Pozitivni psychologie: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Pozitivní psychologie ==
+
Stránku nelze smazat. Pravděpodobně to musí učinit admin.
Pozitivní psychologie je psychologické odvětví zabývající se vědeckým studiem pozitivních emocí, životních zkušeností a osobnostních rysů a jejich vlivem na život jedince a fungování společenství a institucí. Pozitivní psychologie vznikla z potřeby nabídnout vyváženější pohled na  duševní stavy a procesy člověka a alternativu k psychologii příliš jednostranně zaměřené na nefunkční charakteristiky a léčbu psychických obtíží.[[File:Ben-Shahar kontinuum.JPG|vpravo|500px]]
 
  
Pozitivní psychologie hledá vědecky podložené odpovědi na otázky jako:
+
Ale lze. Jen jsi noob a neumíš to.
* Co je duševní pohoda, co k ní přispívá, jak se projevuje a jaké má důsledky?
 
* Za jakých podmínek lidé, společenství a instituce vzkvétají?
 
* Co přispívá k k naplněnému, smysluplnému a uspokojujícímu životu?
 
* Jaké vnější a vnitřní faktory rozhodují o tom, že někteří lidé jsou v životě šťastnější než jiní?
 
* Jak si lidé nastavují inspirující cíle a co dělají, aby jich dosáhli?
 
* Jaké zdroje lidem pomáhají překonat životní nesnáze a mohou fungovat jako prevence?
 
 
 
=== Historie ===
 
Pozitivní psychologie je jedním z nejmladších odvětví psychologie. Její kořeny vycházejí zejména z humanistické psychologie 50. a 60. let 20. století. Za významné předchůdce pozitivní psychologie jsou považováni průkopník psychologie osobnosti Gordon Allport, humanističtí psychologové jako Viktor Frankl, Carl Rogers a zejména Abraham Maslow, který termín pozitivní psychologie použil jako vůbec první. (Maslow, Motivation and Personality, p. 354)[[File:Boniwell2006.jpg|vpravo|400px]]
 
 
 
Už Sokrates, Platón a Aristoteles ve starém Řecku věřili, že budou-li lidé vést ctnostný život, stanou se autenticky šťastnými. Epikúros a později také zastánci utilitarismu tvrdili, že štěstí tkví v hojnosti pozitivních pocitů a radosti.
 
 
 
Před druhou světovou válkou, se psychologie soustředila na tři různé cíle – léčbu duševních nemocí, zvýšení lidské produktivity a identifikaci a rozvíjení talentu. Po druhé světové válce se prioritou stala léčba abnormálního chování a duševních nemocí. V roce 1950 humanističtí myslitelé, jako Carl Rogers, Erich Fromm a Abraham Maslow, pomohli obnovit zájem o další dvě zmíněné oblasti a rozvíjet nové teorie zaměřené na pozitivní aspekty lidské povahy. Maslow si všiml, že psychologická věda byla dosud mnohem úspěšnější ve zkoumání negativních stránek lidské psychiky, než těch pozitivních. „Jen málo toho bylo prozkoumáno o lidských možnostech, ctnostech jeho dosažitelných cílů. Je na čase začít se učit o hodnotách vysoce rozvinutých, nejvyspělejších a psychologicky nejvyzrálejších jedinců a zkoumat vrcholné okamžiky průměrných jedinců a jejich přechodné seberealizace.“ (Maslow, Motivation and Personality, p. 354).
 
 
 
V roce 1998 byl prezidentem Americké psychologické asociace zvolen Martin Seligman, který je považován za otce současné pozitivní psychologie, a ta se také stala tématem jeho funkčního období. V roce 1999 proběhlo v americkém Lincolnu první setkání příznivců pozitivní psychologie a v roce 2002 se konala první mezinárodní konference. 
 
 
 
== Přístupy k pozitivní psychologii a jednotlivá témata pozitivní psychologie == (Snyder, C. R. & Lopez, S. J.)
 
=== Přístupy zaměřené na emoce ===
 
* Subjektivně vnímaná duševní pohoda (well-being): štěstí a životní spokojenost
 
* Resilience
 
* Flow
 
* Pozitivní afektivita a emoce
 
* Sebeúcta
 
* Emoční copingové strategie
 
* Emoční inteligence
 
* Emoční kreativita
 
Přístupy zaměřené na kognici
 
* Myšlenková kreativita
 
Sebekontrola a adaptabilita
 
Všímavost
 
Optimismus
 
Optimistický explanační styl
 
Naděje
 
Sebe-účinnost
 
Vyhodnocování situací zaměřené na řešení a psychologické přizpůsobení
 
Schopnost klást si životní cíle
 
Touha po poznání
 
Moudrost
 
Přístupy založené na self
 
Zacházení s informacemi a realitou
 
Zacházení s iluzemi
 
Autenticita
 
Hledání jedinečnosti
 
Pokora
 
Interpersonální přístupy
 
Blízkost ve vztahu
 
Soucit
 
Odpouštění
 
Vděčnost
 
Láska
 
Empatie a altruismus
 
Etika
 
Biologické přístupy
 
odolnost
 
role neuropsychologie a integrativní vědy
 
biologie sociální podpory
 
Specifické copingové přístupy
 
Písemné nebo ústní sdílení emočních prožitků
 
Hledání a připomínání si výhod a přínosů
 
Pozitivní reakce na ztrátu
 
Usilování o životní smysluplnost
 
Humor
 
Meditace
 
Spiritualita
 
 
 
Seligmanova teorie duševní pohody
 
V roce 2011 Seligman společně se svou knihou Flourish představil i teorii duševní pohody (well-being), jejíž akronym, PERMA, je vytvořena z počátečních písmen jejích pěti pilířů:
 
Positive emotions – cítit se dobře
 
Engagement  – být plně zaujatý prováděnou činností
 
Relationships – mít autentické a pozitivní vztahy s druhými
 
Meaning – vést smysluplný život
 
Accomplishment – dosáhnout cíle a úspěchu
 
Tyto prvky jsou pro dlouhodobou duševní pohodu naprosto klíčové a zároveň tím, o co přirozeně každý člověk usiluje.
 
 
 
Aplikace pozitivní psychologie
 
Pozitivní psychologie má celou řadu reálných aplikací v různých oblastech života včetně vzdělávání, primární prevence, zvládání stresu terapie a problémů na pracovišti. Používáním strategií z pozitivní psychologie mohou učitelé, trenéři, terapeuti, a zaměstnavatelé motivovat ostatní a pomáhat jim pochopit a rozvíjet jejich silné stránky.
 
 
 
Významní představitelé
 
Albert Bandura
 
Tal Ben-Shahar
 
Mihaly Csikszentmihalyi
 
Robert Biswas-Diener
 
Ed Diener
 
Carol Dweck
 
Angela Duckworth
 
Barbara Fredrickson
 
Daniel Gilbert
 
Daniel Kahneman
 
Matt Killingsworth
 
Shane J. Lopez
 
Sonja Lyubomirsky
 
Christopher Peterson
 
Martin Seligman
 
Kennon Sheldon
 
Charles R. Snyder
 
Philip Zimbardo
 
 
 
Jaro Křivohlavý
 
Alena Slezáčková
 

Aktuální verze z 3. 3. 2017, 14:53

Stránku nelze smazat. Pravděpodobně to musí učinit admin.

Ale lze. Jen jsi noob a neumíš to.