Pojem „rešeršní systém“, jeho základní komponenty, typologie rešeršních systémů, charakteristika booleovského modelu vyhledávání bibliografických informací a jeho alternativy.: Porovnání verzí

m
m
Řádek 10: Řádek 10:
 
== Základní komponenty rešeršních systémů ==
 
== Základní komponenty rešeršních systémů ==
  
=== '''Index (Indexační soubor)''' ===
+
=== '''1. Index (Indexační soubor)''' ===
 
Je reprezentantem bibliografických záznamů (popř. Textů dokumentů).<br />
 
Je reprezentantem bibliografických záznamů (popř. Textů dokumentů).<br />
 
Záznamy se reprezentují pomocí TERMŮ.<br />
 
Záznamy se reprezentují pomocí TERMŮ.<br />
Řádek 19: Řádek 19:
 
Čtení záznamů (sekvenčně) rozpoznávání slov a výběr TERMŮ pro nesetříděný soubor → uložení nesetříděného souboru → setřídění invertovaného souboru (abeceda termů) → odstranění duplicit → vypočet frekvencí daného termínu → vytvoření finálního invertovaného souboru.<br />
 
Čtení záznamů (sekvenčně) rozpoznávání slov a výběr TERMŮ pro nesetříděný soubor → uložení nesetříděného souboru → setřídění invertovaného souboru (abeceda termů) → odstranění duplicit → vypočet frekvencí daného termínu → vytvoření finálního invertovaného souboru.<br />
  
=== '''Uživatelské rozhraní''' ===
+
=== '''2. Uživatelské rozhraní''' ===
 
Místo, kde dochází k výměně informací mezi člověkem (uživatelem) a počítačovým programem přes grafická uživatelská rozhraní (GUI).
 
Místo, kde dochází k výměně informací mezi člověkem (uživatelem) a počítačovým programem přes grafická uživatelská rozhraní (GUI).
  
=== '''Dotazovací jazyk''' ===
+
=== '''3. Dotazovací jazyk''' ===
 
Jazyk určeny ke komunikaci uživatele s rešeršním systémem.<br />
 
Jazyk určeny ke komunikaci uživatele s rešeršním systémem.<br />
 
Umožňuje vyhledávání a případnou další úpravu získaných dat.
 
Umožňuje vyhledávání a případnou další úpravu získaných dat.
Řádek 33: Řádek 33:
 
# Jazyky založené na přirozeném jazyce
 
# Jazyky založené na přirozeném jazyce
  
=== '''Selekční údaje''' ===
+
=== '''4. Selekční údaje''' ===
 
Údaje, pomocí kterých lze pořádat, ukládat a vyhledávat záznamy (bibliografické, faktografické) nebo přímo dokumenty. Selektční údaje = abstract, descriptors, subject, title.
 
Údaje, pomocí kterých lze pořádat, ukládat a vyhledávat záznamy (bibliografické, faktografické) nebo přímo dokumenty. Selektční údaje = abstract, descriptors, subject, title.
  
 
== Booleovská logika ==
 
== Booleovská logika ==
Uplatňuje se v dotazovacích jazycích, především u textově orientovaných systémů (plnotextové databáze, bibliografické databáze, vyhledávací nástroje pro WWW dokumenty).<br />
+
Uplatňuje se v dotazovacích jazycích, především u textově orientovaných systémů (plnotextové databáze, bibliografické databáze, vyhledávací nástroje pro WWW dokumenty). '''Dvouhodnotová logika''' (proměnné mohou mít jen jednu hodnotu - pravda/nepravda). Vztahy mezi proměnnými se vyjadřují operátory (AND, OR, NOT).<br />
Dvouhodnotová logika (proměnné mohou mít jen jednu hodnotu - pravda/nepravda).<br />
 
Vztahy mezi proměnnými se vyjadřují operátory (AND, OR, NOT).<br />
 
  
 
=== Kritika booleovského systému ===
 
=== Kritika booleovského systému ===

Verze z 7. 8. 2016, 17:22

Rešeršní systém je informační systém, jehož funkcí je vyhledávání a výběr (selekce) informací relevantních informačním požadavkům uživatelů (TDKIV). Vyhledávací systém (Retrieval system, Search system) umožňující přístup k reprezentaci dokumentů (indexu), jejich adresám ve fondu (databázi úplných textů) a k dokumentům samotným. (ČSN ISO). U bibliografických databází jde o přístup k reprezentaci bibliografických záznamů (indexu). Báze vyhledává v indexech nikoli přímo v záznamech.

Typologie rešeršních systémů (Hildreth, 1995)

Query-oriented (orientované na dotaz) – (vytvořené pro formulování dotazů)

  • Convented (exaktní, přesně hledání) – boolean logic
  • Non-convented – vector space, fuzzy, probabilistic

Non-query-orineted – (vytvořené pro nepřesně formulované dotazy)

  • Exploratory (objevovatelské) – hypertextové systémy, browse systémy

Základní komponenty rešeršních systémů

1. Index (Indexační soubor)

Je reprezentantem bibliografických záznamů (popř. Textů dokumentů).
Záznamy se reprezentují pomocí TERMŮ.
Slouží jako nástroj pro vyhledávání v databázích.
Invertovaný soubor jako specifický případ indexačního souboru.

Tvorba invertovaného souboru: Čtení záznamů (sekvenčně) rozpoznávání slov a výběr TERMŮ pro nesetříděný soubor → uložení nesetříděného souboru → setřídění invertovaného souboru (abeceda termů) → odstranění duplicit → vypočet frekvencí daného termínu → vytvoření finálního invertovaného souboru.

2. Uživatelské rozhraní

Místo, kde dochází k výměně informací mezi člověkem (uživatelem) a počítačovým programem přes grafická uživatelská rozhraní (GUI).

3. Dotazovací jazyk

Jazyk určeny ke komunikaci uživatele s rešeršním systémem.
Umožňuje vyhledávání a případnou další úpravu získaných dat.

Typy dotazovacích jazyků:

  1. Založené na menu
  2. Obrázkové jazyky
  3. Pro listování a navigační
  4. Strukturované jazyky s klíčovými slovy
  5. Jazyky založené na přirozeném jazyce

4. Selekční údaje

Údaje, pomocí kterých lze pořádat, ukládat a vyhledávat záznamy (bibliografické, faktografické) nebo přímo dokumenty. Selektční údaje = abstract, descriptors, subject, title.

Booleovská logika

Uplatňuje se v dotazovacích jazycích, především u textově orientovaných systémů (plnotextové databáze, bibliografické databáze, vyhledávací nástroje pro WWW dokumenty). Dvouhodnotová logika (proměnné mohou mít jen jednu hodnotu - pravda/nepravda). Vztahy mezi proměnnými se vyjadřují operátory (AND, OR, NOT).

Kritika booleovského systému

  • Nelze řídit velikost výstupu.
  • Všechny záznamy jsou stejně důležité, množinu výsledků nelze uspořádat podle relevance.
  • Neumožňuje vzít v úvahu důležitost termínů v dokumentu.
  • Neumožňuje vzít v úvahu důležitost termínů v dotazu.
  • Obtížná zpětná vazba.
  • Omezenost vyjadřovací síly (jakákoli množina popsaná pomocí termů, může být v principu vybrána vhodným booleovským dotazem; není ale garantováno, že pro jakoukoli množinu, která je v centru uživatelova zájmu, je v praxi jednoduché formulovat booleovský dotaz).
  • Chybí kvalifikátor oblasti a možnost změnění operátorů.

Zdroje

Reference

Související články

Klíčová slova