Kojenecké období

Kojenecké období

  • 2. až 12. měsíc
  • velmi rychlý rozvoj a výrazné změny
  • je to kontinuum už od prenatálu
  • váha vzroste 3x (12. měsíc = trojnásobek porodní váhy)
  • 70. léta jiný pohled na vývoj dítěte – vzájemně si vyjít vstříc (matka × dítě) → ale má to být tak, že prvních 6. týdnů vyjít dítěti vstříc, a pak už to ritualizovat a držet pravidelnost (i dítě by mělo zažít hlad a dyskomfort)
  • tělo se prodlouží o 20 cm, rozvoj kůže (pokožky), trupu, končetin
  • ubývá spánku – redukce na 14 hodin (většinou cyklus 12 + 2 hodiny denně)
  • potřeba dítěte, aby rodiče ritualizovali denní cyklus (pak je v 6. měsíci schopno rozpoznat noc a den)
  • dítě učí ovládat své tělo → lokomoce ve vzpřímeném postoji, záměrně věc uchytí a pustí (důležitý moment kolem 12. měsíce – předtím neuměl chtěně věc upustit)
  • rozvoj psychické kapacity → stále přijímá a zpracovává podněty, pořád se jedná o latentní observační učení, podnětů by nemělo být přemíru
  • myšlení se rozvíjí vazbou příčina – následek


Arnold Gessel

  • univerzita Yale
  • popsal 5 vývojových zákonitostí (vznikly studiem změn v kojeneckém věku)


Princip vývojového gradientu

  • odkud kam směřuje vývoj dítěte (co se vyvíjí první a co následuje)
  1. kefalokaudální směr - od hlavy k ocasu, nejdřív se vyvíjí receptory na hlavě
  2. proximodistální směr - od centra těla na okraj, vývoj kloubů – nejdřív velké a pak teprve jemnější
  3. ulnoradiální směr - týká se uchopování, nejprve uchopuje hrabavým pohybem, pak jiným hrabavým (jako bagr), ale bez opozice palce, pak radiálně (7.-8. měsíc), pak klíšťový úchop (palec a jeden prst v opozici)


Princip funkční asymetrie

  • ve vývoji dítěte dochází ke střídání specializace na pravé a levé straně těla a to se stále větší dokonalostí
  • 3.-4. měsíc je dítě v symetrické poloze, uvolňuje ruce a uchopuje jimi a to z obou stran
  • v 6. měsíci preferuje úchop jednou rukou, ale neznamená to, že z něj bude pravák nebo levák
  • když začne chodit (15. měsíc), jde do schodů jednou nohou napřed (vždy na schod vykročí stejnou nohou), pak je začne střídat, ale ze schodů stále chodí jednou nohou napřed a až později je začne střídat nohy i ze schodů
  • ve třech letech se rozpozná, zda se jedná o praváka nebo leváka


Princip individualizace

  • i když mají všechny děti podobné vzorce chování, je každé individuální (denní režim, pohyby,…) → matka musí reagovat na reálné potřeby dítěte


Princip proplétání antagonistických neuromotorických funkcí

  • dochází ke střídání dominance stahování flexorů a extenzorů → střídání napětí a uvolnění
  • pak když už se pohybuje, tak dochází ke střídání výbojů a konsolidace (blbnutí a odpočívání)
  • musí mít prostor být samo, tak si zvyká na to, že bude později samo doma


Princip autoregulace

  • dítě samo dokáže nejlépe odhadnout své možnosti, potřeby a musíme mu k tomu dát možnost


Rané formy učení

  • novorozenci jsou dány základní reflexy a na ty se nabalují další dovednosti, které vedou k rozvoji dítěte
  • různé Ψ školy upřednostňují různé formy, procesy učení


Habituace

  • přivyknutí si
  • přivykne si různé podněty a nereaguje na ně
  • habit → zvyk
  • v 7. měsíci prenatálního vývoje si už fetus dokáže zvyknout na pravidelný hluk a nemá na něj úlekové reakce


Podmíněné reflexy

  • reflexologové (Pavlov), reaktologové (Bechtěrev, Sečenov), asocialisté
  • existuje prostorová a časová styčnost, které se začne nabalovat na přirozené reflexy
  • rozvoj podmíněné reakce na základě vůně, času, prostoru a jiných podnětů


Instrumentální podmiňování

  • probíhá v pozdějším věku
  • podmiňování, které nefunguje jako S-R reakce, ale jako S-R-S
  • S – stimul, který vydá dítě pro okolí
  • R – reakce okolí (zpevnění, odměna)
  • S – podle reakce okolí dítě pak nějak pokračuje
  • odměna je účinnější, protože trest musíme neustále zesilovat
  • typické pro behavioristy (Watson), průkopníkem IP je Skinner


Latentní učení

  • někdy nazýváno observační učení (ale observace je jen jednou jeho částí)
  • podmíněno existencí všech smyslů, které máme
  • představitelé: ti, co akcentují zrání
  • člověk registruje a uchovává vše, co ho zaujme, obklopuje
  • př.: mám puštěné zprávy a neposlouchám je, protože se při tom učím, ale přitom z nich pak vím všechno


Imprinting

  • učení vtisknutím
  • zkoumali to etologové
  • Lorenz a kačenky
  • manželé Hakošovi a opičky
  • srovnávací Ψ
  • vtisknutí obrazu matky → není to vázáno na jeden moment v životě, ale na významný okamžik života (vtisknutí dovednosti plavat…)
  • organismus je po určitou omezenou dobu více disponován pro vtisknutí si něčeho (dovednosti, vztahy,…)
  • př.: dítě, které do 8. měsíce neslyší → ztížené učení mateřštiny, protože umí všechny fonémy světa, dítě se musí naučit mateřštinu do 1-3 let, jinak dojde k ireverzibilním změnám
  • určitý proces by měl v určitém období proběhnout, nebo už nevyužívá klíčovou dispozici, ale používá kompenzačních mechanismů


Vhled

  • konec kojeneckého období (9. měsíc)
  • základní proces pro gestaltisty
  • po určitém osvojení si základních dílčích dovedností pak později dojde k propojení těch jednotlivin a k vhledu do daného problému (kvalitativní posun na vyšší úroveň) → náhlé pochopení


Potřeby dítěte kojeneckého věku

Potřeba krmení

  • ze začátku 7-8x denně, od 4. týdne stačí 4-5x denně


Potřeba spánku

  • otázky dostatečného, hlubokého, klidného spánku ve správném prostředí, vždy na stejném místě


Potřeba vyměšování

  • v 1. roce je reflexivní, matka musí začít odhalovat pravidelnosti (vykálí se po spánku, po jídle) a zkoušet dítě vysazovat na nočník
  • musí k tomu přidat příjemné prostředí (teplý nočník)
  • když se nevykálí, tak dítě za 2 min sundat a vytvořit pravidelnosti (odměna při úspěchů, stálé místo nočníčku)
  • při kojení je pevná stolice ještě pravidelnější → o to jednodušší je to pro rodiče, ale neměl by se na dítě vyvíjet sociální nátlak – je to založeno na instrumentálním učení
  • pokud to rodiče dítě neučí, tak se to dítě naučí samo ve třech letech, kdy je to založeno na autonomii a samostatném rozhodování dítěte


Citové a sociální potřeby

  • potřebuje bezpečí, teplo dalšího člověka, dítě je samo schopno rozpoznat atmosféru v rodině
  • strach, radost, vztek = tři primární emoce, které se teď rozvíjejí


Lokomotorický vývoj

  • Jaroslav Koch, motorický vývoj - autor metodiky pro jeselské instituce – vyučoval učitelky a pečovatelky, jak o děti pečovat, aby co nejvíc vynahradily rodiče
  • normy většinou vycházejí z Gesella
  • vyšetření kojence:
  • Vývojová škála Bayleyové
  • Pražská metoda vyšetřování kojence (Šoková)
  • Gesellova vyšetřovací škála


1. měsíc

  • schopno různých pohybů, většinou v souvislosti s reflexní výbavou
  • leze po bříšku, krátce fixuje předmět (to je projevuje celkovým znehybněním)
  • na krátko zvedá hlavičku, sleduje předmět očima
  • projevuje se uchopování bez sledování očima
  • chvíli vydrží sledovat hodně barevný předmět v jeho zorném poli
  • zpozorní při výrazných zvucích (+ objímací reflex)
  • matky dokáži rozlišit zvuky (např.: při hladu, bolesti, problému…)
  • projevuje se prosociální chování


2. měsíc

  • mírné zvednutí hlavy na zádech i na břiše, i v náruči
  • sleduje hračku v úhlu 90˚ - jde za ní pohledem
  • podrží si hračku a křečovitě si ji dokáže dát do zorného úhlu
  • nekoordinované pokusy zaměření aktivity na cíl (očima, tělem)
  • očima pozoruje pohyb osoby, dokáže přijímat tekutiny lžičkou
  • zpozorní při slyšeném hlasu
  • projevuje se radostná aktivita, když se někdo/něco milého objeví/přistoupí k postýlce
  • většinou radostné projevy na koupání


3. měsíc

  • převaluje se celým tělem, někdy až o 180˚
  • otáčí hlavičku a sleduje hračku do 180˚
  • udrží hlavičku nad podložkou, opírá se o loketní klouby při ležení na břiše → tím posiluje šíjové svaly a dokáže se rozhlížet
  • snaha dosáhnout předměty, sleduje očima drobné pohyby předmětů
  • drží hračku a trhavými pohyby ji dostane do zorného úhlu a pohybuje s ní, mává
  • vyjadřuje radost a údiv, směje se (důležitý moment pro přijetí dítěte rodiči, kteří ho do teď nepřijali)
  • už se dá zklidnit hlasem, hudbou
  • složité chování při jídle
  • z asymetrické polohy přechází do symetrické, uvolňují se mu ruce (už je nemá sevřené) → aktivní uchopování
  • s pomocí chvíli sedí (podložené polštáři) →sleduje jiný horizont světa (nový pohled) – má při tom kulatou páteř → po chvíli přepadne
  • začíná se diferencovat křik a projevuje se klidné broukání, zpravidla dlouhých samohlásek (když se mu některá zalíbí, opakuje ji)


4. měsíc

  • zvedá hlavu a ramena, opírá se o natažené lokty (už ne o předloktí) a při tom umí zvedat jednu ruku a sáhnou pro něco → stimuluje to dlaně a rozvoj pro plazení
  • chvíli dokáže stabilněji sedět a při tom dokáže něco uchopit
  • vydává různé zvuky
  • intenzivně si zkoumá ručičky a nožičky → počátek vnímání sebe sama (doba, kdy se dítě kousne, štípne ochutnává se) – stejným způsobem zkoumá tělo matky → odlišení toho, co je ono a co je matka


5. měsíc

  • aktivně se převaluje
  • drží bezpečně trup a hlavičku nad podložkou
  • rozhoupává se do lezení → reflexivní plazení – pak vymizí – pak rozhoupávání se (svaly už jsou na to připraveny)
  • sahá aktivně po předmětech, uchopuje je, umí mít dva předměty v rukách a je „nervózní“, když vidí ještě třetí hračku, která se mu líbí a chce jí
  • sedí jen s lehkou oporou
  • když je drženo, opírá se pevně nohama o podložku (není to reflexivní)
  • umí projevovat spokojenost a nespokojenost už jen modulací hlasu, dá najevo, že nechce být rušeno (např. od hry)


6. měsíc

samo se přitahuje do sedu stále důležité spojení ruka – pusa odliší souhlas a nesouhlas zabarvením hlasu a dokáže rozeznat změny v hlasu (hádání rodičů → rozpláče se) rádo si v sedě hraje u stolu – hrabavým pohybem sbírá věci z rovné plochy soustředí pozornost na řadu předmětů před sebou (rozptýlí pozornost) očima dá najevo, že chce něco podat velmi se zdokonaluje modulace hlasu → lálání a dá jím najevo svou spokojenost


7. měsíc

  • plazí se za hračkou, přendává si jí z ruky do ruky a při plazení si ji sebou nese
  • umí se posadit, stavět se
  • při hlasových projevech zdvojuje (mama, dada,…) → je to silně rodiči posilováno
  • umí si samo držet i předměty, které jí, nebo láhev
  • negativní reakce na cizí lidi (pláč)


9. měsíc

  • aktivně navazuje sociální kontakt s dospělým, snaží se na něj žvatlat, natahuje k němu ruce
  • je šťastné, že se může obsluhovat (nakrmit se,…)
  • umí uchopovat drobné předměty – nebezpečí
  • dobře se orientuje v bytě, schovává si věci na různých místech
  • při sezení si je jisté – naklání se přitom, sedí jak dlouho chce
  • aktivní lezení, rozšiřuje se akční rádius )dítě chce vše poznat – už mu nestačí jedna místnost)
  • už umí boční chůzi (s držením) a někdy ještě spadne, ale šikovně – umí to
  • fáze klíšťového uchopování (baví ho sbírat drobné předměty)
  • rozumí drobným výzvám (udělej pacipaci, ukaž jak jsi veliký, udělej papa)