Konformita

Verze z 4. 12. 2013, 15:49, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: * problematikou konformity se zabývá sociální psychologie == Vymezení pojmu == * nejprve se zkoumala konformita, poté vyhovění a poslušnost (tj. specifické d…)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
  • problematikou konformity se zabývá sociální psychologie

Vymezení pojmu

  • nejprve se zkoumala konformita, poté vyhovění a poslušnost (tj. specifické druhy konformity)
  • konformita - změny chování nebo názorů, které vznikají jako výsledek skutečného nebo domnělého tlaku jiného jedince, skupiny nebo společnosti
  • na jedince je vyvíjen tlak, aby se choval v souladu s určitými normami a pravidly platnými pro určité situace nebo okolnosti
  • vyznačuje se tím, že lidé dělají něco, co sami nechtějí › jde tedy vlastně o konflikt (rozpor mezi tím, jak se jedinec chce chovat a usuzovat a jak to vyžaduje sociální prostředí)
  • nekonformnost (nonkonformita)- může se projevit nezávislosti úsudku a chování › člověk si zachová své vlastní mínění a chová se podle svého přesvědčení (ale nevylučuje připojení se ke skupině v případě, že jeho názor odpovídá názoru skupiny)
  • akceptace - vnitřní konformita - když působení sociálních vlivů vyústí v přesvědčení, že vyžadované chování či názor jsou akceptovatelné a člověk je příjme za své, souhlasí s nimi, člověk začne jednat a myslet v souladu se skupinou, aniž by pociťoval rozpor se svým přesvědčením
  • vyhovění - compliance - člověk změní své chování v důsledku přímého požadavku jiné osoby, vznesený požadavek mívá spíše charakter přání jiného člověka v naději, že mu bude vyhověno, označováno za vnější, povrchní konformitu, protože to také provází konflikt, ale mnohem mírnější
  • poslušnost - obedience - je změna chování vyvolaná přímým příkazem nebo nařízením, v extrémní podobě je člověku nařizováno něco, co je v rozporu s jeho svědomím, morálními zásadami, je to silně negativně prožívané, člověk je nucen dělat něco, co se mu hluboce příčí, odmítnutí poslušnosti (nesplnění příkazu) může být velmi přísně sankcionováno
  • H.C. Kelmana (1954) identifikoval tři procesy, které přispívají k sociální konformitě:
  1. vyhovění - jdeme s davem, ale neměníme své vlastní přesvědčení
  2. internalizace - souhlasíme s tím, že názor většiny je správnější
  3. identifikace - změníme své názory, abychom se podobali osobě, kterou obdivujeme