Organické duševní poruchy

Organické duševní poruchy

  • „organické“ znamená, že vycházejí z kvalitativní změny tkáně (mění se kvalita, struktura)
  • organická porucha – jakýkoli úraz, porucha, poškození, který vede k dysfunkci (trvalé nebo přechodné) mozku a tím k různým poruchám jeho funkcí
  • typy příčin poškození (etiologie):
    • Mechanický faktor – krvácení, hydrocefalus, hematom, krevní sraženiny; nebo např.: se v rámci úrazu rozdrtí kus mozku
    • Neoplazmata – onkologická onemocnění, nádory (jdou celkem dobře vyoperovat, často jsou opouzdřené); metastáze (neoperovatelné, prorůstají tkání, nejsou opouzdřené, jakýkoliv karcinom metastazuje do mozku a na základě toho může mít člověk duševní poruchy)
    • Infekce a paraziti – meningitida, encefalitida, borelióza, neurosyfilitida → léčitelné stavy; HIV, Creutzfeldt-Jakobova choroba (Nemoc šílených krav) → hůře postihnutelné a s horší prognózou
    • Další - Onemocnění štítné žlázy, hypotyreoza, hypoglykémie, hypoxie, poruchy metabolismu vitamínu B → mohou se projevovat změnou kvality psychických funkcí

Demence

  • nejčastější organické poškození
  • existuje Fyziologická (stařecká) demence, která je normální a je to v důsledku věku
  • v tomto případě jde o patologickou demenci (nenormální vzhledem k věku nebo rychlosti progrese)
  • jde především o poruchu paměti; porušení abstraktního myšlení a úsudku
  • dělí se na 3 kategorie, u kterých se bere ohled na sociální fungování:
  • 1. Mírná porucha paměti
    • drobná překážka v denních činnostech
    • zapomíná, ale neomezuje ho to v běžném fungování
    • je sociálně soběstačný a funkční
  • 2. Středně těžká porucha paměti
    • pokles paměti už je vážný hendikep pro soběstačnost
    • pamatuje si dobře a hluboce vštípené informace, dobře známé informace (jména, data), je schopen identifikovat sám sebe a své okolí
  • 3. Těžká porucha paměti
    • zcela utlumena vštípivost i základní informace, zůstávají jen fragmenty paměti
    • ten člověk není schopen samostatné existence, nepozná lidi kolem
  • s poruchou paměti zároveň běží poruchy kognitivních funkcí
  • 1. Mírná porucha
    • mírný pokles běžného výkonu, který nezasahuje do života
    • je schopen se sociálně zařadit, funguje abstraktní i racionální myšlení, úsudek
  • 2. Středně těžká porucha
    • omezení zvládání běžných situací a aktivit
    • bez pomoci už selhává
  • 3. Těžká porucha kognitivních funkcí
    • naprosto závislý na okolí
  • bývají však porušeny i jiné složky:
    • Emoce – záleží na tom, která část mozku byla porušena ve věku, kdy byl emočně stabilizovaný, začne najednou být labilní, plačtivý, popudlivý, se sklony k agresivitě
    • Výkonová složka – mění se fyzická i psychická výkonnost, aktivity trvají dlouho, plete je (např.: si oblékne na svetr tričko)
    • Změna premorbidní osobnosti – ze člověka, který byl vzdělaný, slušný se může stát chlípník, zhlouplý, který nejapně vtipkuje, ztrácí sociální zábrany
    • Anomálie v poruchách myšlení – může to dojít až do patologie, nastraženost, podezíravost, paranoia,
    • Poruchy vnímaní – iluze (spíše než halucinace), poruchy orientací (místo, čas, osoba)
    • Neurologické/motorické poruchy – poruchy drobné koordinace (změna písma), parestézie (necitlivosti), motorické výpadky (např.: při iktu, tj. mozkové mrtvici, může dojít k ochrnutí → pronikne sraženina a dojde k neprokrvení části mozku)

Průběh demence

  • je stálý, chronický, když se to objeví, už se to moc nezlepšuje, spíše naopak
  • prognóza záleží na typu té demence (degenerativní, vaskulární, sekundární)

Diferenciální diagnostika

  • nejčastěji je demence zaměňována za deprese
  • rozdíl je v nástupu/začátku: demence je pozvolná (kromě iktu); u deprese je ten člověk schopen určit dobu, kdy se deprese objevila
  • kognitivní deficit: u demence je pozvolný, pomalý, bez možnosti datování/lokace; u deprese je rychlý (nejde mu číst, apod.)
  • u deprese je typické přejídání nebo nejezení (poruchy příjmu potravy) – jde spíše o úbytek váhy; u demencí se to neobjevuje (jedině v těžkém stádiu, kdy ten člověk doslova zapomene jíst)
  • spánek: dementní člověk spí bez problémů (maximálně má přehozený rytmus, ale kvalita spánku je v pořádku), u depresí jsou se spánkem velké problémy
  • depresivní člověk jde do stagnace (to neumím, to mi nejde, nechávám to), naopak u demence se to ten člověk snaží zamaskovat, hodně se snaží → např.: se to projevuje při vyšetření, proto je s dementním lepší spolupráce
  • neplést s mentální retardací, která je vrozená; demence je získaná po druhém roku věku
  • rozlišovat stařeckou demenci – člověk je lehce dementní, ale fungující; patologická demence má tendenci se zhoršovat, progredovat
  • objevuje se simulace demence (fiktivní, předstíraná porucha) – bývá tam nějaký sekundární zisk či výhody
  • jeho výkon bude nerovnoměrný (stejné testy mu pokaždé vyjdou jinak) a v některých složkách bude vycházet normální a v jiných bude upomínat na demenci (ale u demence se to projeví ve všech těch složkách)
  • pseudodemence = stav vypadající jako demence, ale je způsoben depresí; americký výraz

Léčba demence

  • je možná, ale jde spíše o stabilizaci stavu, než o jeho zlepšení
  • podávají se kognitiva (ovlivnění acetylcholinu) na zlepšení kognitivních funkcí
  • čím dříve se začne léčit (nasadí se kognitiva), tím lípe