Neurofyziologie a kontinuita

  • v 80.l. vznikla vědecká disciplína „diskurzní analýza“
  • zjistilo se, že vědecký diskurz není objektivní – účastníci sledují své vlastní cíle, není to o hledání pravdy
  • možná, že spory jsou jen kvůli tomu, že jsou nejasné pojmy?
  • problém zaujatosti – i když chci něco správně vyzkoumat, mám snahu dokázat, že moje hypotéza je správná
  • → např. vědci, kteří zastávají nekontinuálnost, nevidí drobné pokroky ve vývoji
  • ve vývoji jsou zlomy a zvraty – je potřeba definovat, co to vůbec je
  • když se objeví rys nové fáze, je stará fáze již ukončena?
- → nová fáze může začít, až když je předchozí naplněna
- každá fáze podléhá jiným zákonitostem
- jednotlivé fáze jsou odděleny maturačními zlomy
- termín genová předprogramovanost
  • Jakobson nazývá přechod od žvatlání k prvním slovům zlomem
- × reálně to žádný zlom není, je to jen metafora vyjádření důležitosti toho vývoje
  • další zlom se týká mentálních reprezentací
- dítě má nejdříve mentálně reprezentována celá slova a teprve zkušeností získává schopnost vydělovat ze slov jednotlivé segmenty
  • Chomsky – vývoj řeči je rozvoj spojitý, obohacování podle sady pravidel (jazyk jako takový je vrozený)
  • další názor – dítě řeč zná, ale v mluvení mu překáží nedokonalá motorika, či něco na ten způsob
  • longitudinální studie – jsou potřeba + je třeba častější pozorování × je to drahé a časově náročné
  • vývoj je spojitý, ale ne rovnoměrný
- např. během 1. roku života dítě ztrojnásobí svou váhu, dál už mnohem míň → spojitost je křivka
- při narození váží mozek 1/8 váhy dítěte × u dospělého asi 1/40
- je otázka, zda se děti nerodí „dřív“ proto, že mají velkou hlavu (v porovnání s opicemi je těhotenství poměrově mnohem kratší)


Neuron

  • tvoří se před narozením ve středu mozku, pak musí doputovat do šedé kůry mozkové


Stavba

  • tělo
  • vlákno axon
- myelinové pouzdro – izolant – když se poruší, uniká vzruch (elektřina) i pryč – špatné (např. při skleróze)
  • axonová zakončení tvoří bílou kůru mozkovou
- bílá hmota roste ještě do 9 měsíců věku, vylepšují se pouzdra
  • z těla vybíhají pak ještě krátké nožičky, mezi nimi elektrochemické? vzruchy – synapse (funkční spojení)


  • v raném věku běhají vzruchy pomaleji (špatná pouzdra) a jen do obecných oblastí mozku
  • v prvních 2 letech odumírá velké množství neuronů (fakt moc)
  • pak se odumírání zpomaluje a ustaluje se asi v 7 letech
  • synapse se vytvářejí i během odumírání
  • jejich počet kulminuje mezi 1–2 roky věku (asi o 50% víc než dospělý)
  • pak jejich počet klesá až do puberty, tam se stabilizuje
  • instinkty – už předem propojené synapse, které se vývojem nemění
  • méně instinktů znamená větší adaptabilnost, ale i zranitelnost
  • schopnost empatie – je hodně připravená, jen se musí doupravit


  • metabolická aktivita mozku
- měří se spotřebou glukózy a kyslíku
- v 10 měsících dosahuje úrovně dospělých, pak víc, nejvíc ve 4 letech
  • naučení jazyka je pro přežití výhodné co nejdříve, ale je to nákladné
  • mozek je původně univerzální (možná i pro 4D prostor či 2D čas?)
- dítě má možnost pospojovat si neurony, aby to odráželo realitu
- v určité fázi vývoje musí přijít nějaký podnět, jinak se už ta určitá schopnost nevyvine (pokud se dítě do 12 let nenaučí mluvit, nenaučí se to už nikdy)
- když se člověk začne učit cizí jazyk až po 5–6 letech, neodnaučí se cizí přízvuk
  • plasticita mozku – schopnost naučit se něco určitého navíc, co se třeba jiní nenaučí


Lateralita

  • kontralaterální = levá hemisféra ovlivňuje pravou část těla a naopak
  • většina lidí má Brockovo centrum v levém spánkovém laloku (i leváků)
  • dnešní modely slyšení jsou smíšené (do nějakého centra na jedné straně? jdou zvuky z obou uší)
  • většina prozodických funkcí je vpravo, ale část vlevo


  • teoreticky je každé slabice přiřazen nějaký svazek neuronů – když slyšíme nějakou slabiku, některé synapse se spojí, jiné ne, podle toho se slabika identifikuje
  • když tu slabiku chceme říct, většina aktivních neuronů bude stejná
  • každá slabika musí zaznít několiktisíckrát, aby se jí mohly přiřadit neurony


  • test – dítěti (4–5 měsíců) se pustí zvuk [a:/i:] a k tomu obrázek obličeje → když to nesouhlasilo, poznaly to
  • děti, které nevidí, produkují méně labiál
  • 3 měsíční dítě mění broukání podle toho, jakou tvář vidí (jen obrázek toho, že se něco vyslovuje)
  • na jednu stranu má periodizace smysl, na druhou stranu se období musí prolínat
  • období se pojmenovávají podle toho, co převažuje


Reference

  • Sovák, M. (1984): Logopedie předškolního věku. Praha: SPN.
  • Vihman, M. M. (1996): Phonological development. Oxford: Blackwell. (kap. 3-4)
  • Owens, R. E. (2000): Language development: an introduction. Boston, London: Allyn&Bacon. (kap. 2, 4, a 8)
  • Fitch, W. T. (2000): The evolution of speech: a comparative review. Trends in cognitive sciences, roč. 4, č. 7, s. 258-267.
  • Škodová, E. - Jedlička, I. a kol. (2003): Klinická logopedie. Praha: Portál. (část III)


Zpět na rozcestník: Osvojování řeči | Fonetika