Přehled paměťových zkreslení

Paměťové zkreslení je typ kognitivního zkreslení, které ovlivňuje proces vybavování nebo samotný obsah vzpomínky.

Přehled paměťových zkreslení

Název Popis
Dezinformační efekt Vybavená vzpomínka je ovlivněna dodatečně přijatými informacemi, např. zaujatá otázka povede člověka k pozměnění vzpomínky tak, aby odpovídala pokládané otázce.[1]
Efekt bizarnosti Bizarní materiál je lépe zapamatovatelný než materiál obyčejný.
Efekt Zeigarnikové Nedokončené nebo přerušené úlohy jsou lépe zapamatovatelné než ty dokončené. Taktéž znám jako efekt nedokončené paměťové stopy.
Google efekt Tendence zapomenout informaci, kterou lze snadno nalézt on-line prostřednictvím internetové vyhledávače. [2]
Iluzorní korelace Tendence vztahovat k sobě dvě nesouvisející události. [3]
Kryptomnézie Ozančuje situaci, kdy je člověk přesvědčen o tom, že jeho myšlenka je nová fantazijní představa, i když se ve skutečnosti jedná o zapomenutou vzpomínku.[4]
Pozitivita Starší lidé upřednostňují více pozitivní než negativní informace v jejich vzpomínkách.
Spotlight efekt Tendence přeceňovat míru toho, čeho si ostatní lidé všimli na našem vzhledu či chování (např. mám pocit, že jsem byl opravdu hodně nervózní, ale ostatní to tak vůbec nevnímali).
Stereotypní zkreslení Paměť zkreslená stereotypem (např. rasovým či genderovým), například k "černě" znějícímu jménu je často přiřazován zločinec.[4]
Teleskopický efekt Tendence k posunutí nedávné události zpět v čase a vzdálených událostí dopředu v čase, nedávné události se tak zdají být vzdálené a vzdálené události nedávné.
Von Restorff efekt U položky, která nějakým způsobem vyčnívá, je vyšší pravděpodobnost zapamatování než u položek jiných.[5]

Odkazy

Reference

  1. Foster, J. K. (2008). Memory: a very short introduction. Oxford University Press.
  2. Krieger, Lisa M. (2011). Google changing what we remember. San Jose Mercury News. Retrieved 2011-08-04.
  3. Fiedler, K. (1991). The tricky nature of skewed frequency tables: An information loss account of distinctiveness-based illusory correlations. Journal of Personality and Social Psychology, 60(1), 24.
  4. 4,0 4,1 Schacter Daniel L. The seven sins of memory: Insights from psychology and cognitive neuroscience. American Psychologist, vol. 54(issue 3), undefined. DOI: 10.1037//0003-066x.54.3.182.
  5. Von Restorff, H. (1933). Über die wirkung von bereichsbildungen im spurenfeld. Psychologische Forschung, 18(1), 299-342.

Použitá literatura

  • Foster, J. K. (2008). Memory: a very short introduction. Oxford University Press.
  • Dudai, Y. (2004). Memory from A to Z: Keywords, concepts, and beyond.