Kvalitativní výzkum

Kvalitativní výzkum má za cíl hlubší porozumění zkoumané skutečnosti. Je používán tehdy, kdy kvantitavní výzkum nepostačuje daným účelům a nelze jej proto pro řešení výzkumného problému použít.

Definice

Jednotná definice neexistuje, jelikož se jedná o velice široký pojem, zahrnující značnou škálu přístupů. Nelze také jednoznačně stanovit fáze takového výzkumu, protože např. analýza dat a jejich sběr může probíhat současně, výzkumník může během sběru dat vyhodnotit, zda nepoloží v dalším kole rozhovorů jinou otázku a podobně. Teorie vzniká také během výzkumu a nikoli na jeho počátku. Zpráva z kvalitativního výzkumu zpravidla zahrnuje: popis místa konání, citace, rozhovory, poznámky z terénu a podobně. [1]

Příklad

V knihovnické oblasti se lze setkat se strukturovanými, polostrukturovanými i nestrukturovanými rozhovory, například pokud chceme zjistit spokojenost uživatelů s nabízenou službou.

Pro úplné porozumění danému výzkumnému problému je vhodné zkombinovat oba základní typy: kvalitativní i kvantitativní výzkum.

Srovnání s kvantitativním výzkumem

V následující tabulce jsou uvedeny základní rozdíly mezi těmito dvěma typy výzkumů.[2]

Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum
zpravidla větší počet respondentů menší počet respondentů
metody: dotazníky, testy, měření osobní rozhovory, různě strukturované
zkoumání okrajové zkoumání problémů do hloubky, konkrétněji
časově méně náročný sběr dat časově náročný sběr dat
dedukce z výsledků
(postup od obecného k jednotlivému)
indukce z výsledků
(úsudek směřující od jednotlivého k obecnému) z výsledků
  1. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace. 2. přeprac. a aktual. vyd. Praha : Portál, 2008. 408 s. ISBN 978-80-7367-485-4.
  2. Typy výzkumů. In: vyzkumy.knihovna.cz [online]. PARTSIP, KISK FF MUNI, (c) 2012 [cit. 2015-07-01]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/typy-vyzkumu.