Psací stroj

Psací stroj

Psací stroj je vynález z 18. století, který se rozšířil až ke konci 19. století. Byl to mechanický nástroj, který, vedle tiskařských zařízení, pomohl lidstvu k rychlejšímu a praktičtějšímu zaznamenávání psaného textu na papír. Předtím se pro osobní i pracovní potřeby psalo pouze ručně. Mechanické psací stroje se časem vylepšovali a vznikli tak elektronické či elektromechanické psací stroje.

Historie psacího stroje

Mill, Turri a Malling-Hansen

Koncept psacího stroje se datuje minimálně do roku 1714, kdy Angličan Henry Mill zhotovil nejasně formulovaný patent na vlastnoručně vyrobený přístroj na vtisk nebo transkripce písmen. První prokázaně fungující psací stroj sestrojil Ital Pallegrino Turri v roce 1808. Přístroj vytvořil pro svoji slepou přítelkyni hraběnku Carolinu Fantoni da Fivizzano. Není známo, jak Turriho psací stroj vypadal, ale dodnes se dochovaly exempláře dopisů hraběnky Caroliny, které na přístroji napsala.[1]
V průběhu 19. století se o vytváření psacích strojů zajímalo několik vynálezců v Evropě a ve Spojených státech. Žádný z jejich přístrojů nicméně neměl až do konce 19.století velké komerční úspěchy. I přesto existovalo několik strojů, které zaznamenalo zájem společnosti. Jedním z nich byl například přístroj dánského pastora Rasmuse Mallinga-Hansena, který mohl připomínat mnohokrát větší jehelníček. Jeho přístroj dokonce zakoupili Fridrichu Nietzschemu jeho matka a sestra. Stejně jako většina lidstva ani on však nedokázal psací stroj prozatím ocenit. [1]

Sholes & Glidden Tzpe Writer a Remington

O něco úspěšnější byl Američan Christopher Latham Sholes, wisconsiský novinář, básník a občasný vynálezce. Sholes si svůj vynález nechal patentovat v červenci roku 1868, ale s výrobou Sholes & Glidden Type Writer se začalo až pozdě roku 1873. Na americký trh se tento psací stroj dostal o rok později. Sholes & Glidden Type Wrtiter umožňoval psát pouze velkými písmeny a měl QWERTY klávesnici. S&G se také lišil svým vzhledem, neboť byl dekorativně vyzdoben květinovým vzorem. Vzhledově se tento psací stroj podobal šicímu stroji, a to protože byl vyráběn v oddělení pro výrobu právě šicích strojů zbrojní společnosti Remington. Stejně jako většina prvních psacích strojů i tento byl zařízen tak, že pisatel nemohl při psaní vidět svou práci. Jednotlivé [1]
Nicméně ani tento psací stroj se nedokázal prodávat masově. Mezi lety 1874 a 1878 se jich prodalo jen neclé čtyři tisíce. Většina lidí v té době neviděla v používání psacího přístroje velké výhody. Psací stroje měli poměrně velkou poruchovost a byli i poměrně drahé. v roce 1873 přišla recese, která mnohé od investice do psacích strojů odradila. Nejhorším problém ale nebyla technické nedostatky nebo ekonomika. Byla to sociální rezistence a všeobecná nechuť opustit staré zvyky a tradice. Psaní dopisů se jak v osobní, společenské i podnikatelské sféře stalo téměř uměním. Existovala zde přísná pravidla pro formu a styl písma pro jakýkoli druh dopisů. Zejména v 70. a 80. letech 19. století bylo běžné, aby mladí ambiciozní muži navštěvovali lekce krasopisu a dívky se cvičili v módní kaligrafii. Přesto se našli výjimky. Například i Mark Twain si jeden pořídil ještě v době, kdy pro spisovatele nebylo psaní na psacím stroji běžné.[2]
Psací stroj S&G skončil a jeho nástupcem se stal model Remington, který se zpočátku potýkal s různými problémy. Nakonec se ale dočkal éry vzestupu psacích strojů a stal se jedním z nejdominantnějších produktů na trhu. V roce 1888 prodala Remington Standard Typewriter Company 18 000 strojů. Důvodem změny postoje společnosti vůči psacím strojů bylo rozrůstání komercionalismu na konci 19. století. [2]

Elektronické psací stroje

Základy pro vznik elektrického psacího stroje položil Thomas Alva Edison svým vynálezem univerzálním tiskacím telegrafem pro burzu v New Yorku v roce 1870. První elektronické psací stroje vyráběla v Americe Blickensderf Manufactoring Company od roku 1902

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 POLT, Richard. A Brief History of Typewriters. In: The Classic Typewriter Page [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://site.xavier.edu/polt/typewriters/tw-history.html
  2. 2,0 2,1 MONACO, Cynthia. The Difficult Birth of Typewriter. Harvard Business Review [online]. March/April 1989, 67(2), p214-215 [cit. 2015-12-28]. ISSN 0017-8012. Dostupné prostřednictvím EBSCOhost z: http://web.b.ebscohost.com.ezproxy.is.cuni.cz/ehost/search/basic?sid=fcfdae0b-2787-4784-8da2-b5ad69f03189%40sessionmgr113&vid=7&hid=102