Představivost

Verze z 17. 10. 2013, 22:10, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: == Představivost == = psychický proces vedoucí ke vniku paměťových představ, schopnost vytvářet představy; je předpokladem tvořivé činnosti, zvlášť v p…)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Představivost

= psychický proces vedoucí ke vniku paměťových představ, schopnost vytvářet představy; je předpokladem tvořivé činnosti, zvlášť v problémových situacích. Jsou osoby, jejichž představivost je nevýrazná a šedá, ale rovněž osoby s živou a barevnou představivostí. Tento druhý typ představivosti je přisuzován zejména umělcům. Představivost úzce souvisí s fantazií.


  • představa – uvědomění podnětu nebo jevu, který na mne v daném okamžiku nepůsobí
  • obecně lze rozdělit přístupy k představivosti do čtyř hlavních skupin:
  1. fenomenologický přístup k představivosti jako osobní zkušenosti
  2. pojetí představivosti jako mentální, nebo vnitřní reprezentace
  3. pojetí představivosti jako vlastnosti nebo atributu materiálu, s nímž probandi zacházejí v laboratorních experimentech
  4. pojetí představivosti jako procesu ve smyslu kognitivní strategie


  • vlastnosti představ:
  • je zakoušena jako vnitřní obraz, není exteriorizovaná do okolí (x halucinace)
  • je úlomkovitá
  • je vybledlá


Druhy představ

  • podle druhu smyslové modality, podle stop kde vznikají: zrakové, sluchové, chuťové, hmatové, představy pohybu
  • W. Stern: představy pamětní (vzpomínky a poznatky) a fantazijní


  • podle obsahu:
  • jedinečné – vztahují se ke konkrétním věcem
  • obecné (schématické) – zachovávají jen podstatné znaky dříve vnímaných jevů a podnětů, nedají se identifikovat s pojmy
  • typické (Sedláková) – mezi jedinečnou a obecnou představou, většinou abstrahují od názornosti jedinečných x zachovávají si typickost pro určitou třídu


  • podle časového zaměření
  • do minulosti – vzpomínky
  • do budoucnosti – denní snění
  • paměťové
  • fantazijní (tvůrčí x rekonstruující)


  • představy názorné (představa konkrétního předmětu)
  • představy schematické (představovaný objekt si podržuje jen některé znaky)


  • je nutné odlišovat představy od vjemů. Pojem představa vyjadřuje obsah vědomí, vybavený či přepracovaný minulý zážitek a vjem (obrazy dříve vnímaných věcí a dějů, jakési pamětní stopy). V představách se reprodukuje dříve vnímané. Vjem je produktem vnímání. Vjemy vznikají přímým působením podnětů na receptory, kdežto představy vznikají přímo v mysli. Objektivní rozdíl vjemů a představ je takový, že vjemy vznikají stimulací receptorů (mají periferní původ), kdežto představy vznikají přímo v mozku (mají centrální původ). Základní rozdíl mezi nimi je v tom, že vjemy jsou pokládány za skutečné, kdežto představy za neskutečné.