Prenatální období

Prenatální období

  • prenatální období nebylo dlouhou dobu do vývojové psychologie zahrnuto. Vývojová psychologie byla definována tak, že se zabývá pozorováním změn až po porodu. Ale otevíralo se mnoho otázek, které poukazovaly i na důležitost prenatálního období. Klinické výzkumy řešily otázku vztahu mezi matkou a dítětem, ranými schopnostmi ve vnímání. To také otevřelo cestu ke zkoumání prenatálního období.
  • průkopníky byli A. Gessel, který se zabýval zkoumáním nezralých dětí z inkubátoru a Minkowski, který zkoumal potracené plody. Už předtím poukazoval na důležitost prenatálního období v roce 1885 Preyer v díle "Spezielle Physiologie des Embryo" - zabýval se pozorováním kuřat, jejich reakcemi již dříve než vzniknou senzomotorické reflexní oblouky. V 80. letech vznikla první profesionální organizace ve Vídni - vzniká tedy prenatální psychologie jako obor.


Biologie

  • plod je obklopen 2 obaly, amnionem a chorionem, které později srůstají a při jejich srůstu vzniká pupečník
  • amnion – vnitřní obal, vznikl z embryoblastu, vylučuje do amniové dutiny amniovou tekutinu, která se později tvoří i z mateřské krve, stále víc se vzdaluje od plodu a posléze srůstá se zevním plodovým obalem, amniová tekutina se pak nazývá plodová voda, ke konci těhotenství jí je cca 1 litr 
  • plodová voda - chrání plod před otřesy, změnami teplot, poškozením, umožňuje pohyb plodu, podporuje vývoj svalstva a kostí, plod do ní vylučuje moč a další látky
  • chorion – zevní obal plodu, vznikl z trofoblastu, v embryonálním období je kryt klky, pak se vyhlazují, vrůstá z 1/3 do stěny dělohy – tak vzniká plodové lůžko 
  • plodové lůžko (placenta) – zprostředkovává spojení matka – plod, spojení placenty a děcka zprostředkovává pupečník, pupečník vychází ze středu placenty, krev matky a plodu se nemísí, zůstává oddělena stěnou klků v placentě (tam se nevyhlazují)


  • funkce placenty
  • zprostředkovává výživu plodu
  • do krve matky se přes ni vylučují škodlivé produkty metabolismu
  • zprostředkovává příjem kyslíku a výdej oxidu uhličitého
  • ochranná bariéra před vniknutím škodlivin z těla matky k dítěti – není dokonalé
  • produkuje hormony, které udržují těhotenství
  • zásobárna vitamínů a glykogenu – pro růst a vývoj plodu

Období prenatálního vývoje

  • nidace = zahnízdění - blastomerové období - do 14. dne (hranicí je 1. srdeční ozva, což bývá ve třetím týdnu)
  • embryonální období - 14 dní až 9 týdnů (v ČR 12 týdnů – kvůli interrupci), hranice dokdy je legalizován zákrok umělého přerušení těhotenství (pozn. interrupce = umělý potrat, nepoužívejme tedy samotný termín potrat jak je v populaci běžné)
  • fetální - 9./resp.12. týden až narození, dítě nedonošené je dítě nerozené mezi 27. – 37. týdnem; pozn, je možné zachránit dítě i z 21. týdne


Vývoj smyslů

  • do konce 19. století se předpokládalo, že smysly jsou spící, nefungují, Preyer – plod je ve stavu minimální stimulace
  • 1920 Feldmann – mimo zraku jsou všechny smysly stimulované již ve 2. trimestru
  • všechny smysly alespoň nějaký čas před narozením jsou fungující
  • taktilní (kožní) vnímání + hluboké čití – prokázáno již u embrya ve 20. a 30. letech
  • taktilním podnětům je plod vystaven velmi, reaguje na bolest
  • od 1925 – výzkumy sluchu
  • plod vystavován hlasitým podnětům zvenčí – reakce – od 24. týdne pozorovatelné zrychlenými pohyby; akustické podněty 22-24tý týden – změn srdečního rytmu a očních pohybů, dítě reaguje na zvuk, i když je matka neslyší (pokusy, jde přímo o reakci plodu), stimulace sluchu hojná – zvuky matčina těla (srdce, trávení), matčina vokalizace, hluk okolí, tlukot matčina srdce má zklidňující efekt – známý zvuk, redukuje úzkost
  • vestibulární reakce nepozorujeme (vnitřní ucho)
  • chuť – buňky vývoj 8. – 9. týden, 12. týden vyvinuté
  • čich – často chuť a čich spojené  předpokládáme, že je funkční; reaguje na chlad
  • zrak – jistá míra funkčnosti prenatálně – břišní stěna propouští světlo, dozrává později, po 20. týdnu – pohyby víček, vyvíjí se ještě po narození; v děloze není úplná tma, dítě reaguje na světlo na konci třetího trimestru


Vývoj centrální nervové soustavy

  • začíná v prvních týdnech - prostorová orientace a lokalizace funkcí, nervové buňky (od určitého období už se neobnovují) s oporou glyových buněk (regenerují se, zprostředkovávají komunikaci) se shlukují na místa příštích funkcí - ustaveno zrakové centrum (jako první) X ačkoli v podstatě je zrak dokončen jako poslední
  • růst mozku – charakteristické 2 vývojové skoky:
  1. 3. – 5. gestační měsíc = kvantitativní skok (nárůst nervových buněk), doba velkého eventuálního ohrožení mozku
  2. 8. měsíc – kvantitativní i kvalitativní skok, doba diferenciace nervových buněk (dendrity, synapse, + obrovská produkce glyových buněk)
  • různé oblasti mozku, smyslové orgány a jejich funkce se rozvíjí v rozdílných časových plánech heterochronně
  • vývoj znamená jak nárůst, tak ubývání i selekci
  • dochází nejen k "nerozvoji" některých oblastí, ale dokonce i k odumírání (např. nervové buňky); po fázích nadprodukce dochází k selekci nejfunkčnějších buněk, následuje krátkodobé uskladnění přebytků a pak dojde ke korekci (nevyužité odumírá)
  • projevuje se plasticita mozkových funkcí, která pokračuje i do postnatálního období
  • pozn. do 8. měsíce má dítě schopnost rozlišit všechny fonémy světa  pak už jen pro svou mateřštinu
  • mozek s smyslové orgány se vyvíjí zprvu nezávisle a zpočátku není mozek odkázán na stimulaci skrze smyslové orgány - k propojení dojde mezi 25. – 27. týdnem vývoje, toto propojení tvoří základ pro pozdější učení prostřednictvím smyslových orgánů


Pohyby

  • konec 19. stol. – první sledování pohybů plodu pomocí palpace a stetoskopu
  • W. Preyer - 1885 kniha o embryích „O duši dítěte“:
  • motilita – spontánní charakter, nejen reaktivní
  • motilita se objevuje již před 12 . týdnem
  • podobnost motility plodu a novorozence - abnormální motilita novorozence = poškození + totéž u plodu
  • plod spontánně pije plodovou vodu
  • později vše vesměs potvrzeno
  • výzkumy problematické – palpace (pohmat) + stetoskop + na potracených plodech (mrtvých i živých) na zvířatech
  • sonograf – 1971 Reinhold - 1. pozorování pomocí sono 2 Skupiny pohybů – silné pohyby celého těla / pomalé pohyby jednotlivých částí, potvrdil Preyerovy představy – první klasifikace pohybů
  • behaviorální stavy (spánek, bdění)- jasně odlišitelné od 35.-37. týdne
  • počet změn polohy – největší 13-15tý týden, pak klesá (málo místa)
  • změna motility – špatná prognostická známka, ale když je motilita v pořádku nelze hodnotit, zda je průběh dobrý.
  • regrese – např. v důsledku hypoxie – zpět v motilitě
  • vymizení pohybů – úmrtí nebo distres (nepohoda plodu)
  • normální motilita ještě neznamená, že dítě je v pořádku
  • vermikulární pohyby – jedny z prvních, pol. 8. týdne, pomalé, 0,5 – 2 sec, trhavé, v průběhu 2 měsíců vymizí, cca 4 cm


Charakteristiky jednotlivých prenatálních období