Představivost: Porovnání verzí

(Založena nová stránka: == Představivost == = psychický proces vedoucí ke vniku paměťových představ, schopnost vytvářet představy; je předpokladem tvořivé činnosti, zvlášť v p…)
 
Řádek 12: Řádek 12:
 
# pojetí představivosti jako vlastnosti nebo atributu materiálu, s nímž probandi zacházejí v laboratorních experimentech
 
# pojetí představivosti jako vlastnosti nebo atributu materiálu, s nímž probandi zacházejí v laboratorních experimentech
 
# pojetí představivosti jako procesu ve smyslu kognitivní strategie
 
# pojetí představivosti jako procesu ve smyslu kognitivní strategie
 +
 +
* do nástupu behaviorismu jsou představy považovány za jeden ze základních psychických obsahů
 +
* před vznikem psychologie se představivostí zabýval asocianismus (18.-19.stol)
 +
 +
* hlavní představa asocianistů:
 +
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti (spoj=asociace)         
 +
* síla asociace dána rychlostí a častostí vybavení
 +
* představitel: '''David Hume''' (duševní obsahy = imprese + ideje)
 +
 +
 +
* ASOCIAČNÍ ZÁKONY
 +
 +
* '''zákon podobnosti''' (pohled na obraz známého malíře – vybaví se jeho další díla)
 +
* '''zákon kontrastu''' (bílá spojena s černou)
 +
* '''zákon dotyku''' (kontiguity) v prostoru (spoje mezi představami, které vznikly na stejném místě)
 +
* '''zákon dotyku v čase''' (představy vzniklé současně = dotyk simultánní nebo v časové následnosti = dotyk sukcesivní)
 +
* '''zákon příčinnosti''' (kauzality) – při pohledu na určitý jev si vybavíme příčinu jeho vzniku
 +
 +
 +
* '''Brown''' (1778-1820) přidal sekundární asociační zákony: '''živost, častost, novost'''
 +
 +
 +
* Galton (1822-1911) schopnost představivosti má Gaussovo rozložení (jako IQ)
 +
* behaviorismus zastavil výzkum představivosti na 50 let
 +
* 60. léta: kognitivní psychologie zkoumá úlohu imaginace při zpracování informací; představa = jedna ze základních forem mentální reprezentace vnějšího světa
  
  
Řádek 48: Řádek 73:
  
 
* je nutné odlišovat představy od vjemů. Pojem představa vyjadřuje obsah vědomí, vybavený či přepracovaný minulý zážitek a vjem (obrazy dříve vnímaných věcí a dějů, jakési pamětní stopy). V představách se reprodukuje dříve vnímané. Vjem je produktem vnímání. Vjemy vznikají přímým působením podnětů na receptory, kdežto představy vznikají přímo v mysli. Objektivní rozdíl vjemů a představ je takový, že vjemy vznikají stimulací receptorů (mají periferní původ), kdežto představy vznikají přímo v mozku (mají centrální původ). Základní rozdíl mezi nimi je v tom, že vjemy jsou pokládány za skutečné, kdežto představy za neskutečné.
 
* je nutné odlišovat představy od vjemů. Pojem představa vyjadřuje obsah vědomí, vybavený či přepracovaný minulý zážitek a vjem (obrazy dříve vnímaných věcí a dějů, jakési pamětní stopy). V představách se reprodukuje dříve vnímané. Vjem je produktem vnímání. Vjemy vznikají přímým působením podnětů na receptory, kdežto představy vznikají přímo v mysli. Objektivní rozdíl vjemů a představ je takový, že vjemy vznikají stimulací receptorů (mají periferní původ), kdežto představy vznikají přímo v mozku (mají centrální původ). Základní rozdíl mezi nimi je v tom, že vjemy jsou pokládány za skutečné, kdežto představy za neskutečné.
 +
 +
 +
* zvláštní druhy představ:
 +
 +
* '''perseverační představy''': pod vlivem dvou faktorů: a) dlouhodobé vystavení analyzátoru určitému podnětu (únava analyzátoru), b) vliv velmi silného, emocionálně nabitého zážitku, který je významný pro život jedince
 +
* '''eidetické představy''': děti, Marburská škola – bratři Jaenschovi, u nás Ferdinand Kratina
 +
* '''obsedantní představy''': ve svém prožitku se blíží perseverační představě, dostavuje se u některých (většinou psychastenicky konstelovaných osobností, vztažena k nějakému obsahu, mohou se potencovat úzkostmi a strachem
 +
* '''synestezie''': '''fotismus''' (barevné slyšení), '''fonismus''' (zrakové vjemy doprovázeny sluchovými)
 +
 +
 +
* '''denní snění'''
 +
 +
* '''Remplein''' – obsahy snění u německé mládeže (1960)
 +
* '''Singer''' – monografie věnovaná „vnitřnímu světu denního snění“, 2 druhy: spontánní vnitřní monology a opakování fantazie na určité téma
 +
* faktory: pohlaví, věk, rodinné prostředí(identifikace s matkou), vzdělání a socioekonomický status, městské x venkovské prostředí, společensko-kulturní původ, inteligence, narkotika a alkohol, rozvoj uměleckých schopností
 +
 +
 +
== Představivost a paměť ==
 +
 +
* 1966 '''F. Yatesová''' : „Umění paměti“ – historie mnemotechnických Pomůcek
 +
* technika „ '''metoda umístění'''“ nebo „ '''metoda loci'''“ = umístění představ, které reprezentují předměty k zapamatování, do známého prostoru (např. cesta domů)
 +
* '''efekt bizarnosti''' = čím neobvyklejší představa, tím si ji déle zapamatujeme ( platí pro seznam nesouvisejících slov) – studovali G.Einstein, M. McDaniel, efekt bizarnosti nepřispívá ke vštípení vzájemných vztahů a souvislostí (peníze jsou v mrazáku)
 +
 +
 +
=== Paiviova teorie dvojího kódování ===
 +
 +
* na kódování, ukládání a vybavování informací se podílejí dva systémy:
 +
# '''verbální''' - základní jednotka = '''logogeny''' (informace potřebné k užívání slov), fungují sériově
 +
# '''neverbální''' (imaginativní)- základní jednotka = '''imageny''' ( informace potřebné k utváření představ), fungují simultánně
 +
* verbální a neverbální systémy jsou vzájemně propojeny = '''referenční spojení'''
 +
* Paiviovy výzkumy a závěry: korespondují s poznatky o funkční diferenciaci mozkových hemisfér, konkrétní slova jsou kódována ve verbálním i  imaginativním systému. Abstraktní slova jsou kódována pouze ve verbálním systému
 +
 +
=== analogová škola ===
 +
 +
* výzkum lidské imaginace
 +
* představitel: '''Stephen M. Kosslyn''' (1948-) – snaha dokázat, že při vizuálních představách se aktivují stejné oblasti mozku jako při smyslovém vnímání
 +
* poznatky z neurologie: v mozku existují 2 různé systémy pro vytváření reprezentací vizuálního vnímání:
 +
# '''systém „kde“:''' parietální lalok, odpovídá vizuální prostorové představivosti
 +
# '''systém „co“:''' temporální lalok, odpovídá objektové představivosti

Verze z 17. 10. 2013, 22:48

Představivost

= psychický proces vedoucí ke vniku paměťových představ, schopnost vytvářet představy; je předpokladem tvořivé činnosti, zvlášť v problémových situacích. Jsou osoby, jejichž představivost je nevýrazná a šedá, ale rovněž osoby s živou a barevnou představivostí. Tento druhý typ představivosti je přisuzován zejména umělcům. Představivost úzce souvisí s fantazií.


  • představa – uvědomění podnětu nebo jevu, který na mne v daném okamžiku nepůsobí
  • obecně lze rozdělit přístupy k představivosti do čtyř hlavních skupin:
  1. fenomenologický přístup k představivosti jako osobní zkušenosti
  2. pojetí představivosti jako mentální, nebo vnitřní reprezentace
  3. pojetí představivosti jako vlastnosti nebo atributu materiálu, s nímž probandi zacházejí v laboratorních experimentech
  4. pojetí představivosti jako procesu ve smyslu kognitivní strategie
  • do nástupu behaviorismu jsou představy považovány za jeden ze základních psychických obsahů
  • před vznikem psychologie se představivostí zabýval asocianismus (18.-19.stol)
  • hlavní představa asocianistů:
  • spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti (spoj=asociace)
  • síla asociace dána rychlostí a častostí vybavení
  • představitel: David Hume (duševní obsahy = imprese + ideje)


  • ASOCIAČNÍ ZÁKONY
  • zákon podobnosti (pohled na obraz známého malíře – vybaví se jeho další díla)
  • zákon kontrastu (bílá spojena s černou)
  • zákon dotyku (kontiguity) v prostoru (spoje mezi představami, které vznikly na stejném místě)
  • zákon dotyku v čase (představy vzniklé současně = dotyk simultánní nebo v časové následnosti = dotyk sukcesivní)
  • zákon příčinnosti (kauzality) – při pohledu na určitý jev si vybavíme příčinu jeho vzniku


  • Brown (1778-1820) přidal sekundární asociační zákony: živost, častost, novost


  • Galton (1822-1911) schopnost představivosti má Gaussovo rozložení (jako IQ)
  • behaviorismus zastavil výzkum představivosti na 50 let
  • 60. léta: kognitivní psychologie zkoumá úlohu imaginace při zpracování informací; představa = jedna ze základních forem mentální reprezentace vnějšího světa


  • vlastnosti představ:
  • je zakoušena jako vnitřní obraz, není exteriorizovaná do okolí (x halucinace)
  • je úlomkovitá
  • je vybledlá


Druhy představ

  • podle druhu smyslové modality, podle stop kde vznikají: zrakové, sluchové, chuťové, hmatové, představy pohybu
  • W. Stern: představy pamětní (vzpomínky a poznatky) a fantazijní


  • podle obsahu:
  • jedinečné – vztahují se ke konkrétním věcem
  • obecné (schématické) – zachovávají jen podstatné znaky dříve vnímaných jevů a podnětů, nedají se identifikovat s pojmy
  • typické (Sedláková) – mezi jedinečnou a obecnou představou, většinou abstrahují od názornosti jedinečných x zachovávají si typickost pro určitou třídu


  • podle časového zaměření
  • do minulosti – vzpomínky
  • do budoucnosti – denní snění
  • paměťové
  • fantazijní (tvůrčí x rekonstruující)


  • představy názorné (představa konkrétního předmětu)
  • představy schematické (představovaný objekt si podržuje jen některé znaky)


  • je nutné odlišovat představy od vjemů. Pojem představa vyjadřuje obsah vědomí, vybavený či přepracovaný minulý zážitek a vjem (obrazy dříve vnímaných věcí a dějů, jakési pamětní stopy). V představách se reprodukuje dříve vnímané. Vjem je produktem vnímání. Vjemy vznikají přímým působením podnětů na receptory, kdežto představy vznikají přímo v mysli. Objektivní rozdíl vjemů a představ je takový, že vjemy vznikají stimulací receptorů (mají periferní původ), kdežto představy vznikají přímo v mozku (mají centrální původ). Základní rozdíl mezi nimi je v tom, že vjemy jsou pokládány za skutečné, kdežto představy za neskutečné.


  • zvláštní druhy představ:
  • perseverační představy: pod vlivem dvou faktorů: a) dlouhodobé vystavení analyzátoru určitému podnětu (únava analyzátoru), b) vliv velmi silného, emocionálně nabitého zážitku, který je významný pro život jedince
  • eidetické představy: děti, Marburská škola – bratři Jaenschovi, u nás Ferdinand Kratina
  • obsedantní představy: ve svém prožitku se blíží perseverační představě, dostavuje se u některých (většinou psychastenicky konstelovaných osobností, vztažena k nějakému obsahu, mohou se potencovat úzkostmi a strachem
  • synestezie: fotismus (barevné slyšení), fonismus (zrakové vjemy doprovázeny sluchovými)


  • denní snění
  • Remplein – obsahy snění u německé mládeže (1960)
  • Singer – monografie věnovaná „vnitřnímu světu denního snění“, 2 druhy: spontánní vnitřní monology a opakování fantazie na určité téma
  • faktory: pohlaví, věk, rodinné prostředí(identifikace s matkou), vzdělání a socioekonomický status, městské x venkovské prostředí, společensko-kulturní původ, inteligence, narkotika a alkohol, rozvoj uměleckých schopností


Představivost a paměť

  • 1966 F. Yatesová : „Umění paměti“ – historie mnemotechnických Pomůcek
  • technika „ metoda umístění“ nebo „ metoda loci“ = umístění představ, které reprezentují předměty k zapamatování, do známého prostoru (např. cesta domů)
  • efekt bizarnosti = čím neobvyklejší představa, tím si ji déle zapamatujeme ( platí pro seznam nesouvisejících slov) – studovali G.Einstein, M. McDaniel, efekt bizarnosti nepřispívá ke vštípení vzájemných vztahů a souvislostí (peníze jsou v mrazáku)


Paiviova teorie dvojího kódování

  • na kódování, ukládání a vybavování informací se podílejí dva systémy:
  1. verbální - základní jednotka = logogeny (informace potřebné k užívání slov), fungují sériově
  2. neverbální (imaginativní)- základní jednotka = imageny ( informace potřebné k utváření představ), fungují simultánně
  • verbální a neverbální systémy jsou vzájemně propojeny = referenční spojení
  • Paiviovy výzkumy a závěry: korespondují s poznatky o funkční diferenciaci mozkových hemisfér, konkrétní slova jsou kódována ve verbálním i imaginativním systému. Abstraktní slova jsou kódována pouze ve verbálním systému

analogová škola

  • výzkum lidské imaginace
  • představitel: Stephen M. Kosslyn (1948-) – snaha dokázat, že při vizuálních představách se aktivují stejné oblasti mozku jako při smyslovém vnímání
  • poznatky z neurologie: v mozku existují 2 různé systémy pro vytváření reprezentací vizuálního vnímání:
  1. systém „kde“: parietální lalok, odpovídá vizuální prostorové představivosti
  2. systém „co“: temporální lalok, odpovídá objektové představivosti