Portál diskuse:Projekty

Verze z 27. 3. 2024, 01:42, kterou vytvořila Lucie Vondřejcová (diskuse | příspěvky) (Nová sekce →‎Trias)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Trias

Konec Permu Nacházíme se na konci prvohor, na Sibiři dochází k rozsáhlým erupcím, po zemském povrchu se rozlévá nepředstavitelné množství lávy. Oblast Evropy je pokryta žhnoucí tekutou horninou a ovzduší se plní toxickými plyny. Permské vymírání, je nejrozsáhlejším masovým vymíráním v dějinách Země, 95 % živočišných druhů je odsouzeno k záhubě. Celý proces trvá neuvěřitelných 60 tisíc let.

Spodní Trias Na Zemi je jeden jediný superkontinent zvaný Pangea, a oceány Panthalassa a Tethys. Země se vzpamatovává z nedávné katastrofy. Na Zemi dochází k četné sopečné aktivitě a je na ní velké teplo. Hrstka tvorů přežila smrtelné dějství a vyvíjí se do nových tvorů, v oceánu dochází ke krátkému, ale rychlému vývoji amonitů-hlavonožců ve spirálovité ulitě, kteří se vyvinuli do více, než 300 druhů, dále se vyvíjí plži, mlži a měkkýši. Mezi známé vodní obyvatele patří také Ichtyosauři, ryboještěři, kteří se vyvinuli již krátce před permským vymíráním. Jde o skupinu plazů, kteří se plně adaptovali, pro život ve vodě. Jejich samičky nekladou vejce, ale rodí živá mláďata. Dále v oceánech žijí ježavky, podobné dnešním, brachiopodi a z ryb skupina teleostei. Dokonce existují sladkovodní žraloci. Triadobatrachus massinoti je předchůdcem dnešních žab, a žije na území dnešního Madagaskaru. Je nejstarším známým obojživelníkem. Další zachovalou skupinou jsou savcovití plazi, někteří jsou již osrstění, což napovídá o tom, že uměli držet stálou tělesnou teplotu. Do této skupiny spadá kupříkladu rod therapsidů, savcům se již podobali stylem života i vzhledem, jejich kostra umožňovala kráčivou chůzi a žili převážně na souši. Na dnešní Antarktidě se pohybuje plaz z rodu archosaurů, nazývá se Antarctanax. Byl velký asi jako leguán měřil do 1,5 metru a mohl být jedním z předchůdců dinosaurů.

Střední Trias V moři žijí primitivní žraloci, a na vzestupu je vývoj plazů, především druhů skupiny Archosauromorpha, ale také therapsidů, z nichž se vyvinuli savci, také již existují želvy, které žijí i dnes. Také se rozvíjejí obojživelníci, jedním z žijících je zygosaurus, zástupce skupiny temnospodilů. Objevují se první dinosauři.

Asilisaurus Dosahoval maximální délky tří metrů a maximální hmotnosti třiceti kilogramů, žil na území dnešní Tanzanie.

Nyasasaurus Žil na stejném území jako asilisaurus a měřil 2-3 metry do délky, s výškou kolem metrů byl velký asi jako tříleté dítě, co se týká hmotnosti, mohl mít v rozmezí 20-60 kilogramů.

Azendohsaurus Pohyboval se na území dnešního Maroka, je znám však pouze podle fosilií několika čelistí a pár zubů, proto se o něm mnoho neví.

Pokud jde o rostlinnou říši, setkali byste se s cykasy, přesličkami, kapradinami a jehličnany. Kvetoucí rostliny ještě nejsou.


Svrchní Trias Vývoj dinosaurů poskočil, a je několik nových druhů.

Blikanasaurus Žil na území dnešní Jihoafrické republiky a v dospělosti dosahoval délky 3-5 metrů a hmotnosti až 250 kilogramů.

Eoraptor Fosilie eoraptora byly objeveny v Argentině, byl relativně malý, měl maximálně jeden metr a deset kilogramů. Byl to lovec a živil se menšími živočichy, jako byli první savci a malí ještěři.

Herrerasaurus Býval na území dnešní Argentiny, dosahoval šesti metrů na délku, metr a půl na výšku a hmotnosti 200 kilogramů. Měl silné zadní končetiny, což napovídá, že byl dobrým bežcem. Šlo o predátora.

Zásadní kroky ve vývoji udělala skupina therapsidů, nyní jsou již primitivními savci. Jsou osrstění a po narození pijí mléko. Vznikli první placentálové. Jsou však nyní malého vzrůstu, žijí v norách a pro potravu vylézají v noci.

Triconodonta Triconodonta je skupina primitivních savců, Žili v období od svrchního Triasu až po Křídu, tedy většinu druhohor. Živili se hmyzem, mršinami a malými obratlovci. Za potravou vylézali obvykle v noci.

Konec Triasu Trias končí hromadným vymíráním, jehož přesná podoba není známa, nicméně jednou z příčin byly rozsáhlé sopečné erupce, jenž hluboce zasáhly do tehdejších ekosystémů, mimojiné docházelo k rozsáhlým požárů tehdejších lesů. V neposlední řadě měly vliv i toxické plyny, jenž unikaly během sopečných erupcí a zamořovaly ovzduší, což mělo drastické účinky na živočichy i na vegetaci.