Kódování


Počátky kódu

Již několik staletí před naším letopočtem staří Řekové a Římané prozkoumali základní principy tvorby šifer šifry, které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie telekomunikace s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.

První tvůrce kódů

Pythagoras[1]který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým "kodérem" - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín kód rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy.

Svět čísel

Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu "osobitých čísel" za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět.

Reference

  1. Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel.