Konflikty a způsoby jejich řešení: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
Téma, které primárně spadá pod psychologickou disciplínu [[Portál:Sociální psychologie|sociální psychologie]].
+
* řešení konfliktu může být:
* ''vznik konfliktu'' - '''Lurija'''
+
# '''tvůrčí''' - člověk vykazuje schopnost nejen volit mezi existujícími cíli, nýbrž i vytvářet v poli myslitelných cílů řešení nová, nová řešení jsou někdy dokonalejší než již přítomná (kompromisní cíle)  
:* je zabráněno odreagování chování - nedostatek pohotovosti k reakci, potlačené reakce jsou přesunuty do oblasti centrálních procesů
+
# '''obranná''' - tendence vnímat jako příznivější tu alternativu, kterou si člověk zvolil na úkor těch, které opustil, mechanismus racionalizace - opačná tendence u neurotiků, vede k chronické nerozhodnosti  
* ''vývojový účinek konfliktu''
+
* styly řešení konfliktu:
:* zvládnutelné konflikty = hnací síla k objevování a zdokonalování psychologického osobního a interpersonálního přizpůsobení a výzbroje k němu
+
# '''individualistický styl''' - co nejvíce na sebe orientovaný  
:* růst sebedůvěry a schopností konflikty lépe snášet, chápat a řešit
+
# '''soutěživý''' - při řešení jde hlavně o jeho vítězství  
:* převyšují-li konflikty možnosti jedince = patogenní zdroj, nedostatek zkušenosti s konflikty, neúspěšná zkušenost s konflikty, poruchy sebedůvěry, patologie
+
# '''rovnostářský''' - snaha o minimalizaci výsledných rozdílů mezi zainteresovanými  
== Řešení konfliktů ==
+
# '''korporativní''' - snaha, aby obě strany konfliktu získaly co nejvíce  
 
 
* '''tvůrčí''' - člověk vykazuje schopnost nejen volit mezi existujícími cíli, nýbrž i vytvářet v poli myslitelných cílů řešení nová, nová řešení jsou někdy dokonalejší než již přítomná (kompromisní cíle)  
 
* '''obranná''' - tendence vnímat jako příznivější tu alternativu, kterou si člověk zvolil na úkor těch, které opustil, mechanismus racionalizace - opačná tendence u neurotiků, vede k chronické nerozhodnosti  
 
 
 
 
 
* uplatňují se styly řešení závislé na osobnosti jedince:  
 
* '''individualistický styl''' - co nejvíce na sebe orientovaný  
 
* '''soutěživý''' - při řešení jde hlavně o jeho vítězství  
 
* '''rovnostářský''' - snaha o minimalizaci výsledných rozdílů mezi zainteresovanými  
 
* '''korporativní''' - snaha, aby obě strany konfliktu získaly co nejvíce  
 
 
 
 
 
 
* '''Mikšík''' uvádí následující styly:  
 
* '''Mikšík''' uvádí následující styly:  
# únikový  
+
# '''únikový'''
# kompetetivní  
+
# '''kompetetivní'''
# přizpůsobivý  
+
# '''přizpůsobivý'''
# kooperativní  
+
# '''kooperativní'''
# kompromisní
+
# '''kompromisní
 
+
'''
 
 
 
=== Rozhodování ===  
 
=== Rozhodování ===  
 
 
* volba záměru je výsledkem skladby přítomných motivačních a poznávacích vlivů, popř. jejich usměrnění volním zásahem  
 
* volba záměru je výsledkem skladby přítomných motivačních a poznávacích vlivů, popř. jejich usměrnění volním zásahem  
 
* v mnoha lidských činech přítomna není (reflexní, zvykové složky chování)  
 
* v mnoha lidských činech přítomna není (reflexní, zvykové složky chování)  
Řádek 41: Řádek 27:
 
* '''S. Ach''' - poznatek o zvláštnostech volby cíle odpovídajících protikladu cyklotymního a schizotymního temperamentu, zákon obtížnosti - obtížnost nějaké činnosti je motivem pro silnější volní vypětí (rostou spolu), schizotymové (opozice vůči světu) volí obtížnější úkoly, cyklotymové snazší (splynutí, soulad)
 
* '''S. Ach''' - poznatek o zvláštnostech volby cíle odpovídajících protikladu cyklotymního a schizotymního temperamentu, zákon obtížnosti - obtížnost nějaké činnosti je motivem pro silnější volní vypětí (rostou spolu), schizotymové (opozice vůči světu) volí obtížnější úkoly, cyklotymové snazší (splynutí, soulad)
 
* '''McDougallovo''' - odlišení krajností “morálního atleta” a “poproudníka”, vznikne-li chronický neurotický konflikt, táhne se někdy let  
 
* '''McDougallovo''' - odlišení krajností “morálního atleta” a “poproudníka”, vznikne-li chronický neurotický konflikt, táhne se někdy let  
 
 
=== Fenomén náhradního jednání ===
 
 
* v souvislosti s konflikty je významný fenomén náhradního jednání, který zkoumala řada autorů
 
* jedinec si při nemožnosti dosáhnout kýženého cíle volí náhradní řešení
 
* obecně platí, že náhradní jednání mají podobnou, ale zpravidla menší hodnotu uspokojení než původní cíl
 
* psychika se vyrovnává s konflikty za pomoci obranných mechanismů-introjekce, izolace, obrácení k sobě, odčinění, popření, projekce, regrese, vytěsnění, sublimace
 
 
 
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
 
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]

Verze z 23. 10. 2014, 15:06

  • řešení konfliktu může být:
  1. tvůrčí - člověk vykazuje schopnost nejen volit mezi existujícími cíli, nýbrž i vytvářet v poli myslitelných cílů řešení nová, nová řešení jsou někdy dokonalejší než již přítomná (kompromisní cíle)
  2. obranná - tendence vnímat jako příznivější tu alternativu, kterou si člověk zvolil na úkor těch, které opustil, mechanismus racionalizace - opačná tendence u neurotiků, vede k chronické nerozhodnosti
  • styly řešení konfliktu:
  1. individualistický styl - co nejvíce na sebe orientovaný
  2. soutěživý - při řešení jde hlavně o jeho vítězství
  3. rovnostářský - snaha o minimalizaci výsledných rozdílů mezi zainteresovanými
  4. korporativní - snaha, aby obě strany konfliktu získaly co nejvíce
  • Mikšík uvádí následující styly:
  1. únikový
  2. kompetetivní
  3. přizpůsobivý
  4. kooperativní
  5. kompromisní

Rozhodování

  • volba záměru je výsledkem skladby přítomných motivačních a poznávacích vlivů, popř. jejich usměrnění volním zásahem
  • v mnoha lidských činech přítomna není (reflexní, zvykové složky chování)
  • předpokladem rozhodování je současný výskyt více možností záměru a činu, vedoucích obvykle k rozdílným, pro jedince motivačně závažným cílům, teoreticky je předpokládáno, že převládne silnější motivace
  • výsledný čin a jeho důsledky jsou vztaženy k jednotlivým motivům i k budoucnosti jedince - může k tomu patřit i hledání kompromisu
  • Bayes - volí se ten čin, který má maximální součet součinů žádoucnosti a pravděpodobnosti následků
  • již Aristoteles to pokládá za věc počtu a Hobbes za silnější princip)
  • Atkinsonova teorie místo hodnoty (valence, utility) má součin motivace a pobídky
  • James - uvádí tzv. rozumové rozhodování jen jako jeden, krajní způsob volby, osobní citový náboj různých položek v rozhodování je zdrojem často odlišného utváření výsledných rozhodnutí a činů
  • Říčan - úloha citu v kalkulu rozhodování je dvojí, je položkou v rozumovém rozhodování (rozhoduji se pro tuto možnost, protože ji mám rád), zkresluje
  • Tardy - fakticky se často děje rozhodování člověka ne aritmeticky, ale dramaticky
  • S. Ach - poznatek o zvláštnostech volby cíle odpovídajících protikladu cyklotymního a schizotymního temperamentu, zákon obtížnosti - obtížnost nějaké činnosti je motivem pro silnější volní vypětí (rostou spolu), schizotymové (opozice vůči světu) volí obtížnější úkoly, cyklotymové snazší (splynutí, soulad)
  • McDougallovo - odlišení krajností “morálního atleta” a “poproudníka”, vznikne-li chronický neurotický konflikt, táhne se někdy let

Zdroje