Počítačová etika

Počítačová etika určuje jak používat počítač a s ním spojené služby tak, abychom nezacházeli za hranice, které určují, co je a není přijatelné, protože svým chováním vždy nějakým způsobem ovlivňujeme druhé.

Etika

Nejdříve definujme pojem etika. Etika je filozofická disciplína, která zahrnuje organizaci, ochranu a doporučení toho, dobrého a špatného chování. Označení pochází z řeckého slova pro zvyk. Lze proto říci, že jde o zažitý způsob chování a rozlišování, co je dobré a špatné vůči ostatním lidem. Etika jako součást filozofie zkoumá otázku, co udělat proto, aby se lidem žilo co nejlépe, a jak postupovat v konkrétních situacích. [1]

„Etika zahrnuje vícerozměrný vztah člověka k druhým, k sobě samému i k veškeré skutečnosti, jíž se lidská bytost dotýká svým konáním."[2]

Počítačová etika a Informační etika

Počítačová etika a Informační etika neoznačují to samé, ale souvisí spolu. Informační etika se definuje jako oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformaci, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací. Samozřejmě můžeme říci, že to s počítačovou etikou souvisí, protože když pracujeme na počítači a internetu, nějakým způsobem se s informacemi setkáváme a nějak s nimi zacházíme. „Informační etikou je nazývána oblast etiky, která se uplatňuje při práci s informacemi.“ Souvisí s dalšími etickými zákony – svobodou projevu a právem na informace.[3]

V Počítačové etice jde hlavně o to, aby si uživatel uvědomil, že je to forma komunikace, která se netýká jen jeho, ale mnoha dalších uživatelů, kteří mají svá práva, stejně jako on sám. Musí si být vědom toho, že svým jednáním zasahuje a jedná s informacemi, které ovlivňují druhé nebo někomu patří.

Je důležité určit jasné rozdíly mezi tím, co je správné, špatné, přijatelné, a co už je trestné. Mezi počítačovou etikou a ostatními morálními normami není zas tak zřetelný rozdíl, ale spíš jde o schopnosti a šíření používání počítačů, což je to hlavní, co počítačovou etiku odlišuje. [4]

Kodexy

Existují etické kodexy, které se touto problematikou přímo zabývají. Pro příklad uvedu dva z nich.

Desatero počítačové etiky

Desatero počítačové etiky shrnuje tručné a základní podmínky při práci s počítačem a samozřejmě i internetem. Těchto deset zákonů bylo formulováno na The Computer Ethics Institute [1]

Plné znění:

  • 1. Nepoužiješ počítače ke škodě jiného.
  • 2. Nebudeš ničivě zasahovat do práce druhých lidí.
  • 3. Nebudeš slídit v souborech jiných lidí.
  • 4. Nepoužiješ počítače ke krádeži.
  • 5. Nepoužiješ počítače pro křivé svědectví.
  • 6. Nepoužiješ nebo nepořídíš kopii softwaru, který jsi nezaplatil(a).
  • 7. Nepoužiješ neoprávněně počítačového zdroje jiných lidí.
  • 8. Nepřivlastníš si intelektuální dílo jiného.
  • 9. Budeš přemýšlet o společenských následcích programu, který jsi stvořil(a).
  • 10. Budeš používat počítače ohleduplně a s úctou. [5]

Tato základní pravidla byla uvedena v novinách ve článku "In Pursuit of a 'Ten Commandments' for Computer Ethics" Ramonem C. Barquin em jako snaha o vytvoření souboru norem, který by instruoval o etice a vedl uživatele v používání počítače.[1] Tyto zákony se zaměřují na autorské právo. Zároveň nejsou uvedeny žádné sankce při jejich nedodržování, jde pouze o apel na mravní cítění každého člověka, který pracuje s informacemi a informačními či komunikačními technologiemi.

Netiguette

(česky Netiketa) samotný název je slovní hříčkou „etika na internetu“. Zabývá se především slušností, ohleduplností, respektování soukromí, ale nezdůrazňuje oblast autorských práv.

  • 1. Pamatuj na člověka
  • 2. Drž se stejných standardů chování, jaké používáš v reálném životě
  • 3. Měl bys vědět, kde se nacházíš
  • 4. Respektuj čas ostatních lidí
  • 5. Vybuduj si dobrou online pověst
  • 6. Sdílej odborné znalosti
  • 7. Pomáhej držet pod kontrolou flamewars
  • 8. Respektuj soukromí ostatních lidí
  • 9. Nezneužívej svou moc
  • 10. Buď smířlivý k chybám jiných [6]

Související zákony

Výše zmíněné kodifikující normy apelují na slušné chování k druhým a přirozený takt, ale neobsahují sankce. Proto můžeme zmínit i zákony, které se počítačové etiky týkají:

Zákon o ochraně osobních údajů v informačních systémech; č. 256/92 Sb. Zákon o právu autorském; č. 121/2000 Sb. Zákon o svobodném přístupu k informacím; č. 106/1999 Sb





  1. 1,0 1,1 1,2 [1] [online]. [cit. 15. 12. 2016]. Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Wikipedia“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Wikipedia“ použit vícekrát s různým obsahem
  2. VANĚK, Jiří. Etika v Internetu?. Filosofický časopis, 1998, 46(1), s. 89-103. ISSN 0015-1831. Dostupné také z: https://kramerius.lib.cas.cz/search/i.jsp?pid=uuid:f1c53423-48e1-11e1-1232-001143e3f55c.
  3. [2] [online]. [cit. 15. 12. 2016].
  4. ONYANCHA, Omwoyo Bosire. An informetrics view of the relationship between internet ethics, computer ethics and cyberethics. Library Hi Tech [online]. 2015, 33(3), 387-408 [cit. 2016-12-15]. ISSN 07378831
  5. http://computerethicsinstitute.org/publications/tencommandments.html [online]. [cit. 15. 12. 2016].
  6. http://wiki.knihovna.cz/index.php/Netiketa [online]. [cit. 15. 12. 2016].