Kojenecké období

  • 2. až 12. měsíc
  • velmi rychlý rozvoj a výrazné změny
  • je to kontinuum už od prenatálu
  • váha vzroste 3x (12. měsíc = trojnásobek porodní váhy)
  • 70. léta jiný pohled na vývoj dítěte – vzájemně si vyjít vstříc (matka × dítě) → ale má to být tak, že prvních 6. týdnů vyjít dítěti vstříc, a pak už to ritualizovat a držet pravidelnost (i dítě by mělo zažít hlad a dyskomfort)
  • tělo se prodlouží o 20 cm, rozvoj kůže (pokožky), trupu, končetin
  • ubývá spánku – redukce na 14 hodin (většinou cyklus 12 + 2 hodiny denně)
  • potřeba dítěte, aby rodiče ritualizovali denní cyklus (pak je v 6. měsíci schopno rozpoznat noc a den)
  • dítě učí ovládat své tělo → lokomoce ve vzpřímeném postoji, záměrně věc uchytí a pustí (důležitý moment kolem 12. měsíce – předtím neuměl chtěně věc upustit)
  • rozvoj psychické kapacity → stále přijímá a zpracovává podněty, pořád se jedná o latentní observační učení, podnětů by nemělo být přemíru
  • myšlení se rozvíjí vazbou příčina – následek

Freud - orální fáze

  • narození až 1. rok
  • klíčovou zónou je ústní krajina (největší sytost senzorů)
  • 2 podfáze:
  1. sání (jako takové)
  2. orálně-agresivní - nejen stimulace rtů, ale i růst zubů (dentice); projevuje se i pud smrti - destruktivní (i když ho to bolí, stále kouše)
  • dnes neoanalytici upozorňují na spojení prožívání slasti sexuálního zážitku a bolesti

Erikson - důvěra x nedůvěra

  • buď vzniká základní důvěra v sebe, v okolí, v každodennost nebo nevzniká a dítě se neorientuje v okolí, lidech, má ohrožující pocity nejistoty
  • ctností je naděje
  • dítě má schopnost orientovat se v nejbližším okolí a lidech; v 12-15 měsících již existují různé typy vazby dítěte na matku → způsobeno tím, jak na dítě matka působí, jaké k němu přicházejí stimuly
  • 1. rok člověka koncipuje v tom, jaký pohled na svět si dítě do života odnese
  • vyřešení tohoto konfliktu záleží na kvalitě mateřské péče (mentální nastavení matky, její zralost, stabilita jejího chování, chtěnost dítěte,…)

Mahlerová

Fáze normální symbiózy

  • 2. – 4. měsíc
  • matka dítěti ukazuje věci, chodí s ním
  • dítě má pocit, že tvoří s matkou jeden všemocný systém, který je oddělený od okolního světa
  • neodlišuje sebe od matky, ale sebe a matku od okolního světa
  • na konci této fáze začíná zkoušet sebe a matku (štípání, tahání se, …)

Separace a individuace

  • 4. měsíc – 4. rok (tato fáze přesahuje do dalšího vývojového období)
  • separace = fyzické oddělování se
  • individuace = proces autonomie, stávání se sebou

subfáze týkající se kojeneckého věku:

Fáze diferenciace

  • 4. – 10. měsíc
  • dítě zřetelně odlišuje matku od jiných a objevují se počátky strachů z cizích lidí
  • na konci se začíná projevovat strach z oddělení od matky - separační úzkost
  • od 7. měsíce manuální a taktilní prozkoumávání rozdílností matky
  • pozornost dítěte zaměřená především na vnější podněty, je schopno i zapomenout na vnitřní pocity (když si hraje, nepociťuje hlad)

Fáze procvičování

  • 10. – 16. měsíc
  • vývoj lokomotoriky, schopnost chodit, pohybovat se → pocit nezávislosti, všemocnosti
  • rozvoj i jemné motoriky – pokouší se jíst příborem
  • období elastického pouta – vzdalování se a prozkoumávání prostředí a návrat k matce pro zkontrolování jejich vztahu → maminky by měly dát dítěti zážitek separace (např.: jí nakoupit samy a dítě pohlídá babička)
  • začíná si vytvářet mentální reprezentaci matky

Piaget - senzomotorická inteligence

  • kvalita vývoje kojence v tomto období je dána kvalitou jeho smyslů při narození
  • také záleží, jak je dítě stimulováno vzhledem k úrovni jeho vývoje

Arnold Gessel

  • univerzita Yale
  • popsal 5 vývojových zákonitostí (vznikly studiem změn v kojeneckém věku)

Princip vývojového gradientu

  • odkud kam směřuje vývoj dítěte (co se vyvíjí první a co následuje)
  1. kefalokaudální směr - od hlavy k ocasu, nejdřív se vyvíjí receptory na hlavě
  2. proximodistální směr - od centra těla na okraj, vývoj kloubů – nejdřív velké a pak teprve jemnější
  3. ulnoradiální směr - týká se uchopování, nejprve uchopuje hrabavým pohybem, pak jiným hrabavým (jako bagr), ale bez opozice palce, pak radiálně (7.-8. měsíc), pak klíšťový úchop (palec a jeden prst v opozici)

Princip funkční asymetrie

  • ve vývoji dítěte dochází ke střídání specializace na pravé a levé straně těla a to se stále větší dokonalostí
  • 3.-4. měsíc je dítě v symetrické poloze, uvolňuje ruce a uchopuje jimi a to z obou stran
  • v 6. měsíci preferuje úchop jednou rukou, ale neznamená to, že z něj bude pravák nebo levák
  • když začne chodit (15. měsíc), jde do schodů jednou nohou napřed (vždy na schod vykročí stejnou nohou), pak je začne střídat, ale ze schodů stále chodí jednou nohou napřed a až později je začne střídat nohy i ze schodů
  • ve třech letech se rozpozná, zda se jedná o praváka nebo leváka

Princip individualizace

  • i když mají všechny děti podobné vzorce chování, je každé individuální (denní režim, pohyby,…) → matka musí reagovat na reálné potřeby dítěte

Princip proplétání antagonistických neuromotorických funkcí

  • dochází ke střídání dominance stahování flexorů a extenzorů → střídání napětí a uvolnění
  • pak když už se pohybuje, tak dochází ke střídání výbojů a konsolidace (blbnutí a odpočívání)
  • musí mít prostor být samo, tak si zvyká na to, že bude později samo doma

Princip autoregulace

  • dítě samo dokáže nejlépe odhadnout své možnosti, potřeby a musíme mu k tomu dát možnost

Rané formy učení

  • novorozenci jsou dány základní reflexy a na ty se nabalují další dovednosti, které vedou k rozvoji dítěte
  • různé Ψ školy upřednostňují různé formy, procesy učení

Habituace

  • přivyknutí si
  • přivykne si různé podněty a nereaguje na ně
  • habit → zvyk
  • v 7. měsíci prenatálního vývoje si už fetus dokáže zvyknout na pravidelný hluk a nemá na něj úlekové reakce

Podmíněné reflexy

  • reflexologové (Pavlov), reaktologové (Bechtěrev, Sečenov), asocialisté
  • existuje prostorová a časová styčnost, které se začne nabalovat na přirozené reflexy
  • rozvoj podmíněné reakce na základě vůně, času, prostoru a jiných podnětů

Instrumentální podmiňování

  • probíhá v pozdějším věku
  • podmiňování, které nefunguje jako S-R reakce, ale jako S-R-S
  • S – stimul, který vydá dítě pro okolí
  • R – reakce okolí (zpevnění, odměna)
  • S – podle reakce okolí dítě pak nějak pokračuje
  • odměna je účinnější, protože trest musíme neustále zesilovat
  • typické pro behavioristy (Watson), průkopníkem IP je Skinner

Latentní učení

  • někdy nazýváno observační učení (ale observace je jen jednou jeho částí)
  • podmíněno existencí všech smyslů, které máme
  • představitelé: ti, co akcentují zrání
  • člověk registruje a uchovává vše, co ho zaujme, obklopuje
  • př.: mám puštěné zprávy a neposlouchám je, protože se při tom učím, ale přitom z nich pak vím všechno

Imprinting

  • učení vtisknutím
  • zkoumali to etologové
  • Lorenz a kačenky
  • manželé Hakošovi a opičky
  • srovnávací Ψ
  • vtisknutí obrazu matky → není to vázáno na jeden moment v životě, ale na významný okamžik života (vtisknutí dovednosti plavat…)
  • organismus je po určitou omezenou dobu více disponován pro vtisknutí si něčeho (dovednosti, vztahy,…)
  • př.: dítě, které do 8. měsíce neslyší → ztížené učení mateřštiny, protože umí všechny fonémy světa, dítě se musí naučit mateřštinu do 1-3 let, jinak dojde k ireverzibilním změnám
  • určitý proces by měl v určitém období proběhnout, nebo už nevyužívá klíčovou dispozici, ale používá kompenzačních mechanismů

Vhled

  • konec kojeneckého období (9. měsíc)
  • základní proces pro gestaltisty
  • po určitém osvojení si základních dílčích dovedností pak později dojde k propojení těch jednotlivin a k vhledu do daného problému (kvalitativní posun na vyšší úroveň) → náhlé pochopení

Potřeby dítěte kojeneckého věku

Potřeba krmení

  • ze začátku 7-8x denně, od 4. týdne stačí 4-5x denně

Potřeba spánku

  • otázky dostatečného, hlubokého, klidného spánku ve správném prostředí, vždy na stejném místě

Potřeba vyměšování

  • v 1. roce je reflexivní, matka musí začít odhalovat pravidelnosti (vykálí se po spánku, po jídle) a zkoušet dítě vysazovat na nočník
  • musí k tomu přidat příjemné prostředí (teplý nočník)
  • když se nevykálí, tak dítě za 2 min sundat a vytvořit pravidelnosti (odměna při úspěchů, stálé místo nočníčku)
  • při kojení je pevná stolice ještě pravidelnější → o to jednodušší je to pro rodiče, ale neměl by se na dítě vyvíjet sociální nátlak – je to založeno na instrumentálním učení
  • pokud to rodiče dítě neučí, tak se to dítě naučí samo ve třech letech, kdy je to založeno na autonomii a samostatném rozhodování dítěte

Citové a sociální potřeby

  • potřebuje bezpečí, teplo dalšího člověka, dítě je samo schopno rozpoznat atmosféru v rodině
  • strach, radost, vztek = tři primární emoce, které se teď rozvíjejí

Lokomotorický vývoj

Kognitivní vývoj - Jean Piaget

  • klíčový podnět pro kojence = senzomotorický
  • základní pro člověka je interakce s prostředím → 2 procesy
  • asimilace – člověk si přizpůsobí okolí
  • akomodace – člověk se přizpůsobuje okolí
  • od počátku existence organismu v prostředí se organismus pokouší vytvářet ekvilibrium (harmonii) a dávat pryč podněty, které harmonii brání
  • zaměřuje se na všechny složky kognice: vnímání, paměť, myšlení, učení, představy

Fáze senzomotorické inteligence

  • senzomotorika hraje základní roli pro základ inteligence kojence
  • v první roku nesmírný pokrok – rozvoj reflexů, cvik, explorování → projevuje se to stále větším akčním rádiem (stále více se dostává z vězení vlastního těla)

1. měsíc

  • především procvičování reflexů
  • objevuje se počátek asimilace, která je trojího druhu a tvoří základ pro následnou primární, sekundární a terciární cirkulární reakci
  1. reprodukční asimilace funkčního řádu - cvik, učí se sát několikrát denně, umí naznačit jak chce ležet – na konci 1. měsíce je souhra taková, že stačí opravdu jen naznačit co potřebuje – dokonalá souhra
  2. transpoziční asimilace - také se projevuje v 1. měsíci, rozšíření reflexního schématu na jiné předměty (např.: zkouší zda mu sání tužky taky dá mléko)
  3. rozpoznávací asimilace - dítě nejen rozšíří reflexní základ, ale dokáže rozpoznat rozdíly (např.: z tužky mléko neteče, z dudlíku taky ne, ale je to příjemné, z flašky teče, ale není to mléko, z maminky teče, ale ne vždycky)

1. - 4. měsíc

  • dochází k projevům primární cirkulární reakce (vychází z reprodukční asimilace funkčního řádu) = utváření motorických návyků vázaných taky na senzorický aparát a dochází ke koordinaci vrozených reflexů a procvičených odpovědí = opakování jednou zdařilé reakce v důsledku dosažení zdařilého
  • (např.: dítě náhodou při reflexní motorické aktivitě bouchne do chrastítka → to se několikrát opakuje → pak se naučí záměrně bouchat do chrastítka, aby slyšelo zvuk)
  • - dochází k přechodu na sekundární cirkulární reakce = už si procvičilo nějakou aktivitu (bouchnu – chrastítko – zvuk), a teď to zkouší na ostatní věci → bouchnu do toho a onoho a co to udělá

4. - 8. měsíc

  • dochází k rozšíření aktivního chování dítěte na objekty okolí (vychází z transpoziční asimilace)
  • dítě začíná předvídat následky své činnosti → důsledek sekundární cirkulární reakce
  • různě si mapuje předměty okolí (primární cirkulární reakce se může týkat jednoho předmětu různými způsoby)
  • kolem 8. měsíce se objevuje terciární cirkulární reakce = koordinace různých instrumentálně podmíněných reakcí (ví, že gumová kačenka píská, ale že ji dostane jen při koupání → když vidí, že matka chystá vanu, jde si sbalit věci potřebné do vany – kačenku)
  • matka funguje dvojím způsobem - donáší nové podněty → něco nového a zároveň funguje jako významný stabilizační faktor → je pořád tady a stejná

8. - 12. měsíc

  • dochází ke koordinaci různých myšlenkových schémat, orientuje se v různých prostředích a cílech
  • začíná chápat trvalost předmětu v čase
  • 8. měsíc – anaklitická deprese (anaklino = opora) – deprese ze ztráty opory (Spitz)
  • teď už nebrečí, že přišlo o mámu, ale snaží se dostat ke dveřím, protože ví, že tam máma někde je
  • nejlepší hra je bubu-kuk, přijde mu to jako strašná sranda; pak si to dítě vylepší a samo si zakrývá oči
  • chápání trvalosti předmětu v čase je jednou z významných veličin inteligence

12. měsíc - 18. měsíc

  • nacházení nových prostředků – začínají se rozvíjet projevy, které jsou charakteristické nacházením nových prostředků
  • umí aktivně pustit předmět z ruky (výrazný vývojový skok) → pouští vše a pozoruje změny toho předmětu
  • když na něco nedosáhne, tak si to něčím podá (přisune podložku, žduchne to jinou hračkou) → nové prostředky → velké individuální rozdíly!

Předřečový vývoj

za základnu řečového vývoje lze pokládat:

  • předřečové projevy – matka s dítětem komunikuje od počátku jeho vývoje, předává dítěti prostřednictvím dialogu, ve kterém je zpočátku sama aktivní, zkušenosti a zprostředkovává mu svět s jeho souvislosti potřebnými pro konkrétní život dítěte, nepřetržitě interpretuje chování
  • za první předřečový projev dítěte lze považovat křik
  • kromě pláče kojenec produkuje množství zvuků (i pláč mají odlišný, některý zní blé, blé, jiný krá, krá,…); zároveň dochází ke spontánnímu rozvoji zvuků a hlasů, i primární, sekundární a terciární kruhové reakce → důležité, aby měl klidné, ale stimulační prostředí
  • oční kontakt
  • broukání, lálání, echolálie (opakování jednou zvláště zdařilého zvuku
  • zdvojování slabik
  • dialogy" s rodiči" (dítě produkuje zvuky → přistoupí dospělý a začne mluvit → dítě zmlkne a zkoumá mluvidla, pozoruje artikulaci)
  • bezhlasý šepot = matka říká: řekni máma, řekni máma → dítě to říká, ale bez hlasu, jen pohybem rtů
  • kolem 8. měsíce dítě ztrácí citlivost k rozlišení fonému všech jazyků světa
  • kolem 12. měsíce dítě rozumí mnoha slovním výzvám (udělej papa)
  • na konci 1. roku dítě ovládá jen několik slov – okolo 10ti, většinou jsou to univerzální slova (např.: ham)

spor:

  • dítě samo bez učení začne nejdřív produkovat hrdelnice (např.: gl), protože v těch místech je největší napětí, které tím uvolňuje a vyhovuje to Veselkovu zákonu od prostřed ke krajům (zastávají pediatři)
  • nejdřív produkuje retnice (b, m, p), protože to souvisí se sáním a pojem „matka“ je ve všech národech spojená s retnicí „m“

Specifika mateřské a otcovské mluvy

dítě se musí naučit:

  • rozčlenit, co slyší
  • dekódovat (odlišit něco od zvukové kulisy)
  • porozumět (že nějaký zvuk patří nějaké věci)
  • imitovat (musí k tomu umět to předchozí)
  • vhodně použít (neukončený proces – trvá celý život)
  • prosadit se v komunikaci
  • upoutat na sebe pozornost

Child directed speech