Pubescence

  • konec mladšího školního věku (11, 12 let) až 15, 16 let (někdy až 17)
  • velké interindividuální a také pohlavní rozdíly


  • fáze pubescence:
  1. fáze prepuberty - ohraničena aktivními projevy: zahájena růstovou vlnkou (najednou značný nárůst do délky), první projevy sekundárních pohlavních znaků (ochlupení, bradavky, občas změny hlasu, změny pleti), končí nástupem menarché u dívek a první polucí u chlapců (je to zároveň zahájení další fáze samotné puberty), ještě však není dosaženo reprodukce schopnosti (to ještě tak rok až dva trvá)
  2. fáze pubescence - asi od 13 let


  • konec pubescence znamená nástup adolescence
  • u kluků se uvádí rok až dva zpoždění oproti holkám, ale kluci jsou v některých oblastech napřed před holkama a poté kluci tu opožděnost v adolescenci rychle doženou → není to s tím zpožděním tak úplně pravda


Výrazné momenty dospívání

  • 3 hlediska:
  1. pohlavní dozrávání
  2. psychologická rovina (+ kognitivních struktur)
  3. sociální rovina


Fyzická rovina

v období dospívání dochází k nejmarkantnějšímu projevu tzv. sekundární akcelerace =

  • zrychlování vývoje, dochází k projevům dospívání dřív než v předchozích generacích
  • tyto údaje máme díky sokolským sletům (celé jedno století měření)
  • pohlavní dospívání se posunuje ke stále ranějším fázím (o 4 měsíce dříve za jednu generaci = za 10 let)
  • existuje řada hypotéz proč tomu tak je: možnosti jako mediální komunikace, jiná strava, hodně podnětů, rychlé životní tempo, zkušenosti nesrovnatelné s předchozími generacemi,…
  • zrychlování vývoje a zkracování dětství však nekoreluje s psychickým vývojem → rozšiřuje se mezera mezi fyziologickým a psychosociálním vývojem
  • psychosociální vývoj má právě opačnou tendenci pod vlivem dlouhého vzdělávání, dlouhá doba než dospívající dostane statut dospělého – to vede k relativně dlouhému období zvýšených projevů sociální patologie, protože ten jedinec je stále pod ochranou okolí (už je dospělý, ale stejně není brán jako dospělý)
  • v době krizí (např.: válka) však dojde ke srovnání duševního a fyzického vývoje
  • dochází tím k ukrajování dětství
  • nové tělesné znaky přinášejí dospívajícím ambivalentní pocity nebo nechtějí přijmout dospělost (změna hlasu, velikosti, pleti)
  • to „jak vypadám“ je v dospělosti velmi důležité (často mají dospívající atypicky umístěné zrcadlo – často se na sebe dívá a pozoruje jak vypadá)


Psychická rovina

  • psychologické změny souvisí s hormonální vyladěností → citliví na podněty zvnějška, konfliktní (i vzhledem k sobě – trýzní se svými výkony, co a jak udělal)
  • potřebuje původní rovinu jako vztahový rámec, i když se od ní odděluje
  • velké výkyvy školního prospěchu i fyzické výkyvy a výkyvy nálad - emoční nestabilita
  • tzv. období druhého negativismu, druhý vzdor (při prvním negativismu se bouří proti fyzické pomoci rodičů)
  • odmítá psychosociální nadvládu rodičů, chce si dělat, co chce, sám rozhodovat
  • rodiče proti ním musí bránit své dovednosti (protože vše co dělají je jim zkritizováno), ale musí nechat taky projevovat jeho myšlenkové názory
  • dospělí ale nesmí podlehnout tomu „vábení“ a odstrčit dítě (např.: jestli máš s námi nějaký problém, sbal se a vypadni z domu) – dítě odejde a tím se pak komplikuje jeho další vývoj, rodič by měl mít dveře domů vždycky otevřené ale v debatách by se dospělý měl projevovat jako ten vyspělejší
  • tyto všechny ambivalentní pocity a negace se nevyskytují ve společnostech, které jsou méně vyspělé a mají iniciační obřady
  • rozvoj schopností a zájmů, řečový rozvoj → už si nepíše deníky jako v předchozím období, ale objevuje se samostatná esejistická činnost


Sociální rovina

  • emancipace od rodiny, mentální oddělování se od původního zázemí + období značného egocentrismu, kdy je dítě zaměřeno především na sebe sama, hledají svou identitu
  • období nejpevnějších pout s vrstevníky, je to nejpodstatnější skupina; už nikdy nebudou vrstevníci tak důležití


Zrání kognitivních struktur

  • je vnímáno jako období plného dosažení abstraktního myšlení a vrcholu plné zralosti myšlení
  • já člověka se plně osvobozuje od reality, která ho obklopuje; já se dostalo do kontaktu s nekonečnem
  • období plné abstrakce znamená, že jsem se schopen s odstupem dívat na některé pojmy, jsem schopen myslet o myšlení, filosofovat o filosofii, porozumět významu pojmů právo, spravedlnost,…
  • pubescent je velmi kreativní právě v mysli (protože mu dává nespočetné možnosti – vymýšlí si třeba domov, jak by měl vypadat ideál, např.: ideál sebe sama, což je jeho nejčastější aktivita)
  • častá aktivita je denní snění – je většinou vzdálené realitě a sebe samé si v té fiktivní realitě představuje jinak, než to doopravdy je → je to důležité, dělá si tak realitu stravitelnou, protože mu může být v té době nepříjemná
  • vytváří si ideál sebe sama, ale i ideál autority a ideální společnost potom z toho světa ideálů je o to tvrdší konfrontace s realitou → proto časté konflikty - se sebou (v téhle době je nejvíce pokusů o sebevraždu), mezigenerační konflikty (jeho ideální představa rodiče se střetne s reálným)


Vývoj prvních sexuálních zkušeností

  • kolem 12 let jsou děti perfektní pečovatelé → senzitivní období pro formování budoucího rodičovství (role rodiče)
  1. izosexuální skupinové vztahy = kamarádi se spolu celé skupinky, ale holky s holkami a kluci s klukama → je to lepší pro formování identity, pohlavní role ve skupině, nekamarádi se heterosexuálně a pobyt ve skupině opačného pohlaví je za trest (schválně ho tak strčí) nebo tyto skupiny na sebe útočí, holky se chovají velmi výrazně jako holky (obří náušnice, účesy, nalakované nehty, ženské oblečení), toto velmi ženské chování se projevuje ve skupině mimo školu (například obklopí policajta a „svádí ho, nedají mu pokoj), pro kluky je to nejhorší období co se úrazovosti týče, protože se chtějí ve skupině projevovat hrdinskými kousky → souvisí to s jejich zájmy, chtějí se v něm „blýsknout“, předchází to v -
  2. psychosociální dyadická fáze - přehnané kamarádství dvou holčiček, malinkaté skupiny chlapců na sebe poměrně vázaných, ale vázaných přes ten jejich zájem, holky se potřebují do debaty, ale kluci se potřebují pro tu činnost
  3. skupinová heterosexuální fáze - většinou to spustí nějaká událost (lyžák, výlet,…), strkají do sebe atd., ale tyhle tělesné kontakty jsou důležité (verbální projevy jdou až za haptickými)
  4. heterosexuální dyadická fáze - nejdřív s někým fiktivním (miluje nějakého herce, holky jdou takhle více do vzdálenosti, kluci milují spíše někoho přítomného – třeba učitelku), pak reálná dvojice (kamarád za třídy)