Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat: Porovnání verzí

Řádek 36: Řádek 36:
  
 
Digitální objekty jsou dnes hojně využívané mezi širokou veřejností. Získávají se volně na [[Internet|internetu]], nebo přes placená [https://wikisofia.cz/index.php/Datab%C3%A1zov%C3%A1_centra databázová centra].   
 
Digitální objekty jsou dnes hojně využívané mezi širokou veřejností. Získávají se volně na [[Internet|internetu]], nebo přes placená [https://wikisofia.cz/index.php/Datab%C3%A1zov%C3%A1_centra databázová centra].   
Hodně se dnes objevují také [http://Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna digitální knihovny].  
+
Hodně se dnes také objevují [http://Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna digitální knihovny].  
  
  

Verze z 13. 6. 2015, 14:42

Digitalizace

Digitalizace je technologie reformátování. Jde o převedení objektu na jiný nosič. Proces skenování, snímání a nahrávání analogových dokumentů do elektronické podoby. Převést lze text, obraz, zvuk, video, ale i 3D předmět. Obsah může být zobrazen prostřednictvím počítače, nebo jiných zařízení (mobil, tablet, čtečka). Není to náhrada originálu, ale nový dokument. Tato metoda dnes převažuje u všech typů dokumentů. [1] Kopie buď originál nenahradí, přiblíží se mu, nebo ho naopak může i překonat.

Terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) také dodává, že součástí bývá tvorba metadat, které jsou ukládány společně s vlastními daty. Konečným výsledkem je dokument v obrazové, či textové podobě. [2]

Důvody digitalizace

Důvodů reformátování je více, kvůli ochraně, ale i pro snadnější zpřístupnění. Nelze zdigitalizovat vše. Je nutné si vybírat. Důležitá jsou proto kritéria výběru. Je nezbytné posoudit riziko ohrožení, hodnotu a cenu dokumentu, využívanost, výhody a přínos, ale i krádeže a poškození objektu. [3]

Ochrana objektů je prvotním kritériem. Když už klasické restaurátorské a konzervátorské metody nestačí, nastupuje metoda digitalizace. Žádný nosič nemá trvalou hodnotu. Po čase se zničí. Jeho existenci ovlivňují vnitřní (kvalita papíru, inkoustu) i vnější (péče, uložení, vlhkost, vzduch, přírodní katastrofy) činitelé. Hovoří se zde o ochranném reformátování.

Důležité je také zpřístupnění objektů koncovým uživatelům. Vybírají se hodně užívané a vyhledávané dokumenty. Existuje i digitalizace jako služba na zakázku, neboli e-books on demand (EOD). Získané dokumenty slouží pouze pro osobní potřebu a nekomerční účely. [4]

Cíle digitalizace

Cílem je dlouhodobé uchování obsahu zaznamenaných informací jejich přenosem na jiná média. Ale také trvalé zpřístupnění více uživatelům současně. Analogový originál od digitální kopie se nezničí. Naopak jsou zde neustálé snahy o jejich ochranu a zachování v neporušené, nebo co nejméně pozměněné formě. [5] Dalším záměrem je jednotný přístup k digitálním informacím bez ohledu na formu, formát, způsob a místo uložení.

Přínos digitalizace

Tato metoda přináší spoustu nových možností v uchovávání a sdílení informací mezi lidmi. Vznikají zdigitalizované dokumenty, které mají své předlohy, ale i zcela nové digital-born dokumenty, které analogovou předlohu nemají. Výhod je celá spousta. Od dlouhodobé ochrany, zpřístupnění, sdílení a poskytování informací současně mezi více lidmi, přes snadnější a rychlejší přístup odkudkoliv.

Problémy spojené s digitalizací

Zásadním problémem je dodržování ochrany duševního vlastnictví a s ním spojené autorské právo. Musí být ověřena všechna práva a licenční podmínky pro to, aby se mohla digitalizace uskutečnit. Podmínky a práva umožní zveřejnění všem, nebo naopak omezí přístup v rámci dané instituce.

Dalším překážkou je finanční stránka. Tento proces se může potýkat s velkými rozpočty a náklady nejen na realizaci, ale i správu a ochranu do budoucna. Nelze vše zdigitalizovat. Musí se pečlivě vybírat to hodnotné, poškozené, či často využívané, které má přednost před vším ostatním.

Zásadní je nemměnost digitálních dat, která je základem kvality. Důležité jsou také formáty, a způsoby uložení. Technologie se neustále vyvíjí a je potřeba myslet i do budoucna. Aby se formáty daly otevřít a použít i v novějších systémech a zařízeních. Dalším úskalím je také možná ztráta dat. Proto se často data zálohují. Ale i to obnáší čas, náklady a nová místa pro uložení. [6]


Využití digitálních dat

Digitální objekty jsou dnes hojně využívané mezi širokou veřejností. Získávají se volně na internetu, nebo přes placená databázová centra. Hodně se dnes také objevují digitální knihovny.


  1. PSOHLAVEC, Stanislav. Digitalizace – co tím myslíte?. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 11 [cit. 2015-06-11]. urn:nbn:cz:ik-10433. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10433
  2. Vrbenská, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001728&local_base=KTD.
  3. ŠIMÁNOVÁ, Helena. Reformátování dokumentů: Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století. Praha, 2006. Seminární práce. Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze.
  4. Služba eBooks on Demand. HUŇOVÁ, Jana. Národní knihovna České republiky [online]. 2013 [cit. 2015-06-11]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/sluzby/eod
  5. Usnesení Vlády České republiky ze dne 30.1. 2013 Ke strategii digitalizace kulturního obsahu na léta 2013 - 2020. [cit. 2015-06-13].Dostupné z: http://www.emuzeum.cz/admin/files/Usneseni_vlady_CR_ze_dne_30_ledna_2013_c_70.pdf
  6. PSOHLAVEC, Stanislav. Přednosti a rizika digitálních dokumentů. Ikaros [online]. 2005, ročník 9, číslo 12 [cit. 2015-06-13]. urn:nbn:cz:ik-11967. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11967