Periodizace lidského vývoje: Porovnání verzí

Řádek 158: Řádek 158:
  
 
* Erikson: „Zdravé děti se nebudou bát života, jestliže jejich předkové budou mít dost integrity, aby se nebáli smrti.“
 
* Erikson: „Zdravé děti se nebudou bát života, jestliže jejich předkové budou mít dost integrity, aby se nebáli smrti.“
 +
 +
 +
== Jean Piaget ==
 +
 +
* Švýcar, působil v Ženevě
 +
* zabývá se '''kognitivními (poznávacími) strukturami''' (vnímání, paměť, učení, fantazie, řeč)
 +
* svoz periodizaci stvořil v době, kdy se diskutovalo, jestli vůbec jde nahlédnou do toho, co je uvnitř; a on ji ještě pojal z ontogenetického hlediska
 +
* tvrdí, že myšlení je poznatelné, ale rozdílné v různých věkových etapách
 +
* ptá se na otázky: Jak dítě chápe svět, jak se učí, jak plánuje akce, jakou má představivost, jak rozumí obrazu stejného předmětu, když  ho vidí z různých hledisek (pokus s horou)
 +
* vyznal se v biologii, logice, psychologii
 +
* kritérium vývoje: z čeho je sycena inteligence v určité etapě, z čeho se dá vydedukovat inteligence → z čeho organismus získává maximum pro rozvoj kognitivních struktur
 +
* to, co posunuje organismus na vyšší vývojový stupeň, je:
 +
# prostředí (stimulace z prostředí)
 +
# schopnost organismu reagovat na tuto stimulaci → interakce prostředí × organismus (aktivní
 +
# vyhledávání stimulů z prostředí)
 +
 +
 +
* tato interakce probíhá dvěma základními procesy:
 +
# '''proces asimilace''' = organismus je aktivní a přetváří si (reguluje) podněty z prostředí podle své povahy
 +
# (svým způsobem chování přetváří prostředí)
 +
# '''proces akomodace''' = jedinec se přizpůsobuje tlaku prostředí, naučí se ho přijímat
 +
* snaha dítěte navodit '''rovnovážný stav - homeostázu''' → základní hybná síla vývoje člověka
 +
* ale je to jen tendence směřovat k rovnováze, protože k tomu v podstatě nikdy nedojde → pojem '''ekvilibrace''' = stálé vyvažování, snaha získat homeostázu × její prchavost
 +
 +
 +
=== Senzomotorická inteligence ===
 +
 +
* 0 až 1,5 let
 +
* kvalita vývoje kojence v tomto období je dána kvalitou jeho smyslů při narození
 +
* taky záleží, jak je dítě stimulováno vzhledem k úrovni jeho vývoje
 +
 +
 +
=== Symbolické (předpojmové) myšlení ===
 +
 +
* 2 až 3 roky
 +
* to, co jednou dosáhlo svého vrcholu se pak nevytratí, jen se to odsouvá do pozadí a dále se to rozvíjí; př.: senzomotorická funkce
 +
* jde zde o rozvoj symbolického myšlení a řeči
 +
* řeč jedinci zprostředkuje mnoho podnětů, se kterými se ani nemusí setkat → rozšíří se mu svět (v prvním období je důležité to, co mohl poznat přímo) → rozvíjí interakci se světem a to značně
 +
 +
 +
=== Názorné myšlení ===
 +
 +
* 4 až 7 let
 +
* ukončení tohoto období = zralost pro nástup do školy, je to testováno Korálkovým experimentem
 +
* myšlení koncentrováno na to, co právě nazírají (to znamená, že vždy myslí na to, co právě dělají)
 +
* '''korálkový experiment''': má kupu korálků, které má rozdělit na 2 stejné poloviny → to zvládne, pak má každou půlku dát do jedné sklenice, jedna je nízká a široká a druhá je úzká a vysoká → i když věděli, že korálků je stejně, tvrdí, že ve vysoké sklenici je jich více → nedokážou udělat ten myšlenkový krok zpět
 +
* ještě neumí vnímat více dimenzí současně
 +
* když mají nespojitý materiál (korálky), umí ho už v 6 letech rozdělit na dvě poloviny; když je to spojitý materiál (plastelína), dokáži to až o dva roky později
 +
 +
 +
=== Konkrétní logické operace ===
 +
 +
* 6 až 12 let
 +
* schopnost dělat operace v mysli bez závaznosti na to, co vidí, ale s pomocí představivosti
 +
* už se umí vrátit o několik kroků v mysli zpět
 +
* je to ale vázáno na konkrétní věci, reálně existující (ne abstraktní - umí sečíst švestky, ale ne čísla)
 +
* je schopno pochopit široké souvislosti, pokud jsou mu správně podány
 +
* umí '''sériovat''' (seřadí kostky podle velikosti) a rozumí analogiím (seřadím trojúhelníky podle velikosti, dokáže podle toho seřadit kostičky)
 +
* dítě velmi dobře rozumí této větě: Všechny šelmy jí maso. Vlk je šelma. Co můžeš říct o vlkovi? Odpoví správně..
 +
* ale této větě porozumí až v dalším stádiu: Fero je Dazo. Všichni fero žijí va vodě. Co můžeš říct o dazo? Neví.
 +
 +
 +
=== Formální logické operace ===
 +
 +
* 12 až 15 let
 +
* kognitivní struktury jsou plně připraveny na výkon
 +
* tvrdí, že inteligence je na vrcholu mezi 15-25 rokem
 +
* začalo se rozvíjet abstraktní myšlení → už by nemělo být ničím v myšlení vázáno, myšlení nemá limity
 +
* kreativní způsoby řešení, vysoká míra dedukce, různé cesty řešení
 +
* díky takové vysoké míře abstrakce se oddávají dennímu snění
 +
* pohrávají si v mysli s velikým množstvím variant → důležité pro dozrávání kognitivních struktur
 +
* denní snění + abstrakce → tvorba ideálního já a pak konfrontace s realitou → spojeno se suicidálními sklony v dospívání
 +
* taky mezigenerační konflikty, protože si tvoří i ideální učitele, rodiče a pak nejsou spokojeni až znechucení → snaha uniknout do jiného světa (počítačové hry, básně, drogy)
 +
* podle tohoto vývoje jsou zaváděny předměty ve škole (fyzika, chemie až později)
 +
 +
 +
* kritika Piageta:
 +
* že málo věřil, že se dá učením něco uspíšit (neříkal, že to nejde, ale že z hlediska dlouhodobosti to má malý význam)
 +
* že používal pojmy, kterým prý děti nerozumí (např.: víceméně)
 +
* že podcenil význam motivace (ale on se motivací nezabýval)
 +
* že nevěnoval pozornost tvořivému myšlení (jeho pokračovatelé to pak rozvíjeli)
 +
* že to příliš přeháněj s rozdílem myšlení dítěte a dospělého (prý ten rozdíl není tak velký)

Verze z 9. 11. 2013, 10:52

Periodizace lidského vývoje

Sigmund Freud

  • narozen v Příboře na Moravě
  • psychoanalýza = psychologie osobnosti = diagnostická a terapeutická metoda
  • nazývána hlubinnou psychologií a v rámci ontogenetické psychologie nazývána nativistickou iracionální teorií
  • navazoval na Leibnitze, německou literaturu, Helmholtzovou mechanickou školu (teorie myšlenkových soudů), Darwinovu teorii
  • popis rozporů, při kterých je blokována relaxace, možnost odreagovat se
  • metody: - analýza chybných úkonů
  • volná asociace
  • výklad snů
  • hypnóza
  • vytvoření vztahu lékař - pacient
  • vývoj člověka je nepřetržitě formován v rozporuplném prostředí:
  • pudy a přirozenost × působení vnějšku, kultury, sociálního determinismu
  • socializace = permanentní konflikt jedince s kulturou
  • ID (ono): psychická struktura s pudovou energií, která existuje nevědomě (narodíme se s ní)
  • EGO (já): vědomé fungování jedince, schopnost přetransformovat pudovost do normálních projevů,
  • vyvine se do 3,5 let
  • SUPEREGO (nadjá): ideál, ke kterému se vztahujeme, formuje ideální já, které se zvnitřní, počátky
  • morálně etického myšlení, vyvine se od 3 do 6 let (první výčitky svědomí v tomto věku)
  • jedna z prvních periodizací
  • upřel pozornost na vývoj v dětství v době, kdy to bylo něco nezajímavého
  • klíčová determinanta: ve které oblasti je uspokojován pud = eros (pud života), ve kterých oblastech získává největší uspokojení = slast = libido
  • pud ke smrti = thanatos


Orální fáze

  • narození až 1. rok
  • klíčovou zónou je ústní krajina (největší sytost senzorů)
  • 2 podfáze: sání (jako takové) a orálně-agresivní - nejen stimulace rtů, ale i růst zubů (dentice), projevuje se i pud smrti - destruktivní (i když ho to bolí, stále kouše)
  • (dnes neoanalytici upozorňují na spojení prožívání slasti sexuálního zážitku a bolesti)


Anální fáze

  • 1,5 až 3 roky
  • přesun tělesné zóny na oblast anální
  • nejvyšší pocit slasti ze zadržování nebo vyměšování stolice
  • neoanalytici: schopnost se rozhodovat ve vazbě na odměny okolí (různé odměny a tresty za pokálení a vykakání) → dítě si uvědomuje oblast, ve které se může samo rozhodovat, být v souladu s okolím nebo ne, jak chce, a taky se poprvé setkává s tlakem okolí


Falická fáze

  • 4 až 6,7 let
  • časné stádium genitální
  • přesun do krajiny genitální - největší libost stimulace genitálů
  • projevuje se zájem o nahé tělo, zvlášť opačného pohlaví, masturbují, studují milostné hrádky rodičů
  • penis - pýcha chlapce
  • závist dívky (považují se za defektní)
  • vytváření platonického vztahu k rodiči opačného pohlaví → oidipův/elektřin komplex (Iva Šipošová, Jiří Melan)


Latentní fáze

  • 6 až 12 let
  • prožívání libida ustupuje do pozadí
  • po vyřešení falických rozporů je dítě plně soustředěno na školu


Genitální fáze

  • 12 až 16 let
  • Oidipův komplex byl intrafamiliérní, teď se přesouvá extrafamiliérně (mimo rodinu, např. platonická láska k herci, spolužákovi)
  • Freud si myslí, že tady psychický vývoj končí „v 15 letech je osobnost člověka podobná sádře“ a říká, že to, co je do 6 let, je to nejdůležitější, pak si do těch 15 let jen zkouší mimo rodinu, co se tam naučil


Erik Erikson

  • nepsychoanalytik
  • ale říká, že vývoj není jen vývoj organismů zasazeného do mantinelů společnosti
  • klíčová determinanta je psychosociální konflikt, který se musí vyřešit
  • vývoj člení až do smrti (8 fází) → měníme se až do konce života


Důvěra × nedůvěra

  • kojenecký věk
  • buď vzniká základní důvěra v sebe, v okolí, v každodennost nebo nevzniká a dítě se neorientuje v okolí, lidech, má ohrožující pocity nejistoty
  • dítě má schopnost orientovat se v nejbližším okolí a lidech; v 12-15 měsících již existují různé typy vazby dítěte na matku → způsobeno tím, jak na dítě matka působí, jaké k němu přicházejí stimuly
  • 1. rok člověka koncipuje v tom, jaký pohled na svět si dítě do života odnese
  • vyřešení tohoto konfliktu záleží na kvalitě mateřské péče (mentální nastavení matky, její zralost, stabilita jejího chování, chtěnost dítěte,…)


Autonomie × stud

  • 1,5 až 3 roky
  • fáze rostoucí autonomie nebo studu ze závislosti na okolí
  • dítě si chce prosadit svou samostatnost (př.: nechce chodit za ruku)
  • začíná některé věci dělat samo, ale irituje ho, když mu něco nejde → rodič musí vybalancovat to, že dítě chce něco dělat, ale ještě to neumí (neříkat: prosím tě dej to sem, ty to neumíš, nech to ty nešiko) → dítě to pak přestane zkoušet a čeká se vším na pomoc, kazí se mu sebeobraz
  • přiměřená stimulace, stimulovat dítě o trochu více než co umí (to ho baví)
  • hygienické návyky: dítě poprvé vidí, že záleží jen na něm, na jeho rozhodnutí, jak bude okolí reagovat


Iniciativa × vina

  • 3 až 6 let
  • aktivita dítěte, období hry, začíná se tvořit sebevědomí
  • začíná samo sebe hodnotit, protože v předchozím věku docházelo k interiorizaci sociálních norem
  • rádo se dostává z přímé kontroly dospělého (např.: se schovává do domečků na prolézačkách) + zkoumají své tělo
  • zkoušejí to, co nesmí, protože jejich aktivita jim nedá poslechnout všechny ty věci, které mají zakázané
  • jejich svědomí je celkem trápí, protože jsou vcelku kruté a vše ji spojují se sebou („nechci aby děda přišel“, děda pak umře, „je to moje vina, že umřel, protože jsem nechtěl, ať přijde“)
  • dítěti se nesmí vzít jeho aktivita, chuť poznávat, prozkoumávat, aby pak neztratilo schopnost „riskovat“
  • spontánní hra, nechat ho dělat to, co ono samo teď chce, nenutit ho do něčeho jiného
  • dítě někdy až tak tíží svědomí, že se jde raději samo udat


Snaživost × méněcennost

  • 6 až 12 let
  • ve škole se poprvé začne poměřovat se spolužáky (ve školce má dítě ještě nereálný sebeobran a nejsou tam výkonové testy) a setkávají se tam s novou autoritou, ne nutně přátelskou → začíná se dívat, jak na tom je v porovnání s ostatními
  • klíčový moment, aby neztratili chuť učit se je, aby ve škole nezažívali jen méněcennost (každé z dětí ve třídě potřebuje zažít, že je v něčem dobré)
  • nesmí být moc ambiciózní rodiče


Identita × nejistota

  • 12 až 16 let
  • hledání vlastní identity a nejistota ze své pozice mezi lidmi
  • Erikson vystihl citovou nejistotu dospívajících
  • chtějí být netypičtí, jedineční, chtějí se odlišit od ostatních
  • nejistota jaký skutečně je, kam směřuje, jestli je oblíbený, jak ho vnímají ostatní, nejistí sami sebou
  • ale vrstevnická skupina najednou poskytuje i útočiště, místo, kde splyne s davem (stejně se oblíkají,
  • všichni mají pupínky na obličeji) → ambivalence (chce být jedinečný × splynout)
  • vrstevnická skupina zde hraje obrovskou a nezastupitelnou roli
  • dospělý se má dospívajícímu poskytnou jako někdo, vůči komu se mohou vymezovat (i když je to nepopulární role)
  • dospívající se od rodičů potřebuje sociálně a emocionálně odpoutat (pak se zase do rodiny jako její člen vrátí, ale už v kvalitativně jiné roli)
  • musí pochopit smysluplnost života, vytváří si měřítka hodnot, vidí svou roli v budoucnosti


Intimita × izolace

  • mladá dospělost (poté, co jsme našli svou identitu)
  • už není důležitá identita, ale to, že dokáže splynout s jiným člověkem v pravou intimitu → harmonické soužití s někým (nemusí to být sexuálně, ale třeba kamarádsky)
  • už člověk neuvažuje jako Já, ale jako My a je schopen pro to něco obětovat
  • izolace = nepodařilo se zvládnout předchozí etapu, je plně koncentrován na sebe → aby ho ostatní nerušili, zůstane v izolaci (klidně může žít v partnerském vztahu, ale nepřipustí si nikoho k tělu)


Reprodukce × stagnace

  • střední dospělost až stáří
  • reprodukce biologická i pracovní
  • potřeba být potřebný (vzájemnost) - kontinuity vést, vychovávat, předávat a taky dělit se
  • stagnace: starat se jen o sebe, žádné dělení, žádná vzájemnost, rodičovství mu toho prý hodně vezme a nic nedá, nechce tým v práci → lidé, kteří mají pocit, že se nemohou plně rozvinout (v práci)


Integrita × stagnace

  • pozdní dospělost (stáří)
  • dosažení plné osobní integrity proti znechucení ze života
  • integrita: pocit, že má co dát, s čím se podělit, nebojí se smrti, zajímá se co bude po něm (stará se o ekologii), vnímá život, že byl takový, jaký měl být, život žije naplno až do smrti
  • znechucení: život mi protekl mezi prsty, nic jsem nestihl, nejsem pro nikoho významný, bojí se smrti - nic v životě nemělo smysl, protože stejně umřu, často agresivní na okolí


  • Erikson: „Zdravé děti se nebudou bát života, jestliže jejich předkové budou mít dost integrity, aby se nebáli smrti.“


Jean Piaget

  • Švýcar, působil v Ženevě
  • zabývá se kognitivními (poznávacími) strukturami (vnímání, paměť, učení, fantazie, řeč)
  • svoz periodizaci stvořil v době, kdy se diskutovalo, jestli vůbec jde nahlédnou do toho, co je uvnitř; a on ji ještě pojal z ontogenetického hlediska
  • tvrdí, že myšlení je poznatelné, ale rozdílné v různých věkových etapách
  • ptá se na otázky: Jak dítě chápe svět, jak se učí, jak plánuje akce, jakou má představivost, jak rozumí obrazu stejného předmětu, když ho vidí z různých hledisek (pokus s horou)
  • vyznal se v biologii, logice, psychologii
  • kritérium vývoje: z čeho je sycena inteligence v určité etapě, z čeho se dá vydedukovat inteligence → z čeho organismus získává maximum pro rozvoj kognitivních struktur
  • to, co posunuje organismus na vyšší vývojový stupeň, je:
  1. prostředí (stimulace z prostředí)
  2. schopnost organismu reagovat na tuto stimulaci → interakce prostředí × organismus (aktivní
  3. vyhledávání stimulů z prostředí)


  • tato interakce probíhá dvěma základními procesy:
  1. proces asimilace = organismus je aktivní a přetváří si (reguluje) podněty z prostředí podle své povahy
  2. (svým způsobem chování přetváří prostředí)
  3. proces akomodace = jedinec se přizpůsobuje tlaku prostředí, naučí se ho přijímat
  • snaha dítěte navodit rovnovážný stav - homeostázu → základní hybná síla vývoje člověka
  • ale je to jen tendence směřovat k rovnováze, protože k tomu v podstatě nikdy nedojde → pojem ekvilibrace = stálé vyvažování, snaha získat homeostázu × její prchavost


Senzomotorická inteligence

  • 0 až 1,5 let
  • kvalita vývoje kojence v tomto období je dána kvalitou jeho smyslů při narození
  • taky záleží, jak je dítě stimulováno vzhledem k úrovni jeho vývoje


Symbolické (předpojmové) myšlení

  • 2 až 3 roky
  • to, co jednou dosáhlo svého vrcholu se pak nevytratí, jen se to odsouvá do pozadí a dále se to rozvíjí; př.: senzomotorická funkce
  • jde zde o rozvoj symbolického myšlení a řeči
  • řeč jedinci zprostředkuje mnoho podnětů, se kterými se ani nemusí setkat → rozšíří se mu svět (v prvním období je důležité to, co mohl poznat přímo) → rozvíjí interakci se světem a to značně


Názorné myšlení

  • 4 až 7 let
  • ukončení tohoto období = zralost pro nástup do školy, je to testováno Korálkovým experimentem
  • myšlení koncentrováno na to, co právě nazírají (to znamená, že vždy myslí na to, co právě dělají)
  • korálkový experiment: má kupu korálků, které má rozdělit na 2 stejné poloviny → to zvládne, pak má každou půlku dát do jedné sklenice, jedna je nízká a široká a druhá je úzká a vysoká → i když věděli, že korálků je stejně, tvrdí, že ve vysoké sklenici je jich více → nedokážou udělat ten myšlenkový krok zpět
  • ještě neumí vnímat více dimenzí současně
  • když mají nespojitý materiál (korálky), umí ho už v 6 letech rozdělit na dvě poloviny; když je to spojitý materiál (plastelína), dokáži to až o dva roky později


Konkrétní logické operace

  • 6 až 12 let
  • schopnost dělat operace v mysli bez závaznosti na to, co vidí, ale s pomocí představivosti
  • už se umí vrátit o několik kroků v mysli zpět
  • je to ale vázáno na konkrétní věci, reálně existující (ne abstraktní - umí sečíst švestky, ale ne čísla)
  • je schopno pochopit široké souvislosti, pokud jsou mu správně podány
  • umí sériovat (seřadí kostky podle velikosti) a rozumí analogiím (seřadím trojúhelníky podle velikosti, dokáže podle toho seřadit kostičky)
  • dítě velmi dobře rozumí této větě: Všechny šelmy jí maso. Vlk je šelma. Co můžeš říct o vlkovi? Odpoví správně..
  • ale této větě porozumí až v dalším stádiu: Fero je Dazo. Všichni fero žijí va vodě. Co můžeš říct o dazo? Neví.


Formální logické operace

  • 12 až 15 let
  • kognitivní struktury jsou plně připraveny na výkon
  • tvrdí, že inteligence je na vrcholu mezi 15-25 rokem
  • začalo se rozvíjet abstraktní myšlení → už by nemělo být ničím v myšlení vázáno, myšlení nemá limity
  • kreativní způsoby řešení, vysoká míra dedukce, různé cesty řešení
  • díky takové vysoké míře abstrakce se oddávají dennímu snění
  • pohrávají si v mysli s velikým množstvím variant → důležité pro dozrávání kognitivních struktur
  • denní snění + abstrakce → tvorba ideálního já a pak konfrontace s realitou → spojeno se suicidálními sklony v dospívání
  • taky mezigenerační konflikty, protože si tvoří i ideální učitele, rodiče a pak nejsou spokojeni až znechucení → snaha uniknout do jiného světa (počítačové hry, básně, drogy)
  • podle tohoto vývoje jsou zaváděny předměty ve škole (fyzika, chemie až později)


  • kritika Piageta:
  • že málo věřil, že se dá učením něco uspíšit (neříkal, že to nejde, ale že z hlediska dlouhodobosti to má malý význam)
  • že používal pojmy, kterým prý děti nerozumí (např.: víceméně)
  • že podcenil význam motivace (ale on se motivací nezabýval)
  • že nevěnoval pozornost tvořivému myšlení (jeho pokračovatelé to pak rozvíjeli)
  • že to příliš přeháněj s rozdílem myšlení dítěte a dospělého (prý ten rozdíl není tak velký)