Poslání a pracovní metody obsahové analýzy: Porovnání verzí

(Stránka vyprázdněna)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
==Definice obsahové analýzy==
 
  
TDKIV definuje [[Obsahová analýza|obsahovou analýzu]] z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je ''„analýza obsahu [[Dokument|dokumentu]] zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“''.<ref>BALÍKOVÁ, Marie. <i>Obsahová analýza</i>. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z:  http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001586&local_base=KTD</ref>
 
 
V rámci [[Výzkumné metody|výzkumných metod]] lze obsahovou analýzu definovat jako ''„výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“''.<ref>HÁJEK, Martin. <i>Čtenář a stroj: Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů</i>. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.</ref>
 
 
==Přístupy==
 
===Automatická indexace===
 
Automatická indexace je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů selekčního jazyka.<ref>BALÍKOVÁ, Marie. <i>Automatická indexace</i>. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001507&local_base=KTD</ref> Výhodami automatické indexace jsou rychlost zpracování a objektivita. Nevýhodou tohoto zpracování je neschopnost postihnout jazyková specifika textu (např. homonymie, různé tvary slov, atp.). Automatická indexace je dále dělena na automatickou extrakci a automatické přiřazování. Automatická extrakce je založena na výběru termínů přímo z textu dokumentu, při tomto procesu jsou využívány statistické a matematicko-lingvistické metody. Automatické přiřazování je založeno na nápodobě intelektuálního procesu indexace – pracuje s výsledky automatické extrakce nebo přímo s plným textem.<ref name="AI">SCHWARZ, Josef. <i>Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů: přehledová studie</i>. 2003. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu</ref>
 
===Intelektuální indexace===
 
Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.<ref name="AI"/>
 
===Konceptuální analýza===
 
Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.<ref name="OA">DVOŘÁKOVÁ, Ilona. <i>Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza</i>. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf</ref>
 
===Relační analýza===
 
Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána sémantika, lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.<ref name="OA"/>
 
 
==Pracovní metody==
 
Česká státní norma ISO 5963 (01 0174) stanovuje 3 fáze postupu indexování:
 
 
'''1. Analýza dokumentu a určení věcného obsahu'''<br />
 
Při určování obsahu dokumentu je třeba věnovat pozornost názvu, obsahu úvodu, úvodním větám kapitol/odstavců a závěru, ilustracím, diagramům, tabulkám a jejich popisům a zvýrazněným slovům v textu.
 
 
'''2. Identifikace hlavních pojmů obsažených v předmětu'''<br />
 
Během identifikace pojmů by měly být brány v potaz následující faktory:
 
* Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?
 
* Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?
 
* Je předmět činnosti identifikován?
 
* Zabývá se dokument nositelem činnosti?
 
* Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (např. zvláštní nástroje, techniky nebo metody)?
 
* Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?
 
* Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?
 
* Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu (např. sociologický výzkum náboženství)?
 
 
'''3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka'''<br />
 
Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či klasifikačních systémech).<ref><i>ČSN ISO 5963 (01 0174): Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka</i>. Praha: Český normalizační institut, 1995.</ref>
 
Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.<ref><i>ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci</i>. Praha: Český normalizační institut, 2001.</ref>
 
 
==Odkazy==
 
===Reference===
 
<references/>
 

Aktuální verze z 1. 6. 2016, 11:42