Poruchy osobnosti: Porovnání verzí

Řádek 8: Řádek 8:
 
Rozvoj onemocnění je způsoben multifaktioriálně.  
 
Rozvoj onemocnění je způsoben multifaktioriálně.  
  
Jistá role se přičítá '''genetickým dispozicím''', zejm. těm, které se podílejí na podobě temperamentu, a tedy na podobě základního citového naladění jedince (jeho sklonu prožívat negativní či pozitivní emoce) a na míře jeho vzrušivosti, resp. psychické aktivace.<ref>Höschl, C. (1996). Psychiatrie pro praktické lékaře. Jinočany: H & H.</ref>
+
Jistá role se přičítá '''genetickým dispozicím''', zejm. těm, které se podílejí na podobě [[Temperament|temperamentu]], a tedy na podobě základního citového naladění jedince (jeho sklonu prožívat negativní či pozitivní emoce) a na míře jeho vzrušivosti, resp. psychické aktivace.<ref>Höschl, C. (1996). Psychiatrie pro praktické lékaře. Jinočany: H & H.</ref>
  
 
Určitý podíl je také přičítám patologickým změnám ve fungování mozku, zejm. '''narušení metabolismu '''určitých '''[[Neurotransmiter|neurotransmiterů]]'''.<ref name=":0" />
 
Určitý podíl je také přičítám patologickým změnám ve fungování mozku, zejm. '''narušení metabolismu '''určitých '''[[Neurotransmiter|neurotransmiterů]]'''.<ref name=":0" />
Řádek 14: Řádek 14:
 
Role se také přisuzuje působení '''sociálních faktorů''', předně vlivu rodiny a rodinné výchovy v raném dětství. Význam se např. přičítá celkové emoční atmosféře v rodině a emocionálním vztahu dítěte s jeho blízkými rodinnými příslušníky.  
 
Role se také přisuzuje působení '''sociálních faktorů''', předně vlivu rodiny a rodinné výchovy v raném dětství. Význam se např. přičítá celkové emoční atmosféře v rodině a emocionálním vztahu dítěte s jeho blízkými rodinnými příslušníky.  
  
Nakonec se význam také přičítá '''[[zátěžovým]] faktorům''' (jejich množství a druhu), jimž byl jedinec především ve svém raném, ale také pozdějším psychickém vývoji vystaven.
+
Nakonec se význam také přičítá '''[[Stres|zátěžovým]] faktorům''' (jejich množství a druhu), jimž byl jedinec především ve svém raném, ale také pozdějším psychickém vývoji vystaven.
  
 
== Symptomatologie ==
 
== Symptomatologie ==

Verze z 3. 12. 2016, 23:46

Vymezení

Jde o skupinu psychických poruch spočívajících ve výrazné akcentaci (resp. extrémním zvýraznění) či v utlumení (resp. slabém vyjádření) určitých stránek a rysů osobnosti daného jedince - a to natolik, že se myšlení, prožívání a chování daného jedince stává maladaptivním a v rozporu s obecně uznávanými sociokulturními normami.[1]

Prevalence

Vyskytují se u cca 5 - 15 % populace. Šíře rozmezí je dána především tím, že je problematické stanovit přesnou hranici mezi jejich nositeli a jedinci se zdravou, resp. s ohledem na aktuální sociokulturní normy akceptovanou osobností.[2]

Etiologie

Rozvoj onemocnění je způsoben multifaktioriálně.

Jistá role se přičítá genetickým dispozicím, zejm. těm, které se podílejí na podobě temperamentu, a tedy na podobě základního citového naladění jedince (jeho sklonu prožívat negativní či pozitivní emoce) a na míře jeho vzrušivosti, resp. psychické aktivace.[3]

Určitý podíl je také přičítám patologickým změnám ve fungování mozku, zejm. narušení metabolismu určitých neurotransmiterů.[1]

Role se také přisuzuje působení sociálních faktorů, předně vlivu rodiny a rodinné výchovy v raném dětství. Význam se např. přičítá celkové emoční atmosféře v rodině a emocionálním vztahu dítěte s jeho blízkými rodinnými příslušníky.

Nakonec se význam také přičítá zátěžovým faktorům (jejich množství a druhu), jimž byl jedinec především ve svém raném, ale také pozdějším psychickém vývoji vystaven.

Symptomatologie

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 Vágnerová, M. (2012). Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál.
  2. Praško, J & kol. (2015) Poruchy osobnosti. Praha: Portál.
  3. Höschl, C. (1996). Psychiatrie pro praktické lékaře. Jinočany: H & H.