Neurovývojové poruchy: Porovnání verzí

 
Řádek 1: Řádek 1:
'''Neurovývojové poruchy''' jsou skupinou onemocnění, která začínají obvykle během raného období vývoje a často se projeví již před zahájením školní docházky. Označení neurovývojové poruchy je užíváno v '''5. revizi diagnostického a statistického manuálu mentálních poruch''' (DSM-5)<ref name=":0">DMS - 5 (2015). ''Diagnostický a statistický manuál duševních poruch''. Praha: Testcentrum. </ref>. Obdobná klasifikace bude využita v připravované '''11. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí''' (MKN-11). V současnosti platné '''10. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí''' (MKN-10) nalezneme onemocnění řazená pod neurovývojové poruchy pod několika odlišnými kódy, které jsou níže uvedeny v přehledu těchto poruch<ref name=":1">Duševní poruchy a poruchy chování. MKN 10. </ref>.
+
'''Neurovývojové poruchy''' jsou skupinou onemocnění, která začínají obvykle během raného období vývoje a často se projeví již před zahájením školní docházky. Označení neurovývojové poruchy je užíváno v '''5. revizi diagnostického a statistického manuálu mentálních poruch''' (DSM-5).<ref name=":0">DMS - 5 (2015). ''Diagnostický a statistický manuál duševních poruch''. Praha: Testcentrum. </ref>Obdobná klasifikace bude využita v připravované '''11. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí''' (MKN-11). V současnosti platné '''10. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí''' (MKN-10) nalezneme onemocnění řazená pod neurovývojové poruchy pod několika odlišnými kódy, které jsou níže uvedeny v přehledu těchto poruch.<ref name=":1">Duševní poruchy a poruchy chování. MKN 10. </ref>
  
==Obecné charakteristiky neurovývojových poruch<ref name=":2">Říčan, P., Krejčírová, D. a kol. (1997). ''Dětská klinická psychologie''. Praha: Grada. </ref><ref name=":0" />==
+
==Obecné charakteristiky neurovývojových poruch==
 
Neurovývojové poruchy mají řadu společných charakteristik Jednotlivě se liší ve specifických ukazatelích jako je etiologie, rozsah poruchy, převažující klinický obraz či způsob léčby.
 
Neurovývojové poruchy mají řadu společných charakteristik Jednotlivě se liší ve specifických ukazatelích jako je etiologie, rozsah poruchy, převažující klinický obraz či způsob léčby.
  
Mezi obecné charakteristiky neurovývojových poruch řadíme:
+
Mezi obecné charakteristiky neurovývojových poruch řadíme:<ref name=":2">Říčan, P., Krejčírová, D. a kol. (1997). ''Dětská klinická psychologie''. Praha: Grada. </ref>
  
 
*Obvyklý '''začátek během raného dětství''' (prenatální, perinatální nebo časně postnatální etiologie).
 
*Obvyklý '''začátek během raného dětství''' (prenatální, perinatální nebo časně postnatální etiologie).
Řádek 11: Řádek 11:
 
*Patrný přesah, deficit nebo regres vývojové normy.
 
*Patrný přesah, deficit nebo regres vývojové normy.
  
==Přehled neurovývojových poruch (DSM-5, MKN-10)<ref name=":0" /><ref name=":1" />==
+
==Přehled neurovývojových poruch (DSM-5, MKN-10)==
  
 
===1. Porucha intelektu (vývojová porucha intelektu)===
 
===1. Porucha intelektu (vývojová porucha intelektu)===
Je charakterizována deficity všeobecných duševních schopností, jako jsou uvažování, schopnost řešit problémy, plánování, schopnost abstraktního myšlení, úsudek, studium a učení se na základě zkušenosti. Tyto deficity vedou k narušení adaptivního fungování jedince v sociální oblasti a oblasti každodenního fungování. V MKN-10 nalezneme poruchy intelektu pod označením „'''mentální retardace'''“ ('''F70-F79''').
+
Je charakterizována deficity všeobecných duševních schopností, jako jsou uvažování, schopnost řešit problémy, plánování, schopnost abstraktního myšlení, úsudek, studium a učení se na základě zkušenosti. Tyto deficity vedou k narušení adaptivního fungování jedince v sociální oblasti a oblasti každodenního fungování. V MKN-10 nalezneme poruchy intelektu pod označením „'''mentální retardace'''“ ('''F70-F79''').<ref name=":1" />
  
Vývojovou poruchu intelektu diagnostikujeme, jestliže:
+
Vývojovou poruchu intelektu diagnostikujeme, jestliže:<ref name=":0" />
  
 
*Klinické vyšetření a standardizované diagnostické metody potvrdí deficity výše jmenovaných intelektových funkcí.
 
*Klinické vyšetření a standardizované diagnostické metody potvrdí deficity výše jmenovaných intelektových funkcí.
Řádek 22: Řádek 22:
 
*Začátek obtíží spadá do období raného vývoje.
 
*Začátek obtíží spadá do období raného vývoje.
  
Na podkladě výše uvedených diagnostických kritérií DSM-5 rozlišuje 4 stupně závažnosti poruchy intelektu:
+
Na podkladě výše uvedených diagnostických kritérií DSM-5 rozlišuje 4 stupně závažnosti poruchy intelektu:<ref name=":0" />
  
 
*'''Mírná porucha intelektu''': zpravidla dosažení kognitivní úrovně 9-12 let; orientační hodnota IQ 50-69; schopnost vystudovat praktickou školu, v případě dobrých sociálních dovedností také ZŠ.
 
*'''Mírná porucha intelektu''': zpravidla dosažení kognitivní úrovně 9-12 let; orientační hodnota IQ 50-69; schopnost vystudovat praktickou školu, v případě dobrých sociálních dovedností také ZŠ.
Řádek 29: Řádek 29:
 
*'''Hluboká porucha intelektu''': kognitivní úroveň novorozenecká; orientační hodnota IQ 20 a méně; častá imobilita, porozumění základním pokynům, citlivost na taktilní podněty.
 
*'''Hluboká porucha intelektu''': kognitivní úroveň novorozenecká; orientační hodnota IQ 20 a méně; častá imobilita, porozumění základním pokynům, citlivost na taktilní podněty.
  
'''Diferenciální diagnostika poruch intelektu'''<ref name=":0" />:
+
'''Diferenciální diagnostika poruch intelektu:'''<ref name=":0" />
  
 
*'''Neurokognitivní poruchy''' (demence): jsou charakterizovány ztrátou již dříve nabytých kognitivních schopností (např. traumatickým poškozením mozku).
 
*'''Neurokognitivní poruchy''' (demence): jsou charakterizovány ztrátou již dříve nabytých kognitivních schopností (např. traumatickým poškozením mozku).
Řádek 43: Řádek 43:
  
 
===3. Porucha autistického spektra (PAS)===
 
===3. Porucha autistického spektra (PAS)===
V DSM-5 je takto označena neurovývojová porucha charakterizovaná přetrvávajícími '''deficity v sociální komunikaci a sociální interakci''' v mnohočetných kontextech, včetně '''narušení sociální vzájemnosti a neverbální komunikace'''. Kromě těchto znaků jsou diagnostickým kritériem také '''omezené, repetitivní pohybové stereotypie a vzorce chování''', '''lpění na neměnnosti prostředí''' a '''ulpívavé, úzce vymezené oblasti zájmu abnormní intenzity'''<ref name=":0" />.
+
V DSM-5 je takto označena neurovývojová porucha charakterizovaná přetrvávajícími '''deficity v sociální komunikaci a sociální interakci''' v mnohočetných kontextech, včetně '''narušení sociální vzájemnosti a neverbální komunikace'''. Kromě těchto znaků jsou diagnostickým kritériem také '''omezené, repetitivní pohybové stereotypie a vzorce chování''', '''lpění na neměnnosti prostředí''' a '''ulpívavé, úzce vymezené oblasti zájmu abnormní intenzity.'''<ref name=":0" />
  
 
Označení „spektrum“ odkazuje na značnou variabilitu v projevech a schopnostech dětí s diagnózou PAS, eventuálně odkazuje na převažující deficit a nápadnost v projevech. Hodnotí se závažnost poruchy a její dopad na adaptivní fungování.  
 
Označení „spektrum“ odkazuje na značnou variabilitu v projevech a schopnostech dětí s diagnózou PAS, eventuálně odkazuje na převažující deficit a nápadnost v projevech. Hodnotí se závažnost poruchy a její dopad na adaptivní fungování.  
  
Ekvivalentem PAS v MKN-10 jsou „'''Pervazivní vývojové poruchy'''“ ('''F84'''). Termín „pervazivní“ lze volně přeložit jako „všepronikající“, zdůrazňuje tedy plošné dopady poruchy na adaptivní fungování jedince ve společnosti<ref name=":2" />. MKN-10 rozlišuje:
+
Ekvivalentem PAS v MKN-10 jsou „'''Pervazivní vývojové poruchy'''“ ('''F84'''). Termín „pervazivní“ lze volně přeložit jako „všepronikající“, zdůrazňuje tedy plošné dopady poruchy na adaptivní fungování jedince ve společnosti.<ref name=":2" /> MKN-10 rozlišuje:
  
 
*'''F84.0''': '''Dětský autismus'''; rozvoj v raném dětství (do 3 let), naplňuje diagnostická kritéria výše uvedená
 
*'''F84.0''': '''Dětský autismus'''; rozvoj v raném dětství (do 3 let), naplňuje diagnostická kritéria výše uvedená
Řádek 53: Řádek 53:
 
*'''F84.2''': '''Rettův syndrom'''; geneticky podmíněná porucha, která postihuje téměř výlučně dívky. Je charakteristická psychomotorickým a řečovým regresem, ale se zachovanou neverbální komunikační bází a sociálním cítěním.
 
*'''F84.2''': '''Rettův syndrom'''; geneticky podmíněná porucha, která postihuje téměř výlučně dívky. Je charakteristická psychomotorickým a řečovým regresem, ale se zachovanou neverbální komunikační bází a sociálním cítěním.
 
*'''F84.3''': '''Jiná dětská dezintegrační porucha'''; rozvoj autistického syndromu až po období časného vývoje (mezi 2. a 4. rokem), může se rozvinout např. v důsledku somatického onemocnění, neuroinfekce apod.<ref name=":3">Hort, V., Hrdlička, M., Koucorková, J., Malá, E. a kol. (2000). ''Dětská a dorostová psychiatrie''. Praha: Portál. </ref>
 
*'''F84.3''': '''Jiná dětská dezintegrační porucha'''; rozvoj autistického syndromu až po období časného vývoje (mezi 2. a 4. rokem), může se rozvinout např. v důsledku somatického onemocnění, neuroinfekce apod.<ref name=":3">Hort, V., Hrdlička, M., Koucorková, J., Malá, E. a kol. (2000). ''Dětská a dorostová psychiatrie''. Praha: Portál. </ref>
*'''F84.4''': '''Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby'''; vágně definovaná porucha, u které se nevyskytují narušení sociální komunikace a adaptability jako u klasického autismu<ref name=":3" />.
+
*'''F84.4''': '''Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby'''; vágně definovaná porucha, u které se nevyskytují narušení sociální komunikace a adaptability jako u klasického autismu.<ref name=":3" />
 
*'''F84.5''': '''Aspergerův syndrom'''; dominantním znakem je narušená pragmatická úroveň řeči, úzké, často technické zájmy a neobvyklé reakce na emoce.
 
*'''F84.5''': '''Aspergerův syndrom'''; dominantním znakem je narušená pragmatická úroveň řeči, úzké, často technické zájmy a neobvyklé reakce na emoce.
 
*'''F84'''.'''8''': '''Jiné pervazivní vývojové poruchy'''.
 
*'''F84'''.'''8''': '''Jiné pervazivní vývojové poruchy'''.
Řádek 73: Řádek 73:
 
V MKN-10 nalezneme označení „'''Specifická vývojová porucha motorických funkcí'''“ ('''F82''').
 
V MKN-10 nalezneme označení „'''Specifická vývojová porucha motorických funkcí'''“ ('''F82''').
  
==Externí zdroj==
+
==Externí nepublikované zdroje==
 
Informace v tomto článku vychází také z přednášek a prezentací Mgr. Veroniky Šporclové, Ph.D. v povinném předmětu "Dětská klinická psychologie" na KPS FF UK.
 
Informace v tomto článku vychází také z přednášek a prezentací Mgr. Veroniky Šporclové, Ph.D. v povinném předmětu "Dětská klinická psychologie" na KPS FF UK.
  
Řádek 80: Řádek 80:
 
===Reference===
 
===Reference===
 
<references />
 
<references />
===Literatura===
 
DSM – 5 (2015). ''Diagnostický a statistický manuál duševních poruch''. Praha: Testcentrum.
 
  
Duševní poruchy a poruchy chování. MKN 10.
+
=== Klíčová slova ===
 +
porucha intelektu, specifická porucha učení, pervazivní vývojové poruchy
  
Hort, V., Hrdlička, M., Koucorková, J., Malá, E. a kol. (2000). ''Dětská a adolescentní psychiatrie''. Praha: Portál.
+
=== Kategorie ===
 
+
Klinická psychologie a Psychologie zdraví.
Říčan, P., Krejčířová, D. a kol. (1997). ''Dětská klinická psychologie''. Praha: Grada.
 

Aktuální verze z 23. 5. 2020, 22:01

Neurovývojové poruchy jsou skupinou onemocnění, která začínají obvykle během raného období vývoje a často se projeví již před zahájením školní docházky. Označení neurovývojové poruchy je užíváno v 5. revizi diagnostického a statistického manuálu mentálních poruch (DSM-5).[1]Obdobná klasifikace bude využita v připravované 11. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-11). V současnosti platné 10. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) nalezneme onemocnění řazená pod neurovývojové poruchy pod několika odlišnými kódy, které jsou níže uvedeny v přehledu těchto poruch.[2]

Obecné charakteristiky neurovývojových poruch

Neurovývojové poruchy mají řadu společných charakteristik Jednotlivě se liší ve specifických ukazatelích jako je etiologie, rozsah poruchy, převažující klinický obraz či způsob léčby.

Mezi obecné charakteristiky neurovývojových poruch řadíme:[3]

  • Obvyklý začátek během raného dětství (prenatální, perinatální nebo časně postnatální etiologie).
  • Vývojové deficity, které jsou příčinou funkčního narušení v osobní, sociální, studijní či pracovní oblasti.
  • Častá komorbidita – neurovývojové poruchy se mohou a nemusí vyskytovat pospolu (např. porucha autistického spektra s vývojovou poruchou intelektu apod.).
  • Patrný přesah, deficit nebo regres vývojové normy.

Přehled neurovývojových poruch (DSM-5, MKN-10)

1. Porucha intelektu (vývojová porucha intelektu)

Je charakterizována deficity všeobecných duševních schopností, jako jsou uvažování, schopnost řešit problémy, plánování, schopnost abstraktního myšlení, úsudek, studium a učení se na základě zkušenosti. Tyto deficity vedou k narušení adaptivního fungování jedince v sociální oblasti a oblasti každodenního fungování. V MKN-10 nalezneme poruchy intelektu pod označením „mentální retardace“ (F70-F79).[2]

Vývojovou poruchu intelektu diagnostikujeme, jestliže:[1]

  • Klinické vyšetření a standardizované diagnostické metody potvrdí deficity výše jmenovaných intelektových funkcí.
  • Jsou přítomny deficity adaptivních funkcí, vedoucí k neschopnosti naplnit vývojové a sociokulturní standardy pro osobní nezávislost a společenskou odpovědnost.
  • Začátek obtíží spadá do období raného vývoje.

Na podkladě výše uvedených diagnostických kritérií DSM-5 rozlišuje 4 stupně závažnosti poruchy intelektu:[1]

  • Mírná porucha intelektu: zpravidla dosažení kognitivní úrovně 9-12 let; orientační hodnota IQ 50-69; schopnost vystudovat praktickou školu, v případě dobrých sociálních dovedností také ZŠ.
  • Středně těžká porucha intelektu: dosažení kognitivní úrovně 6-8 let; orientační hodnota IQ 35-49; v dospělosti možná práce v chráněných dílnách.
  • Těžká porucha intelektu: dosažení kognitivní úrovně 1-3 let; orientační hodnota IQ 20-34; v dospělosti možná supervidovaná práce v chráněné dílně.
  • Hluboká porucha intelektu: kognitivní úroveň novorozenecká; orientační hodnota IQ 20 a méně; častá imobilita, porozumění základním pokynům, citlivost na taktilní podněty.

Diferenciální diagnostika poruch intelektu:[1]

  • Neurokognitivní poruchy (demence): jsou charakterizovány ztrátou již dříve nabytých kognitivních schopností (např. traumatickým poškozením mozku).
  • Poruchy komunikace a specifické poruchy učení: tyto poruchy se týkají specificky pouze oblasti komunikace a učení, neprojevují se deficitem v intelektovém a adaptivním fungování. Mohou se vyskytovat souběžně s poruchou intelektu.
  • Porucha autistického spektra: porucha intelektu je u poruchy autistického spektra často komorbidní. Dominantním znakem PAS je nicméně porucha sociální adaptivity, repetitivní vzorce chování a podnětová rigidita.

2. Poruchy komunikace

V DSM-5 zahrnují poruchy řeči a jazyka, poruchu artikulace řeči, sociální poruchu komunikace a poruchu plynulosti řeči v dětství – koktavost. V MKN-10 nalezneme tyto poruchy pod označením „Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka“ (F80), kromě toho také specifické řečové poruchy „Breptavost“ (F98.6) a „Elektivní mutismus“ (F94.4).

Tyto poruchy jsou charakteristické neurovývojovými deficity ve vývoji a užívání jazyka v jeho různých modalitách dle typu poruchy (narušení expresivní složky řeči, receptivní složky řeči, artikulace apod.).

Při diagnostice poruch komunikace je zásadní zvážení vývojové úrovně dítěte, přirozené variability ve vývoji řeči, neurologických korelátů a jiných neurovývojových poruch.

3. Porucha autistického spektra (PAS)

V DSM-5 je takto označena neurovývojová porucha charakterizovaná přetrvávajícími deficity v sociální komunikaci a sociální interakci v mnohočetných kontextech, včetně narušení sociální vzájemnosti a neverbální komunikace. Kromě těchto znaků jsou diagnostickým kritériem také omezené, repetitivní pohybové stereotypie a vzorce chování, lpění na neměnnosti prostředí a ulpívavé, úzce vymezené oblasti zájmu abnormní intenzity.[1]

Označení „spektrum“ odkazuje na značnou variabilitu v projevech a schopnostech dětí s diagnózou PAS, eventuálně odkazuje na převažující deficit a nápadnost v projevech. Hodnotí se závažnost poruchy a její dopad na adaptivní fungování.  

Ekvivalentem PAS v MKN-10 jsou „Pervazivní vývojové poruchy“ (F84). Termín „pervazivní“ lze volně přeložit jako „všepronikající“, zdůrazňuje tedy plošné dopady poruchy na adaptivní fungování jedince ve společnosti.[3] MKN-10 rozlišuje:

  • F84.0: Dětský autismus; rozvoj v raném dětství (do 3 let), naplňuje diagnostická kritéria výše uvedená
  • F84.1: Atypický autismus; od F80.0 se může lišit dobou vzniku (tj. porucha rozpoznána až ve 3 letech a později). Někteří autoři za atypický autismus označují takovou poruchu, která je jednoznačně pervazivní, ale nespecifikovatelná kvůli přidružené těžší mentální retardaci; jiní naopak užívají diagnózy atypického autismu u dětí s dobrou všeobecnou inteligencí a hovoří o tzv. „autistických rysech“.
  • F84.2: Rettův syndrom; geneticky podmíněná porucha, která postihuje téměř výlučně dívky. Je charakteristická psychomotorickým a řečovým regresem, ale se zachovanou neverbální komunikační bází a sociálním cítěním.
  • F84.3: Jiná dětská dezintegrační porucha; rozvoj autistického syndromu až po období časného vývoje (mezi 2. a 4. rokem), může se rozvinout např. v důsledku somatického onemocnění, neuroinfekce apod.[4]
  • F84.4: Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby; vágně definovaná porucha, u které se nevyskytují narušení sociální komunikace a adaptability jako u klasického autismu.[4]
  • F84.5: Aspergerův syndrom; dominantním znakem je narušená pragmatická úroveň řeči, úzké, často technické zájmy a neobvyklé reakce na emoce.
  • F84.8: Jiné pervazivní vývojové poruchy.
  • F84.9: Pervazivní vývojová porucha nespecifikovaná.

4. Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD)

Je neurovývojová porucha charakterizovaná poruchou pozornosti, dezorganizací a/nebo hyperaktivitou a impulzivitou. Porucha pozornosti a dezorganizace způsobují neschopnost soustředit se na úkoly a jejich zdárné dokončení. Zdá se, že jedinec neposlouchá, ztrácí předměty, a to v míře, která nepřísluší očekáváním od jeho věku. Hyperaktivita vede k motorickému neklidu, přerušování řeči někoho jiného. Přetrvává do dospělosti, kdy vede k možnému narušení sociálních, studijních a pracovních vztahů.

V MKN-10 nalezneme ADHD pod označením „Hyperkinetické poruchy“ (F90). Pro konsolidaci a terapii je zejména důležité v klinickém obraze rozpoznat převažující rysy poruchy (převažující nepozornost, převažující hyperaktivita a impulzivita). Důležité musí být také odlišení od poruch nálad a chování v dětství, mj. vyloučit vlivy vnějšího prostředí, deprivace atd.

5. Specifická porucha učení

Neurovývojová porucha, která je diagnostikována tehdy, jestliže je u jedince přítomný specifický deficit schopnosti efektivně a přesně přijímat a zpracovávat informace. Objevuje se v období nástupu do školní docházky a je charakterizována trvalým a závažným deficitem v osvojování si základních školních dovedností – psaní, čtení, počítání.

V MKN-10 nalezneme specifické poruchy učení pod označením „Specifické vývojové poruchy školních dovedností“ (F81).

6. Neurovývojová porucha motoriky

Zahrnuje neurovývojové poruchy, které se mohou projevovat narušením pohybové koordinace, pohybovými stereotypiemi nebo tiky. V obraze převažují motorické nepřesnosti, pomalost a nešikovnost, bezúčelné pohyby aj.

V MKN-10 nalezneme označení „Specifická vývojová porucha motorických funkcí“ (F82).

Externí nepublikované zdroje

Informace v tomto článku vychází také z přednášek a prezentací Mgr. Veroniky Šporclové, Ph.D. v povinném předmětu "Dětská klinická psychologie" na KPS FF UK.

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 DMS - 5 (2015). Diagnostický a statistický manuál duševních poruch. Praha: Testcentrum.
  2. 2,0 2,1 Duševní poruchy a poruchy chování. MKN 10.
  3. 3,0 3,1 Říčan, P., Krejčírová, D. a kol. (1997). Dětská klinická psychologie. Praha: Grada.
  4. 4,0 4,1 Hort, V., Hrdlička, M., Koucorková, J., Malá, E. a kol. (2000). Dětská a dorostová psychiatrie. Praha: Portál.

Klíčová slova

porucha intelektu, specifická porucha učení, pervazivní vývojové poruchy

Kategorie

Klinická psychologie a Psychologie zdraví.