Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus: Porovnání verzí

Řádek 3: Řádek 3:
 
== '''[[Renesance a humanismus]]''' ==
 
== '''[[Renesance a humanismus]]''' ==
  
Renesance, která pronikala do Čech z Itálie, otevřela prostor pro evropskou kulturu na území Čech. Spojovaly se myšlenky evropské renesance s českými domácími tradicemi. Významný byl [[humanismus]], jehož představiteli byli především Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a Viktorin Kornel ze Všehrd. Po roce 1510 [[humanismus]] v Čechách poněkud ustoupil a ve 30. letech 16. století byl nahrazen [[národním humanismem]]. Důležitý byl také vynález [[knihtisku]]. "Do skladby knihoven v tomto období ovšem pozitivně vstoupila tištěná kniha, která svou poměrnou lácí oproti rukopisům umožnila snažší rozšiřování biblioték institucionálních i soukromých."<ref>ISBN 80-246-0323-3.</ref>
+
Renesance, která pronikala do Čech z Itálie, otevřela prostor pro evropskou kulturu na území Čech. Spojovaly se myšlenky evropské renesance s českými domácími tradicemi. Významný byl [[humanismus]], jehož představiteli byli především Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a Viktorin Kornel ze Všehrd. Po roce 1510 [[humanismus]] v Čechách poněkud ustoupil a ve 30. letech 16. století byl nahrazen [[národním humanismem]]. Důležitý byl také vynález [[knihtisku]]. "Do skladby knihoven v tomto období ovšem pozitivně vstoupila tištěná kniha, která svou poměrnou lácí oproti rukopisům umožnila snažší rozšiřování biblioték institucionálních i soukromých."<ref>CEJPEK, Jiří. <i>Dějiny knihoven a knihovnictví</i>. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247s . ISBN 80-246-0323-3.</ref>
  
 
=== '''Vytváření knižních sbírek''' ===
 
=== '''Vytváření knižních sbírek''' ===

Verze z 30. 5. 2016, 18:26

Vývoj knihoven zaznamenal od renesance přes národní protireformaci k národnímu obrození obrovský pokrok. Renesance znamenala velký rozvoj v oblasti vzdělanosti a kultury. Následovalo však období stagnace po stavovském povstání a třicetilété válce. Zlom nastal díky reformám Marie Terezie a Josefa II. a díky Národnímu obrození.

Renesance a humanismus

Renesance, která pronikala do Čech z Itálie, otevřela prostor pro evropskou kulturu na území Čech. Spojovaly se myšlenky evropské renesance s českými domácími tradicemi. Významný byl humanismus, jehož představiteli byli především Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a Viktorin Kornel ze Všehrd. Po roce 1510 humanismus v Čechách poněkud ustoupil a ve 30. letech 16. století byl nahrazen národním humanismem. Důležitý byl také vynález knihtisku. "Do skladby knihoven v tomto období ovšem pozitivně vstoupila tištěná kniha, která svou poměrnou lácí oproti rukopisům umožnila snažší rozšiřování biblioték institucionálních i soukromých."[1]

Vytváření knižních sbírek

Zlevnění knihy díky knihtisku vedlo v 16. století k možnosti vytváření knižních sbírek. Kromě institucionálních světských a církevních knihoven začaly vznikat osobní šlechtické a měšťanské knihovny. Akvizice těchto knihoven probíhala díky odkazům a darům určitých osob, dále nákupem knih doma i v zahraničí. Ke konci 16. století převažovala ve fondech tištěná kniha nad rukopisnou literaturou.

Druhy renesančních knihoven

Renesanční knihovny lze rozdělit do několika skupin. Jsou to knihovny klášterní a kapitulní, knihovny městské, osobní knihovny, knihovny panovníků, šlechtické knihovny a soukromé knihovny měšťanů.

Knihovny v období protireformace

Důsledkem neúspěchu českého stavovského povstání a třicetileté války byl dlouhodobě nepříznivě ovlivněn rozvoj české kultury. Typická byla hospodářská stagnace, úpadek řemesel a obchodu v českých zemích. Nastalo období protireformace v souvislosti s rostoucím vlivem katolické církve a jezuitského řádu.

Církevní knihovny

Mezi církevní knihovny řadíme zejména klášterní knihovny, ale i knihovny kapitulní, knihovny spjaté s jezuzitským řádem a knihovny kapitulní. Zastavme se u barokních klášterních knihoven. České země té doby byly přesyceny kláštery. V klášterních knihovnách se uchovaly cenné umělecké památky. V klášterních knihovnách se objevovaly knihy s tématy jako náboženství, teologie, filozofie, historie a právo. Na dlouhá staletí se klášterní knihovny staly jedněmi z mála legálních kulturních středisek v období protireformace.

Světské knihovny

Světské knihovny zahrnovaly řadu osobních knihoven, zejména knihovny šlechtické. Co se týče šlechtických knihoven byly typické značné ztráty knihovních sbírek z důvodů třicetileté války a z toho vyplývajících konfiskací šlechtického majetku nebo odchodu šlechticů do ciziny. Mimo jiné tu byly i knihovny palácové umístěné zejména v pražských šlechtických sídlech. Nelze opominout význam zámeckých a měšťanských knihoven.

Knihovny v období osvícenství a českého národního obrození

Pro české národní obrození byla typická obnova českého jazyka, literatury a kultury. Bylo to období formování novodobého českého národa. Ke vzniku a rozvoji národního obrození přispěl osvícenský absolutismus Marie Terezie a Josefa II. a jejich reformy. Byl kladen důraz na rozvoj vzdělávání obyvatelstva. Byl zrušen jezuitský řád. Rozvíjelo se vysokoškolské vzdělávání a podporovalo se vědecké poznání. Roku 1806 byl vydán Knihkupecký patent a řád pro knihkupce a antikváře, který měl usměrnit knižněobchodní aktivity. Literární produkce se mohutně zvětšila. Mimo jiné bylo vydáno mnoho periodik. Tyto skutečnosti vedly ke změně struktury sítě soudobých knihoven. Byly zrušeny knihovny jezuitských kolejí. Knihovny zrušených klášterů připadly Univerzitní knihovně a na Moravě Lycejní knihovně v Olomouci.

Některé klášterní knihovny se zapojily do národního obrození, např. Premonstrátský Strahovský klášter nebo Klášter augustiniánů ve Starém Brně. Koncem 18. století mají význam Nostická knihovna a Knihovna Kinských.

Typologie knihoven Národního obrození

V době Národního obrození přetrvávaly církevní knihovny a řadíme sem zvláště knihovny klášterní. Dále byly budovány odborné a vědecké knihovny při vysokých školách, muzeích a další odborné specializované knihovny. Mimo jiné se začaly objeovat tzv. veřejné půjčovny a čítárny.

Použitá literatura

  • Cejpek, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002. 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.
  • Cejpek, Jiří. Kapitoly z knihovnictví: Průzkumová verze učeb. textů pro předmět Knihovnictví na stř. knih. školách. Praha: St. knihovna ČSSR-Ústř. vědecko-met. kabinet knihovnictví, 1966. 69, [1] s.
  • Šindelář, Karel. Dějiny knihoven v českých zemích do roku 1918. 1. vyd. Praha: SPN, 1989. 131 s.
  • CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 247s . ISBN 80-246-0323-3.