Paměť a její centra

  • Paměť je schopnost uchovávání, rekonstruování a opětovného vybavení minulých zkušeností a informací. Základní proces, kterým se informace v mozku ukládají, se skládá z kódování, ukládání, (zapomínání) a vybavení.

Neuronální proces

  • Vědomý zážitek zkušenosti je vytvářen společnou aktivací určitých neuronů. V případě, že neurony jsou společně aktivovány, vzniká tak mezi nimi pouto, neuronální spojení, které zvyšuje pravděpodobnost, že při budoucí aktivaci jednoho z neuronů opět aktivuje i ten druhý. Čím častěji k aktivaci dochází, tím silnější se spojení stává a tím je pro nás snazší vybavení dané zkušenosti.
  • Jednotlivá spojení mohou vznikat mezi více neurony, čímž vzniká celá síť neuronů, která se aktivuje v případě aktivace jednoho z propojených neuronů.


Dělení paměti

  • Senzorická (ultrakrátká) – udrží informace jen zlomek vteřiny. Pomocí ní probíhá selekce informací, na které zaměříme svou pozornost. Ukazuje se, že její kapacita je poměrně velká. viz. Sperlingův experiment - https://www.youtube.com/watch?v=6Ck_GRSB-7s
  • Krátkodobá – využíváme ji, pokud se snažíme zapamatovat něco jen na přechodnou dobu. Například při zapamatování telefonního čísla před jeho vytočením na telefonu. Informace v ní většinou zůstávají jen tak dlouhou, je potřebujeme. Krátkodobá pamět spolupracuje s pracovní pamětí, která v mysli udržuje informace nezbytné k aktuální činnosti.
  • Dlouhodobá – uchovává veškeré informace a zkušenosti, které se během života naučíme. Jednotlivé informace si můžeme vědomě znovuvybavit i po uplynutí měsíců a let. Dělí se na explicitní (deklarativní, vědomou) a implicitní (nevědomou).
Explicitní (deklarativní, vědomá) – uchovává vědomosti a zkušenosti, které jsme schopni popsat. Dělí se na sémantickou (např. znalost hlavních měst Evropských zemí) a epizodickou (např. vzpomínka na dovolenou s rodinou).
Implicitní (nevědomá) – informace zde uložené se často vyjadřují chováním. Také se jí říká paměť pro dovednosti. Dělí se na procedurální schopnosti (jízda na kole), asociativní (klasické podmiňování, paměť pro strach), neasociativní (návyk, zvyšování citlivosti), priming (podprahové vnímání).


Centra paměti

  • Během vybavování z dlouhodobé paměti, se aktivují jednotlivé neurony, které se aktivovaly při původní zkušenosti. Jednotlivé složky vzpomínky jako zvuk, vůně, obraz nebo emoce jsou v mozku uloženy v místě, kde se tyto zkušenosti vytvořily. Naše vzpomínky nejsou tedy uloženy v jednom místě, ale jsou rozprostřeny v různých částech mozku. Díky tomu jsou naše vzpomínky uložené trvaleji.
Hippocampus – Spolu s thalamem se podílí na orientaci naši pozornost a vybírání důležitých podnětů. Je klíčový
při procesu zapisování důležitých vzpomínek do dlouhodobé paměti a také pro jejich následné vybavování.
Putamen – využíván u procedurální paměti a fyzických dovednostech.
Fornix – zapojen v zápisu paměťových stop a rozpoznávání okolí a slov.
Amygdala – aktivace při ukládání a vybavování emočních vzpomínek.
Prefrontální kůra – centrum, které sbírá informace a vytváří akční plán.
Gyrus cinguli – zapojuje se při učení a zpracování paměťových stop.
Nucleus caudatus – působí hlavně jako zpětná vazba při modifikaci procedurálních vzpomínek na činnosti.

Pracovní paměť

Baddeley and Hitch's Working Memory Model.png
  • Udržuje informace, se kterými aktuálně v mysli pracujeme. Například při počítání složitějšího příkladu „z hlavy“ si mezisoučty ukládáme do pracovní paměti.
  • Frontální lalok zde hraje podstatnou úlohu. Jedná se o řídící centrum (central executive), které udržuje akční plán a shromažďuje a organizuje informace z jednotilvých oblastí mozku, které jsou potřebné k dosažení cíle.

Posilování a cvičení paměti

  • Zlepšovat svou paměť můžeme pomocí záměrného vybavování naučených zkušeností (posilování neuronových spojení) a učením se novému (vytváření nových spojení).
  • Na paměť má také vliv pravidelný spánek, vyvážená a pravidelná strava a sport. Viz. https://www.youtube.com/watch?v=TUoJc0NPajQ


Pacient HM

  • Pacient, který po nehodě v dětství trpěl vážnými epileptickými záchvaty, podstoupil v dospělosti operaci, při níž mu byl odstraněn spánkový lalok na obou částech mozku, kde se také nachází část hippocampu. Po operaci byla epilepsie byla pod kontrolou, funkčnost jeho pracovní a procedurální paměti byla zachována, avšak HM nebyl schopen vytvářet si nové vzpomínky, trpěl tzv. anterográdní amnézií. Docházelo u něj k poruchám vnímání, podceňování vlastního věku a okamžitému zapomínání nových informací. Tento případ vedl ke zjištění, že hippocampus hraje důležitou roli v procesu ukládání paměťových stop do dlouhodobé paměti a jeho práce je z velké části oddělená od ostatních kognitivních a percepčních schopností.


Pacientka s pamětí, bez paměti

  • E. Claparéde zkoumal případ pacientky s Korsakovovým syndromem projevujícím se anterográtní ztrátou paměti a časoprostorovou dezorientací způsobenou nadužíváním alkoholu. Vzniká narušením funkce Papézova okruhu a přilehlých oblastí mediální temporální a frontobazální krajiny a především gyrus cinguli.
  • E. Claparéde se za pacientkou přišel seznámit a podal jí ruku, v níž měl schovaný špendlík. Při dalším setkání pacientka ucukla, ačkoliv si nepamatovala předchozí setkání. Následně nebyla schopna podat vysvětlení, proč tak učinila.
  • Případ ukazuje, že i přes to, že jsou porušena některé centra, která jsou pro vyvolávání vzpomínek potřeba, můžou nevědomé vzpomínky ovlivňovat naše chování.

Zdroje

http://en.wikipedia.org/wiki/Human_brain
http://cs.wikipedia.org/wiki/Henry_Molaison
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0896627308010957
http://www.neurologiapreprax.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=911&magazine_id=3
http://www2.warwick.ac.uk/fac/soc/philosophy/people/faculty/hoerl/memory_amnesia.pdf
Carter, R., Aldridge, S., Page, M., Parker, S., Frith, C., Frith, U., & Shulman, M. (c2009). The human brain book. New York, N.Y.: DK Pub.
Roberts, A. (2012). Kompletní lidské tělo: [jedinečný obrazový průvodce]. Praha: Knižní klub.