Knobův efekt: Porovnání verzí

m
m
Řádek 3: Řádek 3:
  
 
== Experiment ==
 
== Experiment ==
 +
V původním experimentu se Knobe a jeho spolupracovníci kolemjdoucích na Manhattanu ptal na to, jak přemýšlejí nad "záměrným" aktem ve dvou verzích scénářů:
 +
* V prvním scénáři sedí vedoucí společnosti se svým viceprezidentem pro výzkum a vývoj a říká: "Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, ale zároveň to '''poškodí '''životní prostředí." Šéf odpoví, že ho životní prostředí nezajímá, a že chce dosáhnout co nejvyššího zisku. Program je spuštěn a životní prostředí poškozeno.. Kolemjdoucí v '''82 %''' pak na otázku, zdali šéf '''záměrně poškodil '''životní prostředí odpověděli, že ano.
 +
* V druhém scénáři autoři vyměnili slovo poškodí za pomůže: "Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, a zároveň to pomůže životnímu prostředí."  Kolemjdoucí pouze ve 23 % případů odpověděli, že''' '''šéf '''záměrně pomohl '''životnímu prostředí.
 +
Asymetrie obou scénářů je právě tím, co nazýváme Knobův efekt.
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
 
<references/>
 
<references/>

Verze z 19. 10. 2018, 12:54

Joshua Knobe. Profesor kognitivní vědy a filosofie na Yaleské univerzitě (více zde).

Knobův efekt je jedním z nejznámějších příkladů "lidového konceptu záměrného jednání" (Folk concept of Intention and Intentional action).[1] Knobův efekt a s ním související poznatky řadíme do experimentální filosofie, zároveň ale do značné míry souvisí s kognitivní psychologií a teorií mysli (Zájemci preferující audiovizuální formu se mohou podívat kupř. na krátký úvod do Knobeova efektu zde).

Experiment

V původním experimentu se Knobe a jeho spolupracovníci kolemjdoucích na Manhattanu ptal na to, jak přemýšlejí nad "záměrným" aktem ve dvou verzích scénářů:

  • V prvním scénáři sedí vedoucí společnosti se svým viceprezidentem pro výzkum a vývoj a říká: "Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, ale zároveň to poškodí životní prostředí." Šéf odpoví, že ho životní prostředí nezajímá, a že chce dosáhnout co nejvyššího zisku. Program je spuštěn a životní prostředí poškozeno.. Kolemjdoucí v 82 % pak na otázku, zdali šéf záměrně poškodil životní prostředí odpověděli, že ano.
  • V druhém scénáři autoři vyměnili slovo poškodí za pomůže: "Zvažujeme spuštění nového programu. Pomůže nám to zvýšit zisky, a zároveň to pomůže životnímu prostředí." Kolemjdoucí pouze ve 23 % případů odpověděli, že šéf záměrně pomohl životnímu prostředí.

Asymetrie obou scénářů je právě tím, co nazýváme Knobův efekt.

Zdroje

  1. Bystroňová, M. Zdánlivá jednosměrka: Knobův efekt a teorie mysli. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134127/2_ProFil_15-2014-3_2.pdf