Kojenecké období: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
== Kojenecké období ==
 
 
 
* 2. až 12. měsíc
 
* 2. až 12. měsíc
 
* velmi rychlý rozvoj a výrazné změny
 
* velmi rychlý rozvoj a výrazné změny
Řádek 13: Řádek 11:
 
* myšlení se rozvíjí vazbou příčina – následek
 
* myšlení se rozvíjí vazbou příčina – následek
  
 
+
== [[Periodizace lidského vývoje|Freud]] - orální fáze ==  
=== [[Periodizace lidského vývoje|Freud]] - orální fáze ==
 
  
 
* narození až 1. rok
 
* narození až 1. rok
Řádek 25: Řádek 22:
 
* dnes neoanalytici upozorňují na spojení prožívání slasti sexuálního zážitku a bolesti
 
* dnes neoanalytici upozorňují na spojení prožívání slasti sexuálního zážitku a bolesti
  
 
+
== [[Periodizace lidského vývoje|Erikson]] - důvěra x nedůvěra ==
=== [[Periodizace lidského vývoje|Erikson]] - důvěra x nedůvěra ===
 
  
 
* buď vzniká základní důvěra v sebe, v okolí, v každodennost nebo nevzniká a dítě se neorientuje v okolí, lidech, má ohrožující pocity nejistoty
 
* buď vzniká základní důvěra v sebe, v okolí, v každodennost nebo nevzniká a dítě se neorientuje v okolí, lidech, má ohrožující pocity nejistoty
Řádek 34: Řádek 30:
 
* vyřešení tohoto konfliktu záleží na kvalitě mateřské péče (mentální nastavení matky, její zralost, stabilita jejího chování, chtěnost dítěte,…)
 
* vyřešení tohoto konfliktu záleží na kvalitě mateřské péče (mentální nastavení matky, její zralost, stabilita jejího chování, chtěnost dítěte,…)
  
 +
== [[Periodizace lidského vývoje|Mahlerová]] ==
  
=== [[Periodizace lidského vývoje|Mahlerová]] ===
+
=== Fáze normální symbiózy ===
 
 
 
 
==== Fáze normální symbiózy ====
 
  
 
* 2. – 4. měsíc
 
* 2. – 4. měsíc
Řádek 46: Řádek 40:
 
* na konci této fáze začíná zkoušet sebe a matku (štípání, tahání se, …)
 
* na konci této fáze začíná zkoušet sebe a matku (štípání, tahání se, …)
  
 
+
=== Separace a individuace ===
==== Separace a individuace ====
 
  
 
* 4. měsíc – 4. rok (tato fáze přesahuje do dalšího vývojového období)
 
* 4. měsíc – 4. rok (tato fáze přesahuje do dalšího vývojového období)
Řádek 53: Řádek 46:
 
* '''individuace''' = proces autonomie, stávání se sebou
 
* '''individuace''' = proces autonomie, stávání se sebou
  
 +
'''subfáze týkající se kojeneckého věku:'''
  
* subfáze týkající se kojeneckého věku:
+
=== Fáze diferenciace ===
 
 
 
 
===== Diferenciace =====
 
  
 
* 4. – 10. měsíc
 
* 4. – 10. měsíc
Řádek 66: Řádek 57:
  
  
===== Procvičování =====
+
=== Fáze procvičování ===
  
 
* 10. – 16. měsíc
 
* 10. – 16. měsíc
Řádek 74: Řádek 65:
 
* začíná si vytvářet mentální reprezentaci matky
 
* začíná si vytvářet mentální reprezentaci matky
  
 
+
== [[Periodizace lidského vývoje|Piaget]] - senzomotorická inteligence ==
 
 
 
 
=== [[Periodizace lidského vývoje|Piaget]] - senzomotorická inteligence ===
 
  
 
* kvalita vývoje kojence v tomto období je dána kvalitou jeho smyslů při narození
 
* kvalita vývoje kojence v tomto období je dána kvalitou jeho smyslů při narození
 
* také záleží, jak je dítě stimulováno vzhledem k úrovni jeho vývoje
 
* také záleží, jak je dítě stimulováno vzhledem k úrovni jeho vývoje
 
  
 
== Arnold Gessel ==
 
== Arnold Gessel ==
  
 
* univerzita Yale
 
* univerzita Yale
* popsal 5 vývojových zákonitostí (vznikly studiem změn v kojeneckém věku)
+
* popsal '''5 vývojových zákonitostí''' (vznikly studiem změn v kojeneckém věku)
 
 
  
 
=== Princip vývojového gradientu ===
 
=== Princip vývojového gradientu ===
Řádek 96: Řádek 82:
 
# '''proximodistální směr''' - od centra těla na okraj, vývoj kloubů – nejdřív velké a pak teprve jemnější
 
# '''proximodistální směr''' - od centra těla na okraj, vývoj kloubů – nejdřív velké a pak teprve jemnější
 
# '''ulnoradiální směr''' - týká se uchopování, nejprve uchopuje hrabavým pohybem, pak jiným hrabavým (jako bagr), ale bez opozice palce, pak radiálně (7.-8. měsíc), pak klíšťový úchop (palec a jeden prst v opozici)
 
# '''ulnoradiální směr''' - týká se uchopování, nejprve uchopuje hrabavým pohybem, pak jiným hrabavým (jako bagr), ale bez opozice palce, pak radiálně (7.-8. měsíc), pak klíšťový úchop (palec a jeden prst v opozici)
 
  
 
=== Princip funkční asymetrie ===
 
=== Princip funkční asymetrie ===
Řádek 105: Řádek 90:
 
* když začne chodit (15. měsíc), jde do schodů jednou nohou napřed (vždy na schod vykročí stejnou nohou), pak je začne střídat, ale ze schodů stále chodí jednou nohou napřed a až později je začne střídat nohy i ze schodů
 
* když začne chodit (15. měsíc), jde do schodů jednou nohou napřed (vždy na schod vykročí stejnou nohou), pak je začne střídat, ale ze schodů stále chodí jednou nohou napřed a až později je začne střídat nohy i ze schodů
 
* ve třech letech se rozpozná, zda se jedná o praváka nebo leváka
 
* ve třech letech se rozpozná, zda se jedná o praváka nebo leváka
 
  
 
=== Princip individualizace ===
 
=== Princip individualizace ===
  
 
* i když mají všechny děti podobné vzorce chování, je každé individuální (denní režim, pohyby,…) → matka musí reagovat na reálné potřeby dítěte
 
* i když mají všechny děti podobné vzorce chování, je každé individuální (denní režim, pohyby,…) → matka musí reagovat na reálné potřeby dítěte
 
  
 
=== Princip proplétání antagonistických neuromotorických funkcí ===
 
=== Princip proplétání antagonistických neuromotorických funkcí ===
Řádek 117: Řádek 100:
 
* pak když už se pohybuje, tak dochází ke střídání výbojů a konsolidace (blbnutí a odpočívání)
 
* pak když už se pohybuje, tak dochází ke střídání výbojů a konsolidace (blbnutí a odpočívání)
 
* musí mít prostor být samo, tak si zvyká na to, že bude později samo doma
 
* musí mít prostor být samo, tak si zvyká na to, že bude později samo doma
 
  
 
=== Princip autoregulace ===
 
=== Princip autoregulace ===
  
 
* dítě samo dokáže nejlépe odhadnout své možnosti, potřeby a musíme mu k tomu dát možnost
 
* dítě samo dokáže nejlépe odhadnout své možnosti, potřeby a musíme mu k tomu dát možnost
 
  
 
== Rané formy učení ==
 
== Rané formy učení ==
Řádek 128: Řádek 109:
 
* novorozenci jsou dány základní reflexy a na ty se nabalují další dovednosti, které vedou k rozvoji dítěte
 
* novorozenci jsou dány základní reflexy a na ty se nabalují další dovednosti, které vedou k rozvoji dítěte
 
* různé Ψ školy upřednostňují různé formy, procesy učení
 
* různé Ψ školy upřednostňují různé formy, procesy učení
 
  
 
=== Habituace ===
 
=== Habituace ===
Řádek 136: Řádek 116:
 
* habit → zvyk
 
* habit → zvyk
 
* v 7. měsíci prenatálního vývoje si už fetus dokáže zvyknout na pravidelný hluk a nemá na něj úlekové reakce
 
* v 7. měsíci prenatálního vývoje si už fetus dokáže zvyknout na pravidelný hluk a nemá na něj úlekové reakce
 
  
 
=== Podmíněné reflexy ===
 
=== Podmíněné reflexy ===
Řádek 143: Řádek 122:
 
* existuje prostorová a časová styčnost, které se začne nabalovat na přirozené reflexy
 
* existuje prostorová a časová styčnost, které se začne nabalovat na přirozené reflexy
 
* rozvoj podmíněné reakce na základě vůně, času, prostoru a jiných podnětů
 
* rozvoj podmíněné reakce na základě vůně, času, prostoru a jiných podnětů
 
  
 
=== Instrumentální podmiňování ===
 
=== Instrumentální podmiňování ===
Řádek 154: Řádek 132:
 
* odměna je účinnější, protože trest musíme neustále zesilovat
 
* odměna je účinnější, protože trest musíme neustále zesilovat
 
* typické pro behavioristy (Watson), průkopníkem IP je Skinner
 
* typické pro behavioristy (Watson), průkopníkem IP je Skinner
 
  
 
=== Latentní učení ===
 
=== Latentní učení ===
Řádek 163: Řádek 140:
 
* člověk registruje a uchovává vše, co ho zaujme, obklopuje
 
* člověk registruje a uchovává vše, co ho zaujme, obklopuje
 
* př.: mám puštěné zprávy a neposlouchám je, protože se při tom učím, ale přitom z nich pak vím všechno
 
* př.: mám puštěné zprávy a neposlouchám je, protože se při tom učím, ale přitom z nich pak vím všechno
 
  
 
=== Imprinting ===
 
=== Imprinting ===
Řádek 176: Řádek 152:
 
* př.: dítě, které do 8. měsíce neslyší → ztížené učení mateřštiny, protože umí všechny fonémy světa, dítě se musí naučit mateřštinu do 1-3 let, jinak dojde k ireverzibilním změnám  
 
* př.: dítě, které do 8. měsíce neslyší → ztížené učení mateřštiny, protože umí všechny fonémy světa, dítě se musí naučit mateřštinu do 1-3 let, jinak dojde k ireverzibilním změnám  
 
* určitý proces by měl v určitém období proběhnout, nebo už nevyužívá klíčovou dispozici, ale používá kompenzačních mechanismů
 
* určitý proces by měl v určitém období proběhnout, nebo už nevyužívá klíčovou dispozici, ale používá kompenzačních mechanismů
 
  
 
=== Vhled ===
 
=== Vhled ===
Řádek 183: Řádek 158:
 
* základní proces pro gestaltisty
 
* základní proces pro gestaltisty
 
* po určitém osvojení si základních dílčích dovedností pak později dojde k propojení těch jednotlivin a k vhledu do daného problému (kvalitativní posun na vyšší úroveň) → náhlé pochopení
 
* po určitém osvojení si základních dílčích dovedností pak později dojde k propojení těch jednotlivin a k vhledu do daného problému (kvalitativní posun na vyšší úroveň) → náhlé pochopení
 
  
 
== Potřeby dítěte kojeneckého věku ==
 
== Potřeby dítěte kojeneckého věku ==
 
  
 
=== Potřeba krmení ===
 
=== Potřeba krmení ===
  
 
* ze začátku 7-8x denně, od 4. týdne stačí 4-5x denně
 
* ze začátku 7-8x denně, od 4. týdne stačí 4-5x denně
 
  
 
=== Potřeba spánku ===
 
=== Potřeba spánku ===
  
 
* otázky dostatečného, hlubokého, klidného spánku ve správném prostředí, vždy na stejném místě
 
* otázky dostatečného, hlubokého, klidného spánku ve správném prostředí, vždy na stejném místě
 
  
 
=== Potřeba vyměšování ===
 
=== Potřeba vyměšování ===
Řádek 205: Řádek 176:
 
* při kojení je pevná stolice ještě pravidelnější → o to jednodušší je to pro rodiče, ale neměl by se na dítě vyvíjet sociální nátlak – je to založeno na instrumentálním učení
 
* při kojení je pevná stolice ještě pravidelnější → o to jednodušší je to pro rodiče, ale neměl by se na dítě vyvíjet sociální nátlak – je to založeno na instrumentálním učení
 
* pokud to rodiče dítě neučí, tak se to dítě naučí samo ve třech letech, kdy je to založeno na autonomii a samostatném rozhodování dítěte
 
* pokud to rodiče dítě neučí, tak se to dítě naučí samo ve třech letech, kdy je to založeno na autonomii a samostatném rozhodování dítěte
 
  
 
=== Citové a sociální potřeby ===
 
=== Citové a sociální potřeby ===
Řádek 211: Řádek 181:
 
* potřebuje bezpečí, teplo dalšího člověka, dítě je samo schopno rozpoznat atmosféru v rodině
 
* potřebuje bezpečí, teplo dalšího člověka, dítě je samo schopno rozpoznat atmosféru v rodině
 
* strach, radost, vztek = tři primární emoce, které se teď rozvíjejí
 
* strach, radost, vztek = tři primární emoce, které se teď rozvíjejí
 
  
 
== Lokomotorický vývoj ==
 
== Lokomotorický vývoj ==
  
 
+
* '''Jaroslav Koch''' - motorický vývoj - autor metodiky pro jeselské instituce – vyučoval učitelky a pečovatelky, jak o děti pečovat, aby co nejvíc vynahradily rodiče
* Jaroslav Koch, motorický vývoj - autor metodiky pro jeselské instituce – vyučoval učitelky a pečovatelky, jak o děti pečovat, aby co nejvíc vynahradily rodiče
 
 
* normy většinou vycházejí z Gesella
 
* normy většinou vycházejí z Gesella
  
* vyšetření kojence:
+
'''vyšetření kojence:'''
  
 
* Vývojová škála Bayleyové
 
* Vývojová škála Bayleyové
Řádek 225: Řádek 193:
 
* Gesellova vyšetřovací škála
 
* Gesellova vyšetřovací škála
  
 
+
== 1. měsíc ==
=== 1. měsíc ===
 
  
 
* schopno různých pohybů, většinou v souvislosti s reflexní výbavou
 
* schopno různých pohybů, většinou v souvislosti s reflexní výbavou
Řádek 237: Řádek 204:
 
* projevuje se prosociální chování
 
* projevuje se prosociální chování
  
 
+
== 2. měsíc ==
=== 2. měsíc ===
 
  
 
* mírné zvednutí hlavy na zádech i na břiše, i v náruči
 
* mírné zvednutí hlavy na zádech i na břiše, i v náruči
Řádek 249: Řádek 215:
 
* většinou radostné projevy na koupání
 
* většinou radostné projevy na koupání
  
 
+
== 3. měsíc ==
=== 3. měsíc ===
 
  
 
* převaluje se celým tělem, někdy až o 180˚
 
* převaluje se celým tělem, někdy až o 180˚
Řádek 264: Řádek 229:
 
* začíná se diferencovat křik a projevuje se klidné '''broukání''', zpravidla dlouhých samohlásek (když se mu některá zalíbí, opakuje ji)
 
* začíná se diferencovat křik a projevuje se klidné '''broukání''', zpravidla dlouhých samohlásek (když se mu některá zalíbí, opakuje ji)
  
 
+
== 4. měsíc ==
=== 4. měsíc ===
 
  
 
* zvedá hlavu a ramena, opírá se o natažené lokty (už ne o předloktí) a při tom umí zvedat jednu ruku a sáhnou pro něco → stimuluje to dlaně a rozvoj pro plazení
 
* zvedá hlavu a ramena, opírá se o natažené lokty (už ne o předloktí) a při tom umí zvedat jednu ruku a sáhnou pro něco → stimuluje to dlaně a rozvoj pro plazení
Řádek 272: Řádek 236:
 
* intenzivně si zkoumá ručičky a nožičky → počátek vnímání sebe sama (doba, kdy se dítě kousne, štípne ochutnává se) – stejným způsobem zkoumá tělo matky → odlišení toho, co je ono a co je matka
 
* intenzivně si zkoumá ručičky a nožičky → počátek vnímání sebe sama (doba, kdy se dítě kousne, štípne ochutnává se) – stejným způsobem zkoumá tělo matky → odlišení toho, co je ono a co je matka
  
 
+
== 5. měsíc ==
=== 5. měsíc ===
 
  
 
* aktivně se převaluje
 
* aktivně se převaluje
Řádek 283: Řádek 246:
 
* umí projevovat spokojenost a nespokojenost už jen modulací hlasu, dá najevo, že nechce být rušeno (např. od hry)
 
* umí projevovat spokojenost a nespokojenost už jen modulací hlasu, dá najevo, že nechce být rušeno (např. od hry)
  
 +
== 6. měsíc ==
  
=== 6. měsíc ===
+
* samo se přitahuje do sedu
 
+
* stále důležité spojení ruka – pusa
samo se přitahuje do sedu
+
* odliší souhlas a nesouhlas zabarvením hlasu a dokáže rozeznat změny v hlasu (hádání rodičů → rozpláče se)
stále důležité spojení ruka – pusa
+
* rádo si v sedě hraje u stolu – hrabavým pohybem sbírá věci z rovné plochy
odliší souhlas a nesouhlas zabarvením hlasu a dokáže rozeznat změny v hlasu (hádání rodičů → rozpláče se)
+
* soustředí pozornost na řadu předmětů před sebou (rozptýlí pozornost)
rádo si v sedě hraje u stolu – hrabavým pohybem sbírá věci z rovné plochy
+
* očima dá najevo, že chce něco podat
soustředí pozornost na řadu předmětů před sebou (rozptýlí pozornost)
+
* velmi se zdokonaluje modulace hlasu → '''lálání''' a dá jím najevo svou spokojenost
očima dá najevo, že chce něco podat
 
velmi se zdokonaluje modulace hlasu → '''lálání''' a dá jím najevo svou spokojenost
 
  
 
+
== 7. měsíc ==
=== 7. měsíc ===
 
  
 
* plazí se za hračkou, přendává si jí z ruky do ruky a při plazení si ji sebou nese
 
* plazí se za hračkou, přendává si jí z ruky do ruky a při plazení si ji sebou nese
Řádek 303: Řádek 264:
 
* negativní reakce na cizí lidi (pláč)
 
* negativní reakce na cizí lidi (pláč)
  
 
+
== 9. měsíc ==
=== 9. měsíc ===
 
  
 
* aktivně navazuje sociální kontakt s dospělým, snaží se na něj žvatlat, natahuje k němu ruce
 
* aktivně navazuje sociální kontakt s dospělým, snaží se na něj žvatlat, natahuje k němu ruce
Řádek 315: Řádek 275:
 
* fáze klíšťového uchopování (baví ho sbírat drobné předměty)
 
* fáze klíšťového uchopování (baví ho sbírat drobné předměty)
 
* rozumí drobným výzvám (udělej pacipaci, ukaž jak jsi veliký, udělej papa)
 
* rozumí drobným výzvám (udělej pacipaci, ukaž jak jsi veliký, udělej papa)
 
  
 
== Kognitivní vývoj ==
 
== Kognitivní vývoj ==
  
 
+
[['''Jean Piaget''']]
* [['''Jean Piaget''']]
 
  
 
* klíčový podnět pro kojence = '''senzomotorický'''
 
* klíčový podnět pro kojence = '''senzomotorický'''
Řádek 328: Řádek 286:
 
* od počátku existence organismu v prostředí se organismus pokouší vytvářet '''ekvilibrium''' (harmonii) a dávat pryč podněty, které harmonii brání
 
* od počátku existence organismu v prostředí se organismus pokouší vytvářet '''ekvilibrium''' (harmonii) a dávat pryč podněty, které harmonii brání
 
* zaměřuje se na všechny složky kognice: vnímání, paměť, myšlení, učení, představy
 
* zaměřuje se na všechny složky kognice: vnímání, paměť, myšlení, učení, představy
 
  
 
=== Fáze senzomotorické inteligence ===
 
=== Fáze senzomotorické inteligence ===
Řádek 334: Řádek 291:
 
* senzomotorika hraje základní roli pro základ inteligence kojence
 
* senzomotorika hraje základní roli pro základ inteligence kojence
 
* v první roku nesmírný pokrok – rozvoj reflexů, cvik, explorování → projevuje se to stále větším akčním rádiem (stále více se dostává z vězení vlastního těla)
 
* v první roku nesmírný pokrok – rozvoj reflexů, cvik, explorování → projevuje se to stále větším akčním rádiem (stále více se dostává z vězení vlastního těla)
 
  
 
==== 1. měsíc ====
 
==== 1. měsíc ====
Řádek 344: Řádek 300:
 
# '''transpoziční asimilace''' - také se projevuje v 1. měsíci, rozšíření reflexního schématu na jiné předměty (např.: zkouší zda mu sání tužky taky dá mléko)
 
# '''transpoziční asimilace''' - také se projevuje v 1. měsíci, rozšíření reflexního schématu na jiné předměty (např.: zkouší zda mu sání tužky taky dá mléko)
 
# '''rozpoznávací asimilace''' - dítě nejen rozšíří reflexní základ, ale dokáže rozpoznat rozdíly (např.: z tužky mléko neteče, z dudlíku taky ne, ale je to příjemné, z flašky teče, ale není to mléko, z maminky teče, ale ne vždycky)
 
# '''rozpoznávací asimilace''' - dítě nejen rozšíří reflexní základ, ale dokáže rozpoznat rozdíly (např.: z tužky mléko neteče, z dudlíku taky ne, ale je to příjemné, z flašky teče, ale není to mléko, z maminky teče, ale ne vždycky)
 
  
 
==== 1. - 4. měsíc ====
 
==== 1. - 4. měsíc ====
Řádek 351: Řádek 306:
 
* (např.: dítě náhodou při reflexní motorické aktivitě bouchne do chrastítka → to se několikrát opakuje → pak se naučí záměrně bouchat do chrastítka, aby slyšelo zvuk)
 
* (např.: dítě náhodou při reflexní motorické aktivitě bouchne do chrastítka → to se několikrát opakuje → pak se naučí záměrně bouchat do chrastítka, aby slyšelo zvuk)
 
* - dochází k přechodu na '''sekundární cirkulární reakce''' = už si procvičilo nějakou aktivitu (bouchnu – chrastítko – zvuk), a teď to zkouší na ostatní věci → bouchnu do toho a onoho a co to udělá
 
* - dochází k přechodu na '''sekundární cirkulární reakce''' = už si procvičilo nějakou aktivitu (bouchnu – chrastítko – zvuk), a teď to zkouší na ostatní věci → bouchnu do toho a onoho a co to udělá
 
  
 
==== 4. - 8. měsíc ====
 
==== 4. - 8. měsíc ====
Řádek 360: Řádek 314:
 
* kolem 8. měsíce se objevuje '''terciární cirkulární reakce''' = koordinace různých instrumentálně podmíněných reakcí (ví, že gumová kačenka píská, ale že ji dostane jen při koupání → když vidí, že matka chystá vanu, jde si sbalit věci potřebné do vany – kačenku)
 
* kolem 8. měsíce se objevuje '''terciární cirkulární reakce''' = koordinace různých instrumentálně podmíněných reakcí (ví, že gumová kačenka píská, ale že ji dostane jen při koupání → když vidí, že matka chystá vanu, jde si sbalit věci potřebné do vany – kačenku)
 
* matka funguje dvojím způsobem - donáší nové podněty → něco nového a zároveň funguje jako významný stabilizační faktor → je pořád tady a stejná
 
* matka funguje dvojím způsobem - donáší nové podněty → něco nového a zároveň funguje jako významný stabilizační faktor → je pořád tady a stejná
 
  
 
==== 8. - 12. měsíc ====
 
==== 8. - 12. měsíc ====
Řádek 370: Řádek 323:
 
* nejlepší hra je bubu-kuk, přijde mu to jako strašná sranda; pak si to dítě vylepší a samo si zakrývá oči
 
* nejlepší hra je bubu-kuk, přijde mu to jako strašná sranda; pak si to dítě vylepší a samo si zakrývá oči
 
* chápání trvalosti předmětu v čase je jednou z významných veličin inteligence
 
* chápání trvalosti předmětu v čase je jednou z významných veličin inteligence
 
  
 
==== 12. měsíc - 18. měsíc ====
 
==== 12. měsíc - 18. měsíc ====
Řádek 377: Řádek 329:
 
* umí aktivně pustit předmět z ruky (výrazný vývojový skok) → pouští vše a pozoruje změny toho předmětu
 
* umí aktivně pustit předmět z ruky (výrazný vývojový skok) → pouští vše a pozoruje změny toho předmětu
 
* když na něco nedosáhne, tak si to něčím podá (přisune podložku, žduchne to jinou hračkou) → nové prostředky → velké individuální rozdíly!
 
* když na něco nedosáhne, tak si to něčím podá (přisune podložku, žduchne to jinou hračkou) → nové prostředky → velké individuální rozdíly!
 
  
 
== Předřečový vývoj ==
 
== Předřečový vývoj ==
  
* za základnu řečového vývoje lze pokládat:
+
'''za základnu řečového vývoje lze pokládat:'''
  
 
+
* '''předřečové projevy''' – matka s dítětem komunikuje od počátku jeho vývoje, předává dítěti prostřednictvím dialogu, ve kterém je zpočátku sama aktivní, zkušenosti a zprostředkovává mu svět s jeho souvislosti potřebnými pro konkrétní život dítěte, nepřetržitě interpretuje chování
* předřečové projevy – matka s dítětem komunikuje od počátku jeho vývoje. Předává dítěti prostřednictvím dialogu, ve kterém je zpočátku sama aktivní, zkušenosti a zprostředkovává mu svět s jeho souvislosti potřebnými pro konkrétní život dítěte. Nepřetržitě interpretuje chování.
+
* za první předřečový projev dítěte lze považovat '''křik'''
* za první předřečový projev dítěte lze považovat křik
 
 
* kromě pláče kojenec produkuje množství zvuků (i pláč mají odlišný, některý zní blé, blé, jiný krá, krá,…); zároveň dochází ke spontánnímu rozvoji zvuků a hlasů, i primární, sekundární a terciární kruhové reakce → důležité, aby měl klidné, ale stimulační prostředí
 
* kromě pláče kojenec produkuje množství zvuků (i pláč mají odlišný, některý zní blé, blé, jiný krá, krá,…); zároveň dochází ke spontánnímu rozvoji zvuků a hlasů, i primární, sekundární a terciární kruhové reakce → důležité, aby měl klidné, ale stimulační prostředí
* oční kontakt
+
* '''oční kontakt'''
* broukání, lálání, echolálie (opakování jednou zvláště zdařilého zvuku
+
* '''broukání, lálání, echolálie''' (opakování jednou zvláště zdařilého zvuku
* zdvojování slabik
+
* '''zdvojování slabik'''
* „dialogy" s rodiči (dítě produkuje zvuky → přistoupí dospělý a začne mluvit → dítě zmlkne a zkoumá mluvidla, pozoruje artikulaci)
+
* „'''dialogy" s rodiči'''" (dítě produkuje zvuky → přistoupí dospělý a začne mluvit → dítě zmlkne a zkoumá mluvidla, pozoruje artikulaci)
* bezhlasý šepot = matka říká: řekni máma, řekni máma → dítě to říká, ale bez hlasu, jen pohybem rtů
+
* '''bezhlasý šepot''' = matka říká: řekni máma, řekni máma → dítě to říká, ale bez hlasu, jen pohybem rtů
 
* kolem 8. měsíce dítě ztrácí citlivost k rozlišení fonému všech jazyků světa
 
* kolem 8. měsíce dítě ztrácí citlivost k rozlišení fonému všech jazyků světa
 
* kolem 12. měsíce dítě rozumí mnoha slovním výzvám (udělej papa)
 
* kolem 12. měsíce dítě rozumí mnoha slovním výzvám (udělej papa)
 
* na konci 1. roku dítě ovládá jen několik slov – okolo 10ti, většinou jsou to univerzální slova (např.: ham)
 
* na konci 1. roku dítě ovládá jen několik slov – okolo 10ti, většinou jsou to univerzální slova (např.: ham)
  
 
+
'''spor:'''
* spor:
 
  
 
* dítě samo bez učení začne nejdřív produkovat hrdelnice (např.: gl), protože v těch místech je největší napětí, které tím uvolňuje a vyhovuje to Veselkovu zákonu od prostřed ke krajům (zastávají pediatři)
 
* dítě samo bez učení začne nejdřív produkovat hrdelnice (např.: gl), protože v těch místech je největší napětí, které tím uvolňuje a vyhovuje to Veselkovu zákonu od prostřed ke krajům (zastávají pediatři)
 
* nejdřív produkuje retnice (b, m, p), protože to souvisí se sáním a pojem „matka“ je ve všech národech spojená s retnicí „m“
 
* nejdřív produkuje retnice (b, m, p), protože to souvisí se sáním a pojem „matka“ je ve všech národech spojená s retnicí „m“
 
  
 
== Specifika mateřské a otcovské mluvy ==
 
== Specifika mateřské a otcovské mluvy ==
  
 
+
'''dítě se musí naučit:'''
* dítě se musí naučit:
 
  
 
* rozčlenit, co slyší
 
* rozčlenit, co slyší
Řádek 415: Řádek 362:
 
* prosadit se v komunikaci
 
* prosadit se v komunikaci
 
* upoutat na sebe pozornost
 
* upoutat na sebe pozornost
 
  
 
=== Child directed speech ===
 
=== Child directed speech ===
  
 
+
'''specifika řeči zaměřené na dítě:'''
* specifika řeči zaměřené na dítě:
 
  
 
* využívána přehnána intonace
 
* využívána přehnána intonace
Řádek 440: Řádek 385:
  
 
* '''intuitivní rodičovství''' (Papoušek), rodiče se přizpůsobují mentální zralosti dítěte – zvýšená empatie → usnadnění vzájemného porozumění a podněcování dítěte k vlastní řečové produkci, komunikace ve starším věku dítěte = rodičovská didaktika (Papoušek) – zatěžovat přiměřeně svoje dítě
 
* '''intuitivní rodičovství''' (Papoušek), rodiče se přizpůsobují mentální zralosti dítěte – zvýšená empatie → usnadnění vzájemného porozumění a podněcování dítěte k vlastní řečové produkci, komunikace ve starším věku dítěte = rodičovská didaktika (Papoušek) – zatěžovat přiměřeně svoje dítě
 
  
 
=== Rituální jazykové hry ===
 
=== Rituální jazykové hry ===
Řádek 447: Řádek 391:
 
* velmi často jsou tyto rituální jazykové hry spojovány s určitou pravidelností (např.: v případech přebalování, oblékaní, v určitých situacích – koupání, kojení,…)
 
* velmi často jsou tyto rituální jazykové hry spojovány s určitou pravidelností (např.: v případech přebalování, oblékaní, v určitých situacích – koupání, kojení,…)
 
* matčiny hry jsou doprovázeny spíše stabilitou, uklidněním; otcovy spíše nestabilitou, novými zkušenostmi → obě jsou důležité a jsou komplementární
 
* matčiny hry jsou doprovázeny spíše stabilitou, uklidněním; otcovy spíše nestabilitou, novými zkušenostmi → obě jsou důležité a jsou komplementární
 
  
 
* '''Bruner''' popisuje pět procesů, ve kterých se dítě připravuje na osvojení si jazyka:
 
* '''Bruner''' popisuje pět procesů, ve kterých se dítě připravuje na osvojení si jazyka:
Řádek 456: Řádek 399:
 
# dítě rozlišuje tón matky a imituje ho, přejímá tedy emocionální náboj vázaný na slovní označení – „to krásně cinká“, „to ošklivě štípe“
 
# dítě rozlišuje tón matky a imituje ho, přejímá tedy emocionální náboj vázaný na slovní označení – „to krásně cinká“, „to ošklivě štípe“
 
# nastupují různé řečové hry
 
# nastupují různé řečové hry
 
  
 
* kolem 1. roku dochází k relativně rychlému nárůstu slovní zásoby
 
* kolem 1. roku dochází k relativně rychlému nárůstu slovní zásoby
Řádek 468: Řádek 410:
  
 
* období symbolické předpojmové (15. – 36. měsíc) → první slova mají expresivní a regulativní charakter
 
* období symbolické předpojmové (15. – 36. měsíc) → první slova mají expresivní a regulativní charakter
 
 
 
* '''biologické zrcadlo''' = dospělý člověk zcela intuitivně imituje mimické projevy dítěte → zpětná vazba pro dítě, prvotní informace o jeho mimických projevech (Langmaier)
 
* '''biologické zrcadlo''' = dospělý člověk zcela intuitivně imituje mimické projevy dítěte → zpětná vazba pro dítě, prvotní informace o jeho mimických projevech (Langmaier)

Verze z 2. 1. 2014, 21:08

  • 2. až 12. měsíc
  • velmi rychlý rozvoj a výrazné změny
  • je to kontinuum už od prenatálu
  • váha vzroste 3x (12. měsíc = trojnásobek porodní váhy)
  • 70. léta jiný pohled na vývoj dítěte – vzájemně si vyjít vstříc (matka × dítě) → ale má to být tak, že prvních 6. týdnů vyjít dítěti vstříc, a pak už to ritualizovat a držet pravidelnost (i dítě by mělo zažít hlad a dyskomfort)
  • tělo se prodlouží o 20 cm, rozvoj kůže (pokožky), trupu, končetin
  • ubývá spánku – redukce na 14 hodin (většinou cyklus 12 + 2 hodiny denně)
  • potřeba dítěte, aby rodiče ritualizovali denní cyklus (pak je v 6. měsíci schopno rozpoznat noc a den)
  • dítě učí ovládat své tělo → lokomoce ve vzpřímeném postoji, záměrně věc uchytí a pustí (důležitý moment kolem 12. měsíce – předtím neuměl chtěně věc upustit)
  • rozvoj psychické kapacity → stále přijímá a zpracovává podněty, pořád se jedná o latentní observační učení, podnětů by nemělo být přemíru
  • myšlení se rozvíjí vazbou příčina – následek

Freud - orální fáze

  • narození až 1. rok
  • klíčovou zónou je ústní krajina (největší sytost senzorů)
  • 2 podfáze:
  1. sání (jako takové)
  2. orálně-agresivní - nejen stimulace rtů, ale i růst zubů (dentice); projevuje se i pud smrti - destruktivní (i když ho to bolí, stále kouše)
  • dnes neoanalytici upozorňují na spojení prožívání slasti sexuálního zážitku a bolesti

Erikson - důvěra x nedůvěra

  • buď vzniká základní důvěra v sebe, v okolí, v každodennost nebo nevzniká a dítě se neorientuje v okolí, lidech, má ohrožující pocity nejistoty
  • ctností je naděje
  • dítě má schopnost orientovat se v nejbližším okolí a lidech; v 12-15 měsících již existují různé typy vazby dítěte na matku → způsobeno tím, jak na dítě matka působí, jaké k němu přicházejí stimuly
  • 1. rok člověka koncipuje v tom, jaký pohled na svět si dítě do života odnese
  • vyřešení tohoto konfliktu záleží na kvalitě mateřské péče (mentální nastavení matky, její zralost, stabilita jejího chování, chtěnost dítěte,…)

Mahlerová

Fáze normální symbiózy

  • 2. – 4. měsíc
  • matka dítěti ukazuje věci, chodí s ním
  • dítě má pocit, že tvoří s matkou jeden všemocný systém, který je oddělený od okolního světa
  • neodlišuje sebe od matky, ale sebe a matku od okolního světa
  • na konci této fáze začíná zkoušet sebe a matku (štípání, tahání se, …)

Separace a individuace

  • 4. měsíc – 4. rok (tato fáze přesahuje do dalšího vývojového období)
  • separace = fyzické oddělování se
  • individuace = proces autonomie, stávání se sebou

subfáze týkající se kojeneckého věku:

Fáze diferenciace

  • 4. – 10. měsíc
  • dítě zřetelně odlišuje matku od jiných a objevují se počátky strachů z cizích lidí
  • na konci se začíná projevovat strach z oddělení od matky - separační úzkost
  • od 7. měsíce manuální a taktilní prozkoumávání rozdílností matky
  • pozornost dítěte zaměřená především na vnější podněty, je schopno i zapomenout na vnitřní pocity (když si hraje, nepociťuje hlad)


Fáze procvičování

  • 10. – 16. měsíc
  • vývoj lokomotoriky, schopnost chodit, pohybovat se → pocit nezávislosti, všemocnosti
  • rozvoj i jemné motoriky – pokouší se jíst příborem
  • období elastického pouta – vzdalování se a prozkoumávání prostředí a návrat k matce pro zkontrolování jejich vztahu → maminky by měly dát dítěti zážitek separace (např.: jí nakoupit samy a dítě pohlídá babička)
  • začíná si vytvářet mentální reprezentaci matky

Piaget - senzomotorická inteligence

  • kvalita vývoje kojence v tomto období je dána kvalitou jeho smyslů při narození
  • také záleží, jak je dítě stimulováno vzhledem k úrovni jeho vývoje

Arnold Gessel

  • univerzita Yale
  • popsal 5 vývojových zákonitostí (vznikly studiem změn v kojeneckém věku)

Princip vývojového gradientu

  • odkud kam směřuje vývoj dítěte (co se vyvíjí první a co následuje)
  1. kefalokaudální směr - od hlavy k ocasu, nejdřív se vyvíjí receptory na hlavě
  2. proximodistální směr - od centra těla na okraj, vývoj kloubů – nejdřív velké a pak teprve jemnější
  3. ulnoradiální směr - týká se uchopování, nejprve uchopuje hrabavým pohybem, pak jiným hrabavým (jako bagr), ale bez opozice palce, pak radiálně (7.-8. měsíc), pak klíšťový úchop (palec a jeden prst v opozici)

Princip funkční asymetrie

  • ve vývoji dítěte dochází ke střídání specializace na pravé a levé straně těla a to se stále větší dokonalostí
  • 3.-4. měsíc je dítě v symetrické poloze, uvolňuje ruce a uchopuje jimi a to z obou stran
  • v 6. měsíci preferuje úchop jednou rukou, ale neznamená to, že z něj bude pravák nebo levák
  • když začne chodit (15. měsíc), jde do schodů jednou nohou napřed (vždy na schod vykročí stejnou nohou), pak je začne střídat, ale ze schodů stále chodí jednou nohou napřed a až později je začne střídat nohy i ze schodů
  • ve třech letech se rozpozná, zda se jedná o praváka nebo leváka

Princip individualizace

  • i když mají všechny děti podobné vzorce chování, je každé individuální (denní režim, pohyby,…) → matka musí reagovat na reálné potřeby dítěte

Princip proplétání antagonistických neuromotorických funkcí

  • dochází ke střídání dominance stahování flexorů a extenzorů → střídání napětí a uvolnění
  • pak když už se pohybuje, tak dochází ke střídání výbojů a konsolidace (blbnutí a odpočívání)
  • musí mít prostor být samo, tak si zvyká na to, že bude později samo doma

Princip autoregulace

  • dítě samo dokáže nejlépe odhadnout své možnosti, potřeby a musíme mu k tomu dát možnost

Rané formy učení

  • novorozenci jsou dány základní reflexy a na ty se nabalují další dovednosti, které vedou k rozvoji dítěte
  • různé Ψ školy upřednostňují různé formy, procesy učení

Habituace

  • přivyknutí si
  • přivykne si různé podněty a nereaguje na ně
  • habit → zvyk
  • v 7. měsíci prenatálního vývoje si už fetus dokáže zvyknout na pravidelný hluk a nemá na něj úlekové reakce

Podmíněné reflexy

  • reflexologové (Pavlov), reaktologové (Bechtěrev, Sečenov), asocialisté
  • existuje prostorová a časová styčnost, které se začne nabalovat na přirozené reflexy
  • rozvoj podmíněné reakce na základě vůně, času, prostoru a jiných podnětů

Instrumentální podmiňování

  • probíhá v pozdějším věku
  • podmiňování, které nefunguje jako S-R reakce, ale jako S-R-S
  • S – stimul, který vydá dítě pro okolí
  • R – reakce okolí (zpevnění, odměna)
  • S – podle reakce okolí dítě pak nějak pokračuje
  • odměna je účinnější, protože trest musíme neustále zesilovat
  • typické pro behavioristy (Watson), průkopníkem IP je Skinner

Latentní učení

  • někdy nazýváno observační učení (ale observace je jen jednou jeho částí)
  • podmíněno existencí všech smyslů, které máme
  • představitelé: ti, co akcentují zrání
  • člověk registruje a uchovává vše, co ho zaujme, obklopuje
  • př.: mám puštěné zprávy a neposlouchám je, protože se při tom učím, ale přitom z nich pak vím všechno

Imprinting

  • učení vtisknutím
  • zkoumali to etologové
  • Lorenz a kačenky
  • manželé Hakošovi a opičky
  • srovnávací Ψ
  • vtisknutí obrazu matky → není to vázáno na jeden moment v životě, ale na významný okamžik života (vtisknutí dovednosti plavat…)
  • organismus je po určitou omezenou dobu více disponován pro vtisknutí si něčeho (dovednosti, vztahy,…)
  • př.: dítě, které do 8. měsíce neslyší → ztížené učení mateřštiny, protože umí všechny fonémy světa, dítě se musí naučit mateřštinu do 1-3 let, jinak dojde k ireverzibilním změnám
  • určitý proces by měl v určitém období proběhnout, nebo už nevyužívá klíčovou dispozici, ale používá kompenzačních mechanismů

Vhled

  • konec kojeneckého období (9. měsíc)
  • základní proces pro gestaltisty
  • po určitém osvojení si základních dílčích dovedností pak později dojde k propojení těch jednotlivin a k vhledu do daného problému (kvalitativní posun na vyšší úroveň) → náhlé pochopení

Potřeby dítěte kojeneckého věku

Potřeba krmení

  • ze začátku 7-8x denně, od 4. týdne stačí 4-5x denně

Potřeba spánku

  • otázky dostatečného, hlubokého, klidného spánku ve správném prostředí, vždy na stejném místě

Potřeba vyměšování

  • v 1. roce je reflexivní, matka musí začít odhalovat pravidelnosti (vykálí se po spánku, po jídle) a zkoušet dítě vysazovat na nočník
  • musí k tomu přidat příjemné prostředí (teplý nočník)
  • když se nevykálí, tak dítě za 2 min sundat a vytvořit pravidelnosti (odměna při úspěchů, stálé místo nočníčku)
  • při kojení je pevná stolice ještě pravidelnější → o to jednodušší je to pro rodiče, ale neměl by se na dítě vyvíjet sociální nátlak – je to založeno na instrumentálním učení
  • pokud to rodiče dítě neučí, tak se to dítě naučí samo ve třech letech, kdy je to založeno na autonomii a samostatném rozhodování dítěte

Citové a sociální potřeby

  • potřebuje bezpečí, teplo dalšího člověka, dítě je samo schopno rozpoznat atmosféru v rodině
  • strach, radost, vztek = tři primární emoce, které se teď rozvíjejí

Lokomotorický vývoj

  • Jaroslav Koch - motorický vývoj - autor metodiky pro jeselské instituce – vyučoval učitelky a pečovatelky, jak o děti pečovat, aby co nejvíc vynahradily rodiče
  • normy většinou vycházejí z Gesella

vyšetření kojence:

  • Vývojová škála Bayleyové
  • Pražská metoda vyšetřování kojence (Šoková)
  • Gesellova vyšetřovací škála

1. měsíc

  • schopno různých pohybů, většinou v souvislosti s reflexní výbavou
  • leze po bříšku, krátce fixuje předmět (to je projevuje celkovým znehybněním)
  • na krátko zvedá hlavičku, sleduje předmět očima
  • projevuje se uchopování bez sledování očima
  • chvíli vydrží sledovat hodně barevný předmět v jeho zorném poli
  • zpozorní při výrazných zvucích (+ objímací reflex)
  • matky dokáži rozlišit zvuky (např.: při hladu, bolesti, problému…)
  • projevuje se prosociální chování

2. měsíc

  • mírné zvednutí hlavy na zádech i na břiše, i v náruči
  • sleduje hračku v úhlu 90˚ - jde za ní pohledem
  • podrží si hračku a křečovitě si ji dokáže dát do zorného úhlu
  • nekoordinované pokusy zaměření aktivity na cíl (očima, tělem)
  • očima pozoruje pohyb osoby, dokáže přijímat tekutiny lžičkou
  • zpozorní při slyšeném hlasu
  • projevuje se radostná aktivita, když se někdo/něco milého objeví/přistoupí k postýlce
  • většinou radostné projevy na koupání

3. měsíc

  • převaluje se celým tělem, někdy až o 180˚
  • otáčí hlavičku a sleduje hračku do 180˚
  • udrží hlavičku nad podložkou, opírá se o loketní klouby při ležení na břiše → tím posiluje šíjové svaly a dokáže se rozhlížet
  • snaha dosáhnout předměty, sleduje očima drobné pohyby předmětů
  • drží hračku a trhavými pohyby ji dostane do zorného úhlu a pohybuje s ní, mává
  • vyjadřuje radost a údiv, směje se (důležitý moment pro přijetí dítěte rodiči, kteří ho do teď nepřijali)
  • už se dá zklidnit hlasem, hudbou
  • složité chování při jídle
  • z asymetrické polohy přechází do symetrické, uvolňují se mu ruce (už je nemá sevřené) → aktivní uchopování
  • s pomocí chvíli sedí (podložené polštáři) →sleduje jiný horizont světa (nový pohled) – má při tom kulatou páteř → po chvíli přepadne
  • začíná se diferencovat křik a projevuje se klidné broukání, zpravidla dlouhých samohlásek (když se mu některá zalíbí, opakuje ji)

4. měsíc

  • zvedá hlavu a ramena, opírá se o natažené lokty (už ne o předloktí) a při tom umí zvedat jednu ruku a sáhnou pro něco → stimuluje to dlaně a rozvoj pro plazení
  • chvíli dokáže stabilněji sedět a při tom dokáže něco uchopit
  • vydává různé zvuky
  • intenzivně si zkoumá ručičky a nožičky → počátek vnímání sebe sama (doba, kdy se dítě kousne, štípne ochutnává se) – stejným způsobem zkoumá tělo matky → odlišení toho, co je ono a co je matka

5. měsíc

  • aktivně se převaluje
  • drží bezpečně trup a hlavičku nad podložkou
  • rozhoupává se do lezení → reflexivní plazení – pak vymizí – pak rozhoupávání se (svaly už jsou na to připraveny)
  • sahá aktivně po předmětech, uchopuje je, umí mít dva předměty v rukách a je „nervózní“, když vidí ještě třetí hračku, která se mu líbí a chce jí
  • sedí jen s lehkou oporou
  • když je drženo, opírá se pevně nohama o podložku (není to reflexivní)
  • umí projevovat spokojenost a nespokojenost už jen modulací hlasu, dá najevo, že nechce být rušeno (např. od hry)

6. měsíc

  • samo se přitahuje do sedu
  • stále důležité spojení ruka – pusa
  • odliší souhlas a nesouhlas zabarvením hlasu a dokáže rozeznat změny v hlasu (hádání rodičů → rozpláče se)
  • rádo si v sedě hraje u stolu – hrabavým pohybem sbírá věci z rovné plochy
  • soustředí pozornost na řadu předmětů před sebou (rozptýlí pozornost)
  • očima dá najevo, že chce něco podat
  • velmi se zdokonaluje modulace hlasu → lálání a dá jím najevo svou spokojenost

7. měsíc

  • plazí se za hračkou, přendává si jí z ruky do ruky a při plazení si ji sebou nese
  • umí se posadit, stavět se
  • při hlasových projevech zdvojuje (mama, dada,…) → je to silně rodiči posilováno
  • umí si samo držet i předměty, které jí, nebo láhev
  • negativní reakce na cizí lidi (pláč)

9. měsíc

  • aktivně navazuje sociální kontakt s dospělým, snaží se na něj žvatlat, natahuje k němu ruce
  • je šťastné, že se může obsluhovat (nakrmit se,…)
  • umí uchopovat drobné předměty – nebezpečí
  • dobře se orientuje v bytě, schovává si věci na různých místech
  • při sezení si je jisté – naklání se přitom, sedí jak dlouho chce
  • aktivní lezení, rozšiřuje se akční rádius )dítě chce vše poznat – už mu nestačí jedna místnost)
  • už umí boční chůzi (s držením) a někdy ještě spadne, ale šikovně – umí to
  • fáze klíšťového uchopování (baví ho sbírat drobné předměty)
  • rozumí drobným výzvám (udělej pacipaci, ukaž jak jsi veliký, udělej papa)

Kognitivní vývoj

'''Jean Piaget'''

  • klíčový podnět pro kojence = senzomotorický
  • základní pro člověka je interakce s prostředím → 2 procesy
  • asimilace – člověk si přizpůsobí okolí
  • akomodace – člověk se přizpůsobuje okolí
  • od počátku existence organismu v prostředí se organismus pokouší vytvářet ekvilibrium (harmonii) a dávat pryč podněty, které harmonii brání
  • zaměřuje se na všechny složky kognice: vnímání, paměť, myšlení, učení, představy

Fáze senzomotorické inteligence

  • senzomotorika hraje základní roli pro základ inteligence kojence
  • v první roku nesmírný pokrok – rozvoj reflexů, cvik, explorování → projevuje se to stále větším akčním rádiem (stále více se dostává z vězení vlastního těla)

1. měsíc

  • především procvičování reflexů
  • objevuje se počátek asimilace, která je trojího druhu a tvoří základ pro následnou primární, sekundární a terciární cirkulární reakci
  1. reprodukční asimilace funkčního řádu - cvik, učí se sát několikrát denně, umí naznačit jak chce ležet – na konci 1. měsíce je souhra taková, že stačí opravdu jen naznačit co potřebuje – dokonalá souhra
  2. transpoziční asimilace - také se projevuje v 1. měsíci, rozšíření reflexního schématu na jiné předměty (např.: zkouší zda mu sání tužky taky dá mléko)
  3. rozpoznávací asimilace - dítě nejen rozšíří reflexní základ, ale dokáže rozpoznat rozdíly (např.: z tužky mléko neteče, z dudlíku taky ne, ale je to příjemné, z flašky teče, ale není to mléko, z maminky teče, ale ne vždycky)

1. - 4. měsíc

  • dochází k projevům primární cirkulární reakce (vychází z reprodukční asimilace funkčního řádu) = utváření motorických návyků vázaných taky na senzorický aparát a dochází ke koordinaci vrozených reflexů a procvičených odpovědí = opakování jednou zdařilé reakce v důsledku dosažení zdařilého
  • (např.: dítě náhodou při reflexní motorické aktivitě bouchne do chrastítka → to se několikrát opakuje → pak se naučí záměrně bouchat do chrastítka, aby slyšelo zvuk)
  • - dochází k přechodu na sekundární cirkulární reakce = už si procvičilo nějakou aktivitu (bouchnu – chrastítko – zvuk), a teď to zkouší na ostatní věci → bouchnu do toho a onoho a co to udělá

4. - 8. měsíc

  • dochází k rozšíření aktivního chování dítěte na objekty okolí (vychází z transpoziční asimilace)
  • dítě začíná předvídat následky své činnosti → důsledek sekundární cirkulární reakce
  • různě si mapuje předměty okolí (primární cirkulární reakce se může týkat jednoho předmětu různými způsoby)
  • kolem 8. měsíce se objevuje terciární cirkulární reakce = koordinace různých instrumentálně podmíněných reakcí (ví, že gumová kačenka píská, ale že ji dostane jen při koupání → když vidí, že matka chystá vanu, jde si sbalit věci potřebné do vany – kačenku)
  • matka funguje dvojím způsobem - donáší nové podněty → něco nového a zároveň funguje jako významný stabilizační faktor → je pořád tady a stejná

8. - 12. měsíc

  • dochází ke koordinaci různých myšlenkových schémat, orientuje se v různých prostředích a cílech
  • začíná chápat trvalost předmětu v čase
  • 8. měsíc – anaklitická deprese (anaklino = opora) – deprese ze ztráty opory (Spitz)
  • teď už nebrečí, že přišlo o mámu, ale snaží se dostat ke dveřím, protože ví, že tam máma někde je
  • nejlepší hra je bubu-kuk, přijde mu to jako strašná sranda; pak si to dítě vylepší a samo si zakrývá oči
  • chápání trvalosti předmětu v čase je jednou z významných veličin inteligence

12. měsíc - 18. měsíc

  • nacházení nových prostředků – začínají se rozvíjet projevy, které jsou charakteristické nacházením nových prostředků
  • umí aktivně pustit předmět z ruky (výrazný vývojový skok) → pouští vše a pozoruje změny toho předmětu
  • když na něco nedosáhne, tak si to něčím podá (přisune podložku, žduchne to jinou hračkou) → nové prostředky → velké individuální rozdíly!

Předřečový vývoj

za základnu řečového vývoje lze pokládat:

  • předřečové projevy – matka s dítětem komunikuje od počátku jeho vývoje, předává dítěti prostřednictvím dialogu, ve kterém je zpočátku sama aktivní, zkušenosti a zprostředkovává mu svět s jeho souvislosti potřebnými pro konkrétní život dítěte, nepřetržitě interpretuje chování
  • za první předřečový projev dítěte lze považovat křik
  • kromě pláče kojenec produkuje množství zvuků (i pláč mají odlišný, některý zní blé, blé, jiný krá, krá,…); zároveň dochází ke spontánnímu rozvoji zvuků a hlasů, i primární, sekundární a terciární kruhové reakce → důležité, aby měl klidné, ale stimulační prostředí
  • oční kontakt
  • broukání, lálání, echolálie (opakování jednou zvláště zdařilého zvuku
  • zdvojování slabik
  • dialogy" s rodiči" (dítě produkuje zvuky → přistoupí dospělý a začne mluvit → dítě zmlkne a zkoumá mluvidla, pozoruje artikulaci)
  • bezhlasý šepot = matka říká: řekni máma, řekni máma → dítě to říká, ale bez hlasu, jen pohybem rtů
  • kolem 8. měsíce dítě ztrácí citlivost k rozlišení fonému všech jazyků světa
  • kolem 12. měsíce dítě rozumí mnoha slovním výzvám (udělej papa)
  • na konci 1. roku dítě ovládá jen několik slov – okolo 10ti, většinou jsou to univerzální slova (např.: ham)

spor:

  • dítě samo bez učení začne nejdřív produkovat hrdelnice (např.: gl), protože v těch místech je největší napětí, které tím uvolňuje a vyhovuje to Veselkovu zákonu od prostřed ke krajům (zastávají pediatři)
  • nejdřív produkuje retnice (b, m, p), protože to souvisí se sáním a pojem „matka“ je ve všech národech spojená s retnicí „m“

Specifika mateřské a otcovské mluvy

dítě se musí naučit:

  • rozčlenit, co slyší
  • dekódovat (odlišit něco od zvukové kulisy)
  • porozumět (že nějaký zvuk patří nějaké věci)
  • imitovat (musí k tomu umět to předchozí)
  • vhodně použít (neukončený proces – trvá celý život)
  • prosadit se v komunikaci
  • upoutat na sebe pozornost

Child directed speech

specifika řeči zaměřené na dítě:

  • využívána přehnána intonace
  • dospělí mluví vyšším hlasem (ženy vyšším než muži)
  • jsou zvýrazňována podstatná jména a slovesa a těmto slovům je dán při promluvách k dítěti větší prostor
  • zájmena 1. a 2. osoby jsou nahrazovány jmény (podívej, co Pepíček udělal, místo podívej, co jsi to udělal)
  • slovní projev je v pomalejším tempu a přestávky jasně rozdělují výroky a věty
  • opakují se stejná slova a větné části (stejný základ, který pomalu rozvíjí)
  • těžší hlásky jsou nahrazovány jednoduššími (žádné ř, č, ž)
  • omezená slovní rozmanitost
  • více zdrobnělin
  • častěji zapojována omezená slovní zásoba používána dítětem
  • častěji slova konkrétní než abstraktní
  • projevuje se správná gramatika a plynulost řeči, a to i u těch dospělých, kteří nikdy správně nemluví
  • krátké a srozumitelné věty
  • redukce obsahové složitosti řeči
  • nejčastěji užívány tázací věty (pobízejí dítě do mluvy), pak oznamovací a pak rozkazovací
  • zdůrazňovány nové informace
  • intuitivní rodičovství (Papoušek), rodiče se přizpůsobují mentální zralosti dítěte – zvýšená empatie → usnadnění vzájemného porozumění a podněcování dítěte k vlastní řečové produkci, komunikace ve starším věku dítěte = rodičovská didaktika (Papoušek) – zatěžovat přiměřeně svoje dítě

Rituální jazykové hry

  • při kterých matka zapojuje všechny modality dítěte, upoutává jeho pozornost, staví se mu do zorného pole, doprovází verbální projevy nápadnými projevy motorickými (úsměv, tleskání, vzpažuje mu ručičky)
  • velmi často jsou tyto rituální jazykové hry spojovány s určitou pravidelností (např.: v případech přebalování, oblékaní, v určitých situacích – koupání, kojení,…)
  • matčiny hry jsou doprovázeny spíše stabilitou, uklidněním; otcovy spíše nestabilitou, novými zkušenostmi → obě jsou důležité a jsou komplementární
  • Bruner popisuje pět procesů, ve kterých se dítě připravuje na osvojení si jazyka:
  1. učí se při rituálních jazykových hrách rozlišovat mezi jednatelem a objektem jednání, a tím se učí gramatickému rozlišení subjektů a predikátu
  2. je upoutávána pozornost dítěte: „podívej“ zacinká zvonkem „zvoneček“ zase zacinká – to je považováno za předstupeň hry „Každá věc má své jméno“ (12.-15. měsíc, dítě chce vše pojmenovávat)
  3. po upoutávání pozornosti a pojmenování věcí následuje jejich popis, vlastnosti, místo kam patří
  4. dítě rozlišuje tón matky a imituje ho, přejímá tedy emocionální náboj vázaný na slovní označení – „to krásně cinká“, „to ošklivě štípe“
  5. nastupují různé řečové hry
  • kolem 1. roku dochází k relativně rychlému nárůstu slovní zásoby
  • hypotézy, jak se tento proces odvíjí:
  1. napodobování – při kterém dochází k fonetickému zjednodušení, vypouštěné předních segmentů (např. prvních slabik), zdvojení slabik, námitkou je, že kdyby mělo dítě alespoň jednou slyšet všechny kombinace slov, které používáme, začali bychom mluvit v 70 letech
  2. podmiňování – matka jako korektor, který opravuje slova, opakuje mu je správně, má to ale malá efekt, protože mu ty opravy nenutí
  3. metoda „testování hypotéz“ – dítě se naučí pravidlo a testuje ho
  4. důraz na vrozené vzory – Chomsky, vývoj jazyka je srovnatelný v různých kulturách → vrozená danost
  • období symbolické předpojmové (15. – 36. měsíc) → první slova mají expresivní a regulativní charakter
  • biologické zrcadlo = dospělý člověk zcela intuitivně imituje mimické projevy dítěte → zpětná vazba pro dítě, prvotní informace o jeho mimických projevech (Langmaier)