Pygmalion efekt: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 43 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Pygmalion efekt''' (neboli také Sebenaplňující proroctví či Efekt experimentátora) je jev, kdy pozitivní očekávání vede k pozitivnímu výsledku. <ref>Je to fenomén, při kterém nevědomě ovlivňujeme situaci a lidi kolem sebe tak, že naplní naše původní očekávání.</ref>
+
'''Pygmalion efekt''' (nebo také '''Sebenaplňující proroctví''' či '''Efekt experimentátora''') je jev, kdy pozitivní očekávání vede k pozitivnímu výsledku. Je to fenomén, při kterém nevědomě ovlivňujeme situaci a lidi tak, že naplní naši původní předpověď.<ref name=":1">Melichár, J. (2011). <i>Psychologie.cz: Začněte u sebe</i>. Retrieved November 29, 2014 from http://psychologie.cz/sebenaplnujici-proroctvi/</ref>
  
Jako první tento efekt pojmenovali [[Robert Rosenthal]] s [[Lenor Jacobson|Lenorem Jacobsonem]], kteří na konci šedesátých let dvacátého století uskutečnili slavný experiment ''Pygmalion in the Classroom''. Experiment byl proveden na základní škole, kde rozdali žákům testy, a jejich vyučujícím řekli, že testy mají prověřit jejich IQ a celkové studijní předpoklady. Poté vybrali několik žáků, kteří dosáhli vesměs průměrných výsledků, ale učitelům sdělili, že tito žáci byli vyhodnoceni jako nadprůměrně inteligentní. Ukázalo se, že za nějakou dobu tito studenti opravdu začali dosahovat nadprůměrných výsledků, a to díky tomu, že učitelé k nim přistupovali jinak než k ostatním studentům – věnovali jim více času, vyvolávali je v hodinách, a následně je chválili. Zvyšovali tím jejich motivaci a sebedůvěru, což vedlo k lepším výsledkům.
+
Jako první tento efekt pojmenovali [[Robert Rosenthal]] s [[Lenor Jacobson|Lenorem Jacobsonem]], kteří na konci šedesátých let 20. století uskutečnili slavný experiment ''Pygmalion in the Classroom''. Žákům na základní škole rozdali testy a vyučujícím řekli, že jde o prověření IQ žáků a o to, zda mají  studijní předpoklady. Poté vybrali žáků s průměrnými výsledky, ale učitelům sdělili, že tito žáci byli vyhodnoceni jako nadprůměrně inteligentní. Za nějakou dobu tito studenti opravdu začali dosahovat nadprůměrných výsledků, a to kvůli tomu, že učitelé k nim přistupovali jinak, než k ostatním studentům – věnovali jim více času, vyvolávali je v hodinách a následně je chválili. Zvyšovali tím jejich motivaci a sebedůvěru, což vedlo k lepším výsledkům. <ref name=":2">Rosenthal, R. & Jacobson, L. (1968). <i>Pygmalion in the Classroom</i>. Retrieved from http://link.springer.com/article/10.1007/BF02322211#</ref><ref name=":3">Chang, J. (2011). <i>A Case Study of the “Pygmalion Effect”: Teacher Expectations and Student Achievement</i>. International Education Studies, 4 (1), 198-201. Retrieved from www.ccsenet.org/</ref>
  
Opakem Pygmalion efektu je tzv. [[Golemův efekt]], neboli záporná předpověď – negativní očekávání vede k negativnímu výsledku. Může to být opět ze strany učitele, který o určitém žákovi dostane negativní informaci, např. že nemá možnost se ve svém výkonu zlepšit, a bude se spíš zhoršovat. Učitel pak může být k tomuto žákovi odměřenější, chladnější, kritický, a může ho hodnotit přísněji, než ostatní studenty. Trvá to tak dlouho, až ho přesvědčí, že opravdu nemá možnost se zlepšit – student rezignuje, a začne se chovat podle profesorova očekávání.
+
Pygmalion efekt se objevuje také na pracovišti. Výzkumy ukazují, že zaměstnanci si při práci vedou lépe, když od nich jejich zaměstnavatelé hodně očekávají a věří v jejich úspěch. Vede to ke zvýšení produktivity práce. <ref name=":4">Grimsley, S. (n. d.). <i>Education Portal</i>. Retrieved November 20, 2014 from: http://education-portal.com/http://education-portal.com/academy/lesson/pygmalion-effect-definition-examples-quiz.html#lesson</ref>
 +
 
 +
Opakem Pygmalion efektu je tzv. [[Golemův efekt]], neboli '''záporná předpověď''' – negativní očekávání vede k negativnímu výsledku. Může to být opět ze strany učitele, který o určitém žákovi dostane negativní informaci, např. že nemá možnost se ve svém výkonu zlepšit, a že se bude spíš zhoršovat. Učitel pak bude k tomuto žákovi odměřenější, chladnější, kritický, a může ho hodnotit přísněji než ostatní. Trvá to tak dlouho, až ho přesvědčí, že opravdu nemá možnost se zlepšit – student rezignuje, čímž se jeho výkon zhorší a začne se chovat podle profesorova negativního očekávání. To samé se opět může stát i ve vztahu zaměstnavatel - zaměstnanec.<ref name=":6">Hartl, P., Hartlová, H. (2009). <i>Psychologický slovník</i>. Praha: Portál.</ref>
  
 
== Další experimenty ==
 
== Další experimenty ==
Řádek 10: Řádek 12:
 
([[K.L.Fode]] & R.Rosenthal)
 
([[K.L.Fode]] & R.Rosenthal)
  
V roce 1963 provedli Rosenthal a Fode jednu z prvních studií efektů experimentátora. Sdělili studentům psychologie, že každý dostane krysu, kterou má naučit projít bludištěm. Pokud se to kryse povede, dostane potravu. Poté studentům řekli, že nějaké krysy jsou chytřejší, a učení jim tudíž půjde lépe a rychleji. Ti studenti, kteří nedostali tyto krysy, dostali krysy „hloupé“. Ve skutečnosti však byly krysy rozděleny vyrovnaně. Když byl později testován výkon krys, zjistilo se, že krysy, o kterých bylo řečeno, že jsou chytré, se opravdu bludištěm naučily projít o mnoho rychleji. Studenti totiž věřili, že jim učení půjde lépe, tudíž je povzbuzovali, věnovali jim více času, častěji s nimi trénovali, a někdy si je i pojmenovali. Druhá skupinka studentů, která věřila, že má hloupější krysy, jim nevěnovala tolik pozornosti a úsilí.
+
V roce 1963 provedli Rosenthal a Fode jednu z prvních studií efektů experimentátora. Sdělili studentům psychologie, že každý dostane krysu, kterou má naučit projít bludištěm. Pokud se to povede, dostane potravu. Některým studentům řekli, že jejich krysy jsou chytřejší a učení jim proto půjde lépe a rychleji, jiným naopak sdělili, že jejich krysy jsou hloupější. Ve skutečnosti byly všechny krysy stejně inteligentní. Když byl později testován jejich výkon při procházení bludištěm, zjistilo se, že krysy, o kterých bylo řečeno, že jsou chytré, se opravdu bludištěm naučily projít o mnoho rychleji. Studenti totiž věřili, že jim učení půjde lépe, tudíž je povzbuzovali, věnovali jim více času, častěji s nimi trénovali a někdy si je i pojmenovali. Druhá skupinka studentů, která věřila, že má hloupější krysy, jim tolik pozornosti a úsilí nevěnovala.<ref name=":5">Hayesová, N. (2013). <i>Základy sociální psychologie</i>. Praha: Portál.</ref>
  
 
'''Nálepkování (Labeling)'''
 
'''Nálepkování (Labeling)'''
  
Teorie nálepkování je proces, kdy v důsledku toho, jakou „nálepku“ dostane daný dospělý či dítě (že je hloupé, líné, hyperaktivní, ...), si ho ostatní „zaškatulkují“ a podle toho se k němu pak chovají. Nálepka se stává skutečností, neboť okolí jedná tak, jako by byla pravdivá. Velice často se například s dítětem tato nálepka pak potáhne celou školní docházku.
+
Teorie nálepkování je proces, kdy v důsledku toho, jakou „nálepku“ dostane daný dospělý či dítě (že je hloupé, líné, hyperaktivní, ...), si ho ostatní „zaškatulkují“ a podle toho se k němu chovají. Nálepka se stává skutečností, neboť okolí jedná tak, jako by byla pravdivá. Velice často se například s dítětem táhne nálepka celou školní docházku.<ref name=":5"></ref>
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
 
'''Reference'''
 
'''Reference'''
 +
<references />
 +
 +
'''Použitá literatura'''
 +
* Hayesová, N. (2013). <i>Základy sociální psychologie</i>. Praha: Portál.
 +
'''Doporučená literatura'''
 +
* Nakonečný, M. (2009). <i>Sociální psychologie</i>. Praha: Academia.
 +
'''Externí odkazy'''
  
'''Literatura'''
+
* [http://www.youtube.com/watch?v=9Wl_MZc1cTU Pygmalion Efekt: Video]
  
 
'''Klíčová slova'''
 
'''Klíčová slova'''
  
pygmalion, Rosenthal,
+
pygmalion, Rosenthal, nálepkování, Golem efekt
 +
[[Kategorie: Psychologie|*]]
 +
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]
 +
[[Kategorie: Sociologie|*]]

Aktuální verze z 10. 12. 2014, 15:16

Pygmalion efekt (nebo také Sebenaplňující proroctví či Efekt experimentátora) je jev, kdy pozitivní očekávání vede k pozitivnímu výsledku. Je to fenomén, při kterém nevědomě ovlivňujeme situaci a lidi tak, že naplní naši původní předpověď.[1]

Jako první tento efekt pojmenovali Robert Rosenthal s Lenorem Jacobsonem, kteří na konci šedesátých let 20. století uskutečnili slavný experiment Pygmalion in the Classroom. Žákům na základní škole rozdali testy a vyučujícím řekli, že jde o prověření IQ žáků a o to, zda mají studijní předpoklady. Poté vybrali žáků s průměrnými výsledky, ale učitelům sdělili, že tito žáci byli vyhodnoceni jako nadprůměrně inteligentní. Za nějakou dobu tito studenti opravdu začali dosahovat nadprůměrných výsledků, a to kvůli tomu, že učitelé k nim přistupovali jinak, než k ostatním studentům – věnovali jim více času, vyvolávali je v hodinách a následně je chválili. Zvyšovali tím jejich motivaci a sebedůvěru, což vedlo k lepším výsledkům. [2][3]

Pygmalion efekt se objevuje také na pracovišti. Výzkumy ukazují, že zaměstnanci si při práci vedou lépe, když od nich jejich zaměstnavatelé hodně očekávají a věří v jejich úspěch. Vede to ke zvýšení produktivity práce. [4]

Opakem Pygmalion efektu je tzv. Golemův efekt, neboli záporná předpověď – negativní očekávání vede k negativnímu výsledku. Může to být opět ze strany učitele, který o určitém žákovi dostane negativní informaci, např. že nemá možnost se ve svém výkonu zlepšit, a že se bude spíš zhoršovat. Učitel pak bude k tomuto žákovi odměřenější, chladnější, kritický, a může ho hodnotit přísněji než ostatní. Trvá to tak dlouho, až ho přesvědčí, že opravdu nemá možnost se zlepšit – student rezignuje, čímž se jeho výkon zhorší a začne se chovat podle profesorova negativního očekávání. To samé se opět může stát i ve vztahu zaměstnavatel - zaměstnanec.[5]

Další experimenty

Krysy v bludišti

(K.L.Fode & R.Rosenthal)

V roce 1963 provedli Rosenthal a Fode jednu z prvních studií efektů experimentátora. Sdělili studentům psychologie, že každý dostane krysu, kterou má naučit projít bludištěm. Pokud se jí to povede, dostane potravu. Některým studentům řekli, že jejich krysy jsou chytřejší a učení jim proto půjde lépe a rychleji, jiným naopak sdělili, že jejich krysy jsou hloupější. Ve skutečnosti byly všechny krysy stejně inteligentní. Když byl později testován jejich výkon při procházení bludištěm, zjistilo se, že krysy, o kterých bylo řečeno, že jsou chytré, se opravdu bludištěm naučily projít o mnoho rychleji. Studenti totiž věřili, že jim učení půjde lépe, tudíž je povzbuzovali, věnovali jim více času, častěji s nimi trénovali a někdy si je i pojmenovali. Druhá skupinka studentů, která věřila, že má hloupější krysy, jim tolik pozornosti a úsilí nevěnovala.[6]

Nálepkování (Labeling)

Teorie nálepkování je proces, kdy v důsledku toho, jakou „nálepku“ dostane daný dospělý či dítě (že je hloupé, líné, hyperaktivní, ...), si ho ostatní „zaškatulkují“ a podle toho se k němu chovají. Nálepka se stává skutečností, neboť okolí jedná tak, jako by byla pravdivá. Velice často se například s dítětem táhne nálepka celou školní docházku.[6]

Odkazy

Reference

  1. Melichár, J. (2011). Psychologie.cz: Začněte u sebe. Retrieved November 29, 2014 from http://psychologie.cz/sebenaplnujici-proroctvi/
  2. Rosenthal, R. & Jacobson, L. (1968). Pygmalion in the Classroom. Retrieved from http://link.springer.com/article/10.1007/BF02322211#
  3. Chang, J. (2011). A Case Study of the “Pygmalion Effect”: Teacher Expectations and Student Achievement. International Education Studies, 4 (1), 198-201. Retrieved from www.ccsenet.org/
  4. Grimsley, S. (n. d.). Education Portal. Retrieved November 20, 2014 from: http://education-portal.com/http://education-portal.com/academy/lesson/pygmalion-effect-definition-examples-quiz.html#lesson
  5. Hartl, P., Hartlová, H. (2009). Psychologický slovník. Praha: Portál.
  6. 6,0 6,1 Hayesová, N. (2013). Základy sociální psychologie. Praha: Portál.

Použitá literatura

  • Hayesová, N. (2013). Základy sociální psychologie. Praha: Portál.

Doporučená literatura

  • Nakonečný, M. (2009). Sociální psychologie. Praha: Academia.

Externí odkazy

Klíčová slova

pygmalion, Rosenthal, nálepkování, Golem efekt