Konflikty a způsoby jejich řešení

  • řešení konfliktu může být:
  1. tvůrčí - člověk vykazuje schopnost nejen volit mezi existujícími cíli, nýbrž i vytvářet v poli myslitelných cílů řešení nová, nová řešení jsou někdy dokonalejší než již přítomná (kompromisní cíle)
  2. obranná - tendence vnímat jako příznivější tu alternativu, kterou si člověk zvolil na úkor těch, které opustil, mechanismus racionalizace - opačná tendence u neurotiků, vede k chronické nerozhodnosti
  • styly řešení konfliktu:
  1. individualistický styl - co nejvíce na sebe orientovaný
  2. soutěživý - při řešení jde hlavně o jeho vítězství
  3. rovnostářský - snaha o minimalizaci výsledných rozdílů mezi zainteresovanými
  4. korporativní - snaha, aby obě strany konfliktu získaly co nejvíce
  • Mikšík uvádí následující styly:
  1. únikový
  2. kompetetivní
  3. přizpůsobivý
  4. kooperativní
  5. kompromisní

Rozhodování

  • volba záměru je výsledkem skladby přítomných motivačních a poznávacích vlivů, popř. jejich usměrnění volním zásahem
  • v mnoha lidských činech přítomna není (reflexní, zvykové složky chování)
  • předpokladem rozhodování je současný výskyt více možností záměru a činu, vedoucích obvykle k rozdílným, pro jedince motivačně závažným cílům, teoreticky je předpokládáno, že převládne silnější motivace
  • výsledný čin a jeho důsledky jsou vztaženy k jednotlivým motivům i k budoucnosti jedince - může k tomu patřit i hledání kompromisu
  • Bayes - volí se ten čin, který má maximální součet součinů žádoucnosti a pravděpodobnosti následků
  • již Aristoteles to pokládá za věc počtu a Hobbes za silnější princip)
  • Atkinsonova teorie místo hodnoty (valence, utility) má součin motivace a pobídky
  • James - uvádí tzv. rozumové rozhodování jen jako jeden, krajní způsob volby, osobní citový náboj různých položek v rozhodování je zdrojem často odlišného utváření výsledných rozhodnutí a činů
  • Říčan - úloha citu v kalkulu rozhodování je dvojí, je položkou v rozumovém rozhodování (rozhoduji se pro tuto možnost, protože ji mám rád), zkresluje
  • Tardy - fakticky se často děje rozhodování člověka ne aritmeticky, ale dramaticky
  • S. Ach - poznatek o zvláštnostech volby cíle odpovídajících protikladu cyklotymního a schizotymního temperamentu, zákon obtížnosti - obtížnost nějaké činnosti je motivem pro silnější volní vypětí (rostou spolu), schizotymové (opozice vůči světu) volí obtížnější úkoly, cyklotymové snazší (splynutí, soulad)
  • McDougallovo - odlišení krajností “morálního atleta” a “poproudníka”, vznikne-li chronický neurotický konflikt, táhne se někdy let

Zdroje