Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus

Vývoj knihoven zaznamenal od renesance přes národní protireformaci k národnímu obrození obrovský pokrok. Renesance znamenala velký rozvoj v oblasti vzdělanosti a kultury. Následovalo však období stagnace po stavovském povstání a třicetilété válce. Zlom nastal díky reformám Marie Terezie a Josefa II. a díky Národnímu obrození.

Renesance a humanismus

Renesance, která pronikala do Čech z Itálie, otevřela prostor pro evropskou kulturu na území Čech. Spojovaly se myšlenky evropské renesance s českými domácími tradicemi. Významný byl humanismus, jehož představiteli byli především Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic a Viktorin Kornel ze Všehrd. Po roce 1510 humanismus v Čechách poněkud ustoupil a ve 30. letech 16. století byl nahrazen národním humanismem. Důležitý byl také vynález knihtisku. "Do skladby knihoven v tomto období ovšem pozitivně vstoupila tištěná kniha, která svou poměrnou lácí oproti rukopisům umožnila snažší rozšiřování biblioték institucionálních i soukromých."

Vytváření knižních sbírek

Zlevnění knihy díky knihtisku vedlo v 16. století k možnosti vytváření knižních sbírek. Kromě institucionálních světských a církevních knihoven začaly vznikat osobní šlechtické a měšťanské knihovny. Akvizice těchto knihoven probíhala díky odkazům a darům určitých osob, dále nákupem knih doma i v zahraničí. Ke konci 16. století převažovala ve fondech tištěná kniha nad rukopisnou literaturou.

Druhy renesančních knihoven === Renesanční knihovny lze rozdělit do několika skupin. Jsou to knihovny klášterní a kapitulní, knihovny městské, osobní knihovny, knihovny českých panovníků, šlechtické knihovny a soukromé knihovny měšťanů.

== Knihovny v období protireformace ===== '''Církevní a světské knihovny''' ===

Důsledkem neúspěchu českého stavovského povstání a třicetileté války byl dlouhodobě nepříznivě ovlivněn rozvoj české kultury. Typická byla hospodářská stagnace, úpadek řemesel a obchodu v českých zemích. Nastalo období protireformace v souvislosti s rostoucím vlivem katolické církve a jezuitského řádu.

Církevní a světské knihovny

  • Knihovny kolejí Karlovy univerzity
  • Jezuitská klementinská knihovna
  • Karolínská knihovna (+ veřejná knihovna)
  • Knihovny olomoucké jezuitské univerzity

Knihovny církevních institucí

  • Kapitulní knihovna na Pražském hradě¨
  • Kapitulní knihovna v Olomouci
  • Klášterní knihovny
  • Knihovní fondy mimopražských jezuitských kolejí a rezidencí

Šlechtické knihovny

  • Knihovna Václava Vřesovce z Vřesovic
  • Knihovna Václava Budovce z Budova
  • Roudnická zámecká knihovna
  • Gallasovská knihovna na hradě Frýdlantu
  • Knihovna Piccolominiů v Náchodě
  • Valdštejnská knihovna v Duchcově
  • Šlechtická knihovna v Českém Krumlově
  • Šlechtická knihovna v Opočně
  • Šlechtická knihovna na hradě Buchlově
  • Šlechtická knihovna na zámku Mikulově
  • Vizovická zámecká knihovna
  • Zámecká knihovna v Rájci nad Svitavou

Knihovny palácové

  • Knihovna Jaroslava Bořity z Martinic
  • Palácová knihovna rodiny Nosticů
  • Knihovna Černínů

Knihovny v období osvícenství a českého národního obrozen

Pro české národní obrození byla typická obnova českého jazyka, literatury a kultury. Bylo to období formování novodobého českého národa. Ke vzniku a rozvoji národního obrození přispěl osvícenský absolutismus Marie Terezie a Josefa II. a jejich reformy. Byl kladen důraz na rozvoj vzdělávání obyvatelstva. Byl zrušen jezuitský řád. Rozvíjelo se vysokoškolské vzdělávání a podporovalo se vědecké poznání. Roku 1806 byl vydán Knihkupecký patent a řád pro knihkupce a antikváře, který měl usměrnit knižněobchodní aktivity. Literární produkce se mohutně zvětšila. Mimo jiné bylo vydáno mnoho periodik. Tyto skutečnosti vedly ke změně struktury sítě soudobých knihoven. Byly zrušeny knihovny jezuitských kolejí. Knihovny zrušených klášterů připadly Univerzitní knihovně a na Moravě Lycejní knihovně v Olomouci.

Některé klášterní knihovny se zapojily do národního obrození:

  • Premonstrátský Strahovský klášter
  • Klášter augustiniánů ve Starém Brně

Koncem 18. století mají význam: Nostická knihovna a Knihovna Kinských

Použitá literatura

  • Cejpek, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002. 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3.
  • Cejpek, Jiří. Kapitoly z knihovnictví: Průzkumová verze učeb. textů pro předmět Knihovnictví na stř. knih. školách. Praha: St. knihovna ČSSR-Ústř. vědecko-met. kabinet knihovnictví, 1966. 69, [1] s.
  • Šindelář, Karel. Dějiny knihoven v českých zemích do roku 1918. 1. vyd. Praha: SPN, 1989. 131 s.