Memex: Porovnání verzí

Řádek 18: Řádek 18:
 
<br />
 
<br />
 
<br />
 
<br />
 
 
Snažil se navrhnout takový systém, který by informace ukládal nelineárně, a dovoloval tak vědcům propojit sobě relevantní části dokumentu, tudíž zaznamenat souvislosti a tak zlepšit vyhledávání.
 
Snažil se navrhnout takový systém, který by informace ukládal nelineárně, a dovoloval tak vědcům propojit sobě relevantní části dokumentu, tudíž zaznamenat souvislosti a tak zlepšit vyhledávání.
 
Je zřejmé, že Bush zde mluví o myšlence hypertextu. Nicméně toto označení dal této myšlence až Ted Nelson v roce 1963.
 
Je zřejmé, že Bush zde mluví o myšlence hypertextu. Nicméně toto označení dal této myšlence až Ted Nelson v roce 1963.

Verze z 17. 10. 2016, 23:32

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Memex byl vizionářský hypertextový koncept Vannevara Bushe z roku 1945. Bush tento koncept popsal ve svém přelomovém článku „As We May Think“ uveřejněném v časopise The Atlantic Monthly.
Jednalo se o elektromechanické zařízení, které mělo sloužit pro jednotlivce k ukládání jejich knih, periodik, korespondence, a dalších záznamů na mikrofilm a poté v těchto záznamech efektivně vyhledávat. Jinak řečeno, jednalo se o extenzi lidského myšlení či paměti jak sám V. Bush popisoval.
Podle jedné verze název vznikl sloučením slov „memory“ a „index“[1], nicméně jiná verze říká, že spíše šlo o složeninu slov „MEmory EXtended“ [2]

Důvody vzniku konceptu Memex

Vannevar Bush článek As We May Think vydává v červenci roku 1945, tedy ke konci války. Po hrůzách 2. světové války, kterých byl svědkem, byl přesvědčen, že jediným způsobem jak se vyhnout dalšímu konfliktu takovýchto rozměrů je zajistit svobodnou výměnu informací.
Také si uvědomoval problém informačního přesycení, který snižuje schopnost orientovat se ve velkém množství informací. S tím je spojený problém vyhledávat relevantní informace, který v důsledku může zpomalovat výzkum.
Zamýšlel se, jak by bylo možné zefektivnit výzkum právě pomocí lepšího vyhledávání informací. Jako inspirace Vannevarovi Bushovi posloužil lidský mozek, který funguje na principu asociace, to znamená propojování spolu souvisejících informací.

„Zatím nedokážeme kopírovat mentální proces dokonale. Ale měli bychom se z něj umět alespoň poučit. Můžeme napodobit a možná dokonce zlepšit alespoň některé jeho vlastnosti.“[3]

Snažil se navrhnout takový systém, který by informace ukládal nelineárně, a dovoloval tak vědcům propojit sobě relevantní části dokumentu, tudíž zaznamenat souvislosti a tak zlepšit vyhledávání. Je zřejmé, že Bush zde mluví o myšlence hypertextu. Nicméně toto označení dal této myšlence až Ted Nelson v roce 1963. Bushovi ale nešlo pouze jen o prosté vyhledávání potřebné informace či dokumentu. Věda, jak píše Vannevar Bush, potřebuje záznamy, které bude moci uložit, nepřetržitě upravovat a rozšiřovat ale hlavně budou přístupné k nahlédnutí.





Doporučená literatura

  1. Buckland, Michael K. "Emanuel Goldberg, Electronic Document Retrieval, And Vannevar Bush's Memex". Journal of the American Society for Information Science 43, no. 4 (May 1992): 284–94
  2. In: WikiKnihovna: Vannevar Bush [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Vannevar_Bush
  3. BUSH, Vannevar. As We May Think. In: The Atlantic [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné z: http://www.theatlantic.com/magazine/archive/1945/07/as-we-may-think/303881/
Plume pen w.svg Tento článek je pahýl. Neobsahuje dostatečné množství informací o daném tématu či jej neprobírá do dostačující hloubky. Bude-li to možné, rozšiřte tento článek o další relevantní informace.