Pojednejte o knihovním systému jako součásti informačního systému

V současné době se používá pojmu automatizovaný knihovnický systém (AKS) ve smyslu softwaru pro automatizaci knihoven. Dříve (podle Vlasáka) se automatizovaný knihovnický systém definoval jako knihovnický systém, v němž je automatizován alespoň jeden z knihovnických procesů (akvizice, katalogizace, výpůjční proces).

Lokální AKS je samostatný systém, ve kterém jsou automatizovány procesy v rámci jedné knihovny. V této knihovně ukládáme data do počítače a pořizujeme různé výstupy. Pokud je automatizován pouze jeden z procesů, nebo jsou-li automatizované procesy nezávislé, nepropojené a data ukládáme do jednotlivých modulů odděleně, hovoříme o dílčím lokálním systému.

Integrovaný lokální systém má automatizovány dva nebo více procesů, ty jsou navzájem propojeny a mají společnou bibliografickou bázi dat. Tento systém využívá jedné z výhod počítačového zpracování dat – jednou uložím a mnohokrát využiji. Tyto systémy jsou dodávány jako programové balíky, skládají se z modulů, z nichž knihovna může využít pouze ty, které potřebuje nebo na které má finance.

Moduly automatizovaného knihovního systému

Jednotlivé moduly jsou například akviziční, katalogizace, výpůjční, správa seriálů, meziknihovní výpůjční služba, OPAC, katalog a další.

Veškeré moduly jsou v AKS propojené a vzájemně spolupracují. Systémy jsou navrženy tak, že každý uživatel (katalogizátor, knihovník, ekonom, čtenář) má omezení k přístupu do jednotlivých modulů.

Knihovnický software obecně by měl nabízet či podporovat

  • Kompatibilitu či konvertibilitu dat – systémy musí být kompatibilní (shodné) nebo alespoň konvertibilní (převoditelné). Musí umožnit výměnu dat mezi knihovnami a zároveň i výměnu dat se zahraničím. Kompatibilita či konvertibilita systému umožní i v budoucnu jednoduchý přechod na sofistikovanější systémy.
  • Uživatelská kritéria – snadnost pohybu, integrovanost databází, parametrizace – systémy jsou dnes velmi otevřené – otázka: nejsou-li někdy až moc?
  • Jednotlivé moduly – akviziční, katalogizace, výpůjční, správa seriálů, meziknihovní výpůjční služba a další.

Podpora standardů v ČR:

  • Strukturu záznamu – data v systémech se ukládají ve formátu UNIMARC. Pokud data v tomto standardu ukládána nejsou, musí být zajištěna možnost vstupu a výstupu v tomto formátu. Zároveň musí být systém připraven na přechod na formát MARC21.
  • Zápis dat – je nutné dodržovat pravidla popisu – tedy používat anglo-americká pravidla popisu RDA.
  • Přenos dat - je nutné dodržovat závazné transportní protokoly:
    • S-R(search/retrieval) protokol - umožňuje vyhledávat v různých katalozích v systému
    • ILL protokol - definuje všechny povely, potřebné pro automatizované řízení meziknihovní výměny.
    • Z39.50 Protokol – přenosový protokol, který umožní prohlížet jiné katalogy knihoven přes svůj automatizovaný knihovnický systém.
  • Češtinu – data jsou ukládána v češtině, ale systém musí umět také je v tomto jazyce třídit.
  • Ochranu dat – data by měla být zabezpečena před úmyslným i neúmyslným poškozením. Přístup do celého systému by měl být umožněn pouze přes tajné heslo (password), důležitá je správa uživatelských práv. Uživatel má mít možnost záznamy vyhledávat a prohlížet, nikoli zapisovat a upravovat a nemá mít přístup do výpůjčního modulu.

Okolí knihovního systému

  1. Legislativa
  2. Stav poznání
  3. Množina dokumentů
  4. Struktura populace
  5. Vzdělávání
  6. Ekonomika
  7. Společensko-politický systém
  8. Informační technologie

Zdroje

Reference


Související články

Klíčová slova