Masová společnost: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
- pojem vznikl jako reakce na některé negativní důsledky procesu modernizace společnosti, jeho autorem je William Kornhauser (1960), avšak její koncepce jsou poněkud starší
 
- pojem vznikl jako reakce na některé negativní důsledky procesu modernizace společnosti, jeho autorem je William Kornhauser (1960), avšak její koncepce jsou poněkud starší
  
- můžeme rozlišit pojetí normativní (hodnotící) a analytické;
+
- můžeme rozlišit pojetí:
 +
 +
* normativní (hodnotící) - tzv. aristokratické – důraz na ohrožení elity masou (např. [[Gustav Le Bon|G. Le Bon]], [[José Ortega y Gasset|J. Ortega y Gasset]]) a tzv. demokratické (až levicově liberální) – důraz na ohrožení masy elitou (např. [[Karl Mannheim|K. Mannheim]], E. Lederer)
  
- normativní pojetí: tzv. aristokratické – důraz na ohrožení elity masou (např. Gustav Le Bon, José Ortega y Gasset) a tzv. demokratické (až levicově liberální) – důraz na ohrožení masy elitou (např. Karl Mannheim, Emil Lederer)
+
* analytické (nehodnotící) - masová společnost se vyznačuje růstem role sekundárních kontaktů, vysokou specializací sociálních rolí a statusů, anonymitou, vysoká a stále rostoucí mobilitou horizontální i vertikální, rozpadem tradičních vazeb, kontaktů a institucí a významem masového sdělování (např. [[Daniel Bell|D. Bell]], E. A. Shils)
  
- analytické pojetí (např. Daniel Bell, Edward A. Shils): masová společnost se vyznačuje růstem role sekundárních kontaktů, vysokou specializací sociálních rolí a statusů, anonymitou, vysoká a stále rostoucí mobilitou horizontální i vertikální, rozpadem tradičních vazeb, kontaktů a institucí a významem masového sdělování
+
- vlastnosti masové společnosti v klasickém pojetí:
 +
* industriální logika (posuzování lidí podle toho, co vyrábí a ne podle skupinové příslušnosti)
 +
* pád komunitních vazeb a dominance neosobních vztahů
 +
* nahrazení místních skupin masovými formálními organizacemi
 +
* vznik tzv. masové arény, umožňující simultánní prezentaci téhož fenoménu prostřednictvím masových médií a nově vzniklých konvencí
 +
* egalitarismus (všichni posuzováni jednotně, jednou jako voliči, diváci atd.)  
 +
* numerická superiorita (vše, i úspěch, se měří a vyjadřuje podle kvantitativních, nikoli kvalitativních hledisek)
 +
* obrat zájmů od problémů regionálních k problémům světovým, vznik politické apatie a alienace
 +
* mimořádná role masmédií (hlavní tvůrce postojů)
 +
* vznik masové kultury
 +
 
 +
 
 +
== Masifikace společnosti ==
  
- vlastnosti masové společnosti v klasickém pojetí:
 
industriální logika (posuzování lidí podle toho, co vyrábí a ne podle skupinové příslušnosti),
 
pád komunitních vazeb a dominance neosobních vztahů,
 
nahrazení místních skupin masovými formálními organizacemi,
 
vznik tzv. masové arény, umožňující simultánní prezentaci téhož fenoménu prostřednictvím masových médií a nově vzniklých konvencí,
 
egalitarismus (všichni posuzováni jednotně, jednou jako voliči, diváci atd.),
 
numerická superiorita (vše, i úspěch, se měří a vyjadřuje podle kvantitativních, nikoli kvalitativních hledisek),
 
obrat zájmů od problémů regionálních k problémům světovým, vznik politické apatie a alienace,
 
mimořádná role masmédií (hlavní tvůrce postojů),
 
vznik masové kultury
 
  
'''
 
'''<big>Masifikace společnosti</big>
 
'''
 
  
 
- utváření masové společnosti provází proces ''masifikace'' všech oblastí společenského života (masová výroba vytváří podmínky pro masový konzum, masová komunikace se podílí na tvorbě masové kultury, masový konzum a masová kultura ve snaze přiblížit se k širokému počtu lidí přispívají k nivelizaci vkusu a chuti a stávají se předpokladem masového blahobytu)
 
- utváření masové společnosti provází proces ''masifikace'' všech oblastí společenského života (masová výroba vytváří podmínky pro masový konzum, masová komunikace se podílí na tvorbě masové kultury, masový konzum a masová kultura ve snaze přiblížit se k širokému počtu lidí přispívají k nivelizaci vkusu a chuti a stávají se předpokladem masového blahobytu)
  
- '''masová komunikace''' - sdělování velkého množství informací a symbolických obsahů široké veřejnosti, resp. masám (trvalý příjemce), z jednoho zdroje (trvalý mluvčí), důsledek rozšířené tisku a rozhlasu a později filmu a televize, vliv masové komunikace nicméně přeceňován (postoje se mění spíše vlivem interpersonálních vztahů, viz koncept názorových vůdců (Robert King Merton) a dvoustupňové komunikace (Katz a Paul Feilx Lazarsfeld))
+
=== Masová komunikace ===
 
+
- sdělování velkého množství informací a symbolických obsahů široké veřejnosti, resp. masám (trvalý příjemce), z jednoho zdroje (trvalý mluvčí), důsledek rozšířené tisku a rozhlasu a později filmu a televize, vliv masové komunikace nicméně přeceňován (postoje se mění spíše vlivem interpersonálních vztahů, viz koncept názorových vůdců (R. K. Merton) a dvoustupňové komunikace (E. Katz a [[Paul Felix Lazarsfeld|P. F. Lazarsfeld]]))
- '''masa a mocenská elita''' – koncentrace politické, ekonomické a vojenské moci a rostoucí odstup mezi vůdci organizací a jejich stále atomizovanějšími a odcizenějšími členy vytváří z prvně jmenovaných mocenskou elitu a z těch druhých masu; podle Charlese Wrighta Millse je mocenská elita ve vztahu k mase dichotomií – navzdory formální suverenitě lidu iniciativu drží malá skupina lidí tvořících mocenskou elitu, zatímco masa ohrožovaná problémy každodennosti upadá do apatie, nezájmu o politiku a vnější dění, uzavírá se do soukromí, mocenská elita toho využívá k nezodpovědné, sobecké a bezohledné manipulaci masy masovými sdělovacími prostředky směřující k upevnění vlastní moci
 
  
- '''masová kultura''' – představuje kulturní výtvory a produkce určené pro masy lidí (případně jimi samými produkované) vycházející z jejich potřeb a vkusu, obdobné či identické kulturní obsahy jsou sdělovány z malého počtu zdrojů velkým masám příjemců; kritika masové kultury: preference méně náročných žánrů a obsahů, homogenizace a standardizace kulturních produktů a potřeb, obhajoba masové kultury: nástroj rozšiřování hodnot k širokým masám, vytváření prostoru pro rozvoj individuality
+
=== Masa a mocenská elita ===
 +
- koncentrace politické, ekonomické a vojenské moci a rostoucí odstup mezi vůdci organizací a jejich stále atomizovanějšími a odcizenějšími členy vytváří z prvně jmenovaných mocenskou elitu a z těch druhých masu; podle [[Charles Wright Mills|C. W. Millse]] je mocenská elita ve vztahu k mase dichotomií – navzdory formální suverenitě lidu iniciativu drží malá skupina lidí tvořících mocenskou elitu, zatímco masa ohrožovaná problémy každodennosti upadá do apatie, nezájmu o politiku a vnější dění, uzavírá se do soukromí, mocenská elita toho využívá k nezodpovědné, sobecké a bezohledné manipulaci masy masovými sdělovacími prostředky směřující k upevnění vlastní moci [[Émile Durkheim|Durkheim]]
  
- '''riziko masové společnosti''' – jedinci trpící úzkostí, nejistotou, izolací, ztrátou pocitu odpovědnosti mohou po zániku dílčích pospolitostí najít nový výraz identifikací s abstraktními celky typu rasa či národ a fanatickou angažovaností v masových hnutích, schopných mobilizovat jedince podle potřeb politických demagogů, masová společnost tedy obsahuje hrozbu přeměny v totalitní systém  
+
=== Masová kultura ===
 +
- představuje kulturní výtvory a produkce určené pro masy lidí (případně jimi samými produkované) vycházející z jejich potřeb a vkusu, obdobné či identické kulturní obsahy jsou sdělovány z malého počtu zdrojů velkým masám příjemců; kritika masové kultury: preference méně náročných žánrů a obsahů, homogenizace a standardizace kulturních produktů a potřeb, obhajoba masové kultury: nástroj rozšiřování hodnot k širokým masám, vytváření prostoru pro rozvoj individuality
 +
 +
=== Riziko masové společnosti ===
 +
- jedinci trpící úzkostí, nejistotou, izolací, ztrátou pocitu odpovědnosti mohou po zániku dílčích pospolitostí najít nový výraz identifikací s abstraktními celky typu rasa či národ a fanatickou angažovaností v masových hnutích, schopných mobilizovat jedince podle potřeb politických demagogů, masová společnost tedy obsahuje hrozbu přeměny v totalitní systém  
  
 
 
'''Doporučená literatura'''
+
=== Doporučená literatura ===
 
* Keller, J. 1999. Úvod do sociologie. Praha: SLON.
 
* Keller, J. 1999. Úvod do sociologie. Praha: SLON.
 
* Kloskowska, A. 1967. Masová kultura: Kritika a obhajoba. Praha: Svoboda.  
 
* Kloskowska, A. 1967. Masová kultura: Kritika a obhajoba. Praha: Svoboda.  
 
* Mills, C. W. 1966. Mocenská elita. Praha: Orbis.  
 
* Mills, C. W. 1966. Mocenská elita. Praha: Orbis.  
 
* Velký sociologický slovník. 1996. Praha: Karolinum.
 
* Velký sociologický slovník. 1996. Praha: Karolinum.

Verze z 5. 9. 2014, 13:19

- pojem vznikl jako reakce na některé negativní důsledky procesu modernizace společnosti, jeho autorem je William Kornhauser (1960), avšak její koncepce jsou poněkud starší

- můžeme rozlišit pojetí:

  • normativní (hodnotící) - tzv. aristokratické – důraz na ohrožení elity masou (např. G. Le Bon, J. Ortega y Gasset) a tzv. demokratické (až levicově liberální) – důraz na ohrožení masy elitou (např. K. Mannheim, E. Lederer)
  • analytické (nehodnotící) - masová společnost se vyznačuje růstem role sekundárních kontaktů, vysokou specializací sociálních rolí a statusů, anonymitou, vysoká a stále rostoucí mobilitou horizontální i vertikální, rozpadem tradičních vazeb, kontaktů a institucí a významem masového sdělování (např. D. Bell, E. A. Shils)

- vlastnosti masové společnosti v klasickém pojetí:

  • industriální logika (posuzování lidí podle toho, co vyrábí a ne podle skupinové příslušnosti)
  • pád komunitních vazeb a dominance neosobních vztahů
  • nahrazení místních skupin masovými formálními organizacemi
  • vznik tzv. masové arény, umožňující simultánní prezentaci téhož fenoménu prostřednictvím masových médií a nově vzniklých konvencí
  • egalitarismus (všichni posuzováni jednotně, jednou jako voliči, diváci atd.)
  • numerická superiorita (vše, i úspěch, se měří a vyjadřuje podle kvantitativních, nikoli kvalitativních hledisek)
  • obrat zájmů od problémů regionálních k problémům světovým, vznik politické apatie a alienace
  • mimořádná role masmédií (hlavní tvůrce postojů)
  • vznik masové kultury


Masifikace společnosti

- utváření masové společnosti provází proces masifikace všech oblastí společenského života (masová výroba vytváří podmínky pro masový konzum, masová komunikace se podílí na tvorbě masové kultury, masový konzum a masová kultura ve snaze přiblížit se k širokému počtu lidí přispívají k nivelizaci vkusu a chuti a stávají se předpokladem masového blahobytu)

Masová komunikace

- sdělování velkého množství informací a symbolických obsahů široké veřejnosti, resp. masám (trvalý příjemce), z jednoho zdroje (trvalý mluvčí), důsledek rozšířené tisku a rozhlasu a později filmu a televize, vliv masové komunikace nicméně přeceňován (postoje se mění spíše vlivem interpersonálních vztahů, viz koncept názorových vůdců (R. K. Merton) a dvoustupňové komunikace (E. Katz a P. F. Lazarsfeld))

Masa a mocenská elita

- koncentrace politické, ekonomické a vojenské moci a rostoucí odstup mezi vůdci organizací a jejich stále atomizovanějšími a odcizenějšími členy vytváří z prvně jmenovaných mocenskou elitu a z těch druhých masu; podle C. W. Millse je mocenská elita ve vztahu k mase dichotomií – navzdory formální suverenitě lidu iniciativu drží malá skupina lidí tvořících mocenskou elitu, zatímco masa ohrožovaná problémy každodennosti upadá do apatie, nezájmu o politiku a vnější dění, uzavírá se do soukromí, mocenská elita toho využívá k nezodpovědné, sobecké a bezohledné manipulaci masy masovými sdělovacími prostředky směřující k upevnění vlastní moci Durkheim

Masová kultura

- představuje kulturní výtvory a produkce určené pro masy lidí (případně jimi samými produkované) vycházející z jejich potřeb a vkusu, obdobné či identické kulturní obsahy jsou sdělovány z malého počtu zdrojů velkým masám příjemců; kritika masové kultury: preference méně náročných žánrů a obsahů, homogenizace a standardizace kulturních produktů a potřeb, obhajoba masové kultury: nástroj rozšiřování hodnot k širokým masám, vytváření prostoru pro rozvoj individuality

Riziko masové společnosti

- jedinci trpící úzkostí, nejistotou, izolací, ztrátou pocitu odpovědnosti mohou po zániku dílčích pospolitostí najít nový výraz identifikací s abstraktními celky typu rasa či národ a fanatickou angažovaností v masových hnutích, schopných mobilizovat jedince podle potřeb politických demagogů, masová společnost tedy obsahuje hrozbu přeměny v totalitní systém


Doporučená literatura

  • Keller, J. 1999. Úvod do sociologie. Praha: SLON.
  • Kloskowska, A. 1967. Masová kultura: Kritika a obhajoba. Praha: Svoboda.
  • Mills, C. W. 1966. Mocenská elita. Praha: Orbis.
  • Velký sociologický slovník. 1996. Praha: Karolinum.