Osvětlete současné problémy třídění a typologie elektronických informačních zdrojů

Verze z 22. 7. 2016, 19:16, kterou vytvořila Barbora.Obstova (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Elektronický informační zdroj je informační zdroj, který je uchováván v elektronické podobě a je dostupný v prostředí počítačových sítí nebo prostřednictvím jiných technologií distribuce digitálních dat. [1]

Problematika vymezení rozdílů mezi pojmy Webový informační zdroj a Webový dokument

  • Nedokumentové informační prameny (zdroje) = „nehmotné“ informační zdroje, prostřednictvím kterých jsou vysílány a přenášeny informace za využití energie.
  • Pojem „dokument“ je v západní terminologii často chápán jen jako materiál textové povahy.
  • Uživatel vidí jen tzv. Digitální kopie (záleží na užívaném programu, koncovém zařízení apod.).
  • Zdánlivě jednoduchý seznam vyhledaných informací může ve skutečnosti mít za sebou složitou strukturu velkého počtu databázových a datových souborů lokalizovaných i na různých serverech.
  • Nejsou vlastně reálnými dokumenty – jejich fyzická forma (vlastnosti) se ztrácí.
  • Typ přenášených informací a formát (co uživatel získá) patří k hlavním a podstatným kritériím pro třídění či typologii síťových informačních zdrojů.

Typologie elektronických zpráv v rámci MIME

Typologie zpráv přenášených v rámci protokolů TCP/IP tak, jak ji stanovuje internetová norma MIME.

Zahrnuje 6 jednoduchých a 2 složené typy zpráv

  1. text
  2. obraz
  3. zvuk
  4. video
  5. aplikace (specifický typ k posílání jiných typů informací)
  6. model (troj- a více rozměrné informace)
  7. multipart
  8. message
  • Typ zprávy je obsažen v záhlaví zprávy v hlavičce, tj. V řádce označené návěštím „Content-Type“.

Třídění a typologie v rámci bývalého amerického formátu USMARC

  • Existovalo základní třídění, mělo 14 tříd, které se prolínaly z různých hledisek
  • Všechny elektronické zdroje byly před rokem 1997 zařazovány do kategorie počítačový soubor.

Typologie v rámci mezinárodního formátu MARC 21 v návaznosti na AACR2

  • Přetrvává problém obsah kontra nosič.
  • Změny nastaly v pojmenování některých kategorií a ve vymezování jejich obsahu – typickým rysem změn je zahrnování elektronických forem materiálů do definic téměř všech kategorií (tříd), nejenom do původní kategorie „m“ (počítačový soubor).
  • Nadále zachováno 14 tříd, z původního USMARC zůstalo i písemné označení jednotlivých tříd.

Typologie internetových a webovských zdrojů formátu „Dublin Core“

  • Specifikace „Dublin Core“ se stala základem významné aplikace nově navrženého jazyka „XML“ která je známa pod zkratkou „RDF“ (Resource Description Framework, Rámec pro popis zdrojů), jež umožňuje kódování, tvorbu a využívání strukturovaných metadat.
  • Typologie zdrojů byla a i nadále je významnou částí základní specifikace DC, kterou tvoří v současné chvíli celkem 15 prvků (metadat). Jde o údaj „Resource Type“ (Typ zdroje), jenž vychází z typologie informací obsažených ve zdrojích, a údaj „Format“ (Formát), který je založen na typu uspořádání dat v počítačovém souboru přenášeném v síti.

Zdroje

Reference

  1. CELBOVÁ, Ludmila. Elektronický zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-07-22]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000872&local_base=KTD.

Související články

Klíčová slova

elektronické informační zdroje, webovské zdroje, MIME, Dublin Core,