Senusret III.

Verze z 2. 2. 2017, 13:49, kterou vytvořil Diana.Mickova (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Senusret III. Chakaure byl pátým králem 12. dynastie a nástupce Senusreta II.

Narozdíl od jeho předchůdců, u tohoto panovníka nemáme doklady o koregenci. Jeho doposud nejvyšší doložený rok vlády je 19, je ovšem možné, že vládl déle. Pyramida tohoto panovníka se nachází v Dáhšúr, není ovšem jasné, zda zde byl panovník skutečně pohřben. Dalším možným místem jeho pohřbu je totiž jeho zádušní komplex v Abydu [1]

Senusret III.


Administrativní reformy

Senusret III. provedl významné administrativní reformy. Zavedl novou správu egyptských nomů - ty byly nyní spravovány centrálně z rezidence, a to prostřednictvím tří úřadů waret - waret severu, jihu a hlavy jihu (oblasti kolem Elefantiny). Dokladem centralizace vlády je např. také mizení skalních hrobek významných hodnostářů v provinciích (např. Bení Hassan nebo Berša). Mizí i některé tituly a jsou nahrazeny novými.[2]

Zahraniční politika

Je doloženo několik Senusretových výprav do Núbie. Při svých cestách na jih nechal prokopat průplav prvním kataraktem, což umožnilo rychlejší dopravu a také lepší a efektivnější zásobování núbijských pevností.[3] ¨Z této doby máme ohledně správy núbijských pevností i několik písemných dokladů - dochovaly se dopisy, putující mezi Núbií a oblastí Théb, zmiňující se o vojenských akcích, obchodu, zásobování atp.[4]

Doloženou máme také výpravu do Syropalestiny, která se zmiňuje o obléhání jistého města, které však zřejmě nebylo úspěšné, neboť se zde nezmiňuje žádná kořist ani tribut.

V rámci egyptského území máme doloženy např. expedice do Wádí Hammamát, Hatnúbu nebo na Sinaj.

Stavební aktivity

Stavby Senusreta III. jsou doloženy např. v Medamúdu, Armantu, Todu nebo Hérákleopoli, dále postavil malý chrám na lokalitě Ezber Rušdí. Jeho sochy byly nalezeny v Karnaku, Dendeře nebo Dér el-Bahrí.[5] Tato zobrazení Senusreta III. jsou typická svou realističností, kterou se obecně umění v jeho době vyznačuje. Na druhou stranu se ovšem začínají masově produkovat některé předměty zádušního kultu, jako např. stély pro v té době oblíbené kaple v Abydu, s čímž přichází jistá umělecká degradace.[6]


  1. Verner 2003: 416-421.
  2. Více viz např. Tallet 2005: 77-108.
  3. Verner-Bareš-Vachala 2007: 394.
  4. Smith 1990:204.
  5. Schneidečr 1996: 422.
  6. Shaw 2010.

Literatura

Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.

Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.

Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.

Smith, T.S. 1990: Administration at the Egyptian Middle Kingdom Frontier: Sealings from Uronarti and Askut, in: Palaima, T.G. (ed.) Aegean seals, sealings and administration, Liege: Université de Liege, 197-216.

Tallet, Pierre 2005. Sésostris III et la fin de la XIIe dynastie. Les grands pharaons. Paris: Pygmalion.

Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.

Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.