Pojednejte o technologii RFID a jejím využití v knihovnách.

RFID je zkrácený výraz pro Radio Frequency Identification. Pomocí této technologie dojde k jedinečné identifikaci objektů pomocí elektromagnetických vln na radiové frekvenci. Tento systém lze úspěšně nasadit v mnoho odvětvích a oblastech, kde je kladen důraz na co nejrychlejší a přesné zpracování informací. V součastné době bývá hojně využíván i v knihovnách. [1]

Historie

Za první zařízení předcházející RFID technologiím se považuje vynález Leóna Thermina z roku 1946 pro sovětské tajné služby. Přístroj snímal vibrace okenních tabulek a umožňoval tak dálkové odposlouchávání hovorů v místnosti.


Součastnost

V součastné době systém RFID je moderní a pokrokové řešení pro identifikaci a zabezpečení dokumentů v knihovně. Zároveň zjednodušuje procesy výpůjček a návratů jakýchkoliv dokumentů nebo médii v knihovně. Součastně chrání fond knihovny a zrychluje také proces inventarizaci nebo vyhledávání dokumentů. Software zajišťuje integraci a bezproblémový běh s jakýmkoliv knihovním systémem.

Druhy RFID

Pasivní RFID

  • Bez vnitřního napájení
  • Přijímá energii z vnějšího zdroje
  • Malá čtecí vzdálenost (několik centimetrů nebo metrů)
  • Levné
  • Na jedno použití

Aktivní RFID

  • Vnitřní napájení
  • Vzdálené čtecí zařízení
  • Drahé
  • Znovupoužitelné RFID [2]

Struktura RFID systému

RFID systém se skládá ze tří základních částí. Tag (čip, etiketa) který je ihned po identifikaci přiřazen ke konkrétnímu objektu (knihovní jednotce), middleware (řídící systém, který zajišťuje zpracování, přenesení dat do systému) a čtecí zařízení (mobilní, nebo stacionární terminál aj.). [3]

Implementace a následné používání

Při implementaci RFID systému v knihovnách se nejdříve vybere společnost, která bude zajišťovat celý postup. V součastné době jsou v České republice tři firmy, které se specializují na zavádění RFID systému v knihovnách.

Současně se zaváděním RFID systému je nutné nainstalovat čtecí anténu k PC, který slouží k půjčování/vracení dokumentů v knihovně a ochranných bran u vchodu do knihovny. Tyto brány slouží k jedinečné identifikaci kradených, či nepůjčených dokumentů.

Další část spočívá pouze na práci knihovníka, který musí každou knihovní jednotku polepit RFID tagem (etiketou) a převést do něj čárový kód. Při identifikaci dochází ke komunikaci mezi anténou, čtecím zařízením a RFID tagem pomocí radiové vlny. Informace lze do tagu zapisovat, číst nebo měnit, případně lze informace také mazat (v závislosti na typu RFID tagu). Při samotné identifikaci musíme dbát zvýšené opatrnosti a odstranit veškeré knihy z dosahu čtecích antén. Po zaevidování všech knihovních jednotek je nutné upravit knihovní systém pro technologii RFID. V této části můžeme zahájit výpůjční proces s využitím RFID systému a jeho kompletní ochranou fondu. [1]

Selfcheck

Součástí RFID systému je i možnost využití technologie pro samoobslužné půjčování/vracení knihovních jednotek tzv. Selfcheck. Selfcheck je unikátní systém, který umožňuje zapůjčení dokumentů bez kontaktu s obsluhujícím personálem. Registrovaní čtenáři si sami na dotykové obrazovce zvolí, zda dokument vrací, či půjčují, následně vloží knihy do selfchecku a přiloží čtenářský průkaz. Knihy se postupně pomocí RFID tagu (čipu) půjčí /vrátí na/z konta čtenáře. Čtenáři se zároveň zobrazí celkový počet knih a jejich výpůjční doba. Přístroj je schopen s uživatelem komunikovat v češtině, angličtině i němčině. Pro knihovníky tento systém znamená úsporu času a pro čtenáře práce s ním není vůbec složitá. Knihovníci mají zároveň možnost nastavit, pro lepší ochranu fondu, které dokumenty se dají přes tento přístroj půjčit/vrátit (př. deskové hry, audioknihy, knihy s přílohami). Zavedení Selfchecku je možné zavést nové nebo rozšířit stávající služby knihovny, ale v žádném případě jeho zavedení nevede k redukci počtu knihovníků. [4]

Revize

Součástí RFID systému je i tzv ruční asistent (čtečka). Pomocí této čtečky se výrazně urychlí celý proces revizí. Ruční asistent dokáže načíst RFID čipy do vzdálenosti 30 cm. Každá knižní jednotka má své přidělené místo na regále. Knihovník si při revizi načte čip regálu a okamžitě se mu ukáže seznam knih, které by na daném regále měly být. Poté pomalu postupuje po jednotlivých policích a načitá RFID čipy. V případě chybějícího čipu, čtečka tuto chybu zobrazí. Tato metoda se dá používat i při hledání ztracené knihovní jednotky v knihovně. Díky této metodě odpadá zdlouhavé načítání čárových kódů do knihovního systému a poté vyhledávání knih pomocí přehledávacích seznamů. [5]


Výhody a nevýhody RFID systému

Výhody RFID tagy (etikety) nemusí být na viditelném místě Možnost mnohočetného čtení dokumentů (rychlejší výpůjčky/vracení) Eliminace chyb při vracení/půjčování dokumentů Bezkontaktní operace Rychlejší revize Lepší evidence knihovního fondu Nevýhody Vyšší pořizovací náklady na zavedení RFID technologie Vyšší nároky na knihovnický systém (nutnost implementace RFID modulu)

Cena RIFD čipů

  1. 1,0 1,1 RFID. Lanius [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/rfid.htm.
  2. Cosmotron [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://www.cosmotron.cz/produkty/rfid.
  3. Sweeney, Patrick J. RFID For Dummies. Vyd. 1. N.J.: Wiley, 2005, s. 30-36.
  4. Systém SelfCheck. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396770O/selfcheck.pdf.
  5. Systém RFID. Multimedia [online].[cit. 2016-12-11]. Dostupné z: http://multimedia.3m.com/mws/media/396768O/rfid.pdf.