabývala zajištěním a ochranou knih, odbornými činnostmi spojenými se zveřejněním fondu a získávání nových knih a možnostmi odpisu knih z fondu. Neopomenule význam knihovny pro veřejnost a personální otázky.

Ze stávajících vysokoškolských knihoven se zachovala pražská klementinská knihovna. Její poslední prefekt Charles Maria Charuel a jeho adjunkt Leopold Jan Šeršník zpracovaly celý knihovní fond a vytvořili třísvazkový abecední katalog rukopisů a tisků. Roku 1777 byla klementinská knihovna reorganizována a téhož roku bylo oznámeno Veřejné císařsko-královské univerzitní knihovny. V letech 1780-1807 významný představitel národního obrození a knihovník této knihovny Karel Rafael Ungar provedl vnitřní přestavbu knihovny. V osmdesátých letech 18. století se knihovna rozrostla o knihovní fondy zrušených klášterů, a to hlavně díky Ungarovi tyto knihy zůstaly zachovány. Knihovna byla také obohacena o knihy Václava Vřesovce z Vřesovic a Jana Františka Lva z Erlsfeldu. Ungar také roztřídil fondy a vypracoval oborové katalogy. Ungar založil oddíl českých knih Bibliotheca nationalis. Již od roku 1781 vznikla povinnost tiskařů a nakladatelů v Praze poskytnout knihovně jeden exemplář, tj. právo povinného výtisku.

V době národního obrození se také proměňovala olomoucká Univerzitní knihovna. Její knihovní fondy byly zpřístupněny veřejnosti. Knihovna získala řadu rukopisů a tisků ze zrušených klášterů. Významným knihovníkem této knihovny byl Jan Alois Hanke, jež byl pověřen tříděním klášterních dokumentů. Hanke vytvořil svazkový systematický katalog. Knihovna také získal právo povinného výtisku.