Sexuální dysfunkce

Za sexuální dysfunkce obecně označujeme dysfunkce, které nejsou vyvolané organickou poruchou či parafilií (viz MKN F52). Jinými slovy se nejedná o sexuální deviace či organicky podmíněná poškození organismu. Sexuální dysfunkce dělíme dle Kratochvíla na:[1]

  1. Poruchy erekce
  2. Předčasnou ejakulaci
  3. Retardovanou/chybějící ejakulaci
  4. Poruchy mužské sexuální apetence
  5. Anorgasmii, frigiditu a sexuální averzi
  6. Vaginismus

Dysfunkce mají organický původ až v 80 % případů, existuje však tendence zdůrazňovat spíše organické příčiny, nežli příčiny psychogenní, a to zejména u mužů, kde jsou psychogenní příčiny hůře snášeny.[2] Weiss na přednáškách v rámci dysfunkcí uvádí jak organické, tak psychogenní příčiny, a proto zde bude zmíněno oboje.

Erektilní dysfunkce

Podstata erektilních dysfunkcí spočívá v (a) nedostatečném, (b) nespolehlivém či (c) chybějícím ztopoření pohlavního údu muže. Jinými slovy se jedná o takový stav, který komplikuje či zcela znemožňuje uskutečnění pohlavního styku. Rozlišujeme primární a sekundární poruchu. První trvá od počátku sexuálního života, druhá znamená potíže až po období úspěšného sexuálního života. Erektilní poruchy přibývají s věkem. V 40 letech dle hojně citované Massachusettské studie trpí různými formami erektilní dysfunkce 22 % mužů, v 60 letech 40 % mužů, a v 70 letech až 50 % mužů.[3] [4]

Weiss rozlišuje tři základní stavy penisu:

  1. Erigovaný penis (penis v erekci)
  2. Penis v semierekci (něco mezi erigovaným a flacidním penisem)
  3. Flacidní penis (penis zcela bez erekce)

Zajímavosti
Jak vlastně funguje erekce? Krev přiteče do kavenozních (topořivých) tělísek a Ebnerovy polštářky je uzavřou. Krev tedy v těchto místech zůstává; po vyvrcholení polštářky splasknou a krev odtéká. Průměrná délka takto erigovaného penisu je asi 12,55 cm celosvětově (odhad u českých studentů Ψ je 16 cm).



Příčiny erektilních dysfunkcí jsou v podstatě dvě:

  1. Organické
  2. Psychogenní

Somatické faktory erektilních dysfunkcí

Erektilní dysfunkce

  1. organické - uvádí se 70 - 80%, ale není v tom shoda, nejčastěji cévní příčiny
  2. psychogenní- Segarwes: záleží na tom, kde pacient vyhledá pomoc (doktor to označí za organické, psychiatr za psychogenní)

Diferenciální diagnóza - Zvěřina

  • organická erektilní dysfunkce: plíživý začátek, věk nad 30 let, přítomnost psychopatologie, partnerské konflikty, bez spontánní erekce
  • psychogenní erektilní dysfunkce: náhlý začátek, přítomna psychopatologie, partnerské konflikty, spontánní erekce
  • jedna organická příčina začíná náhle, a to porušení míchy, zároveň po tomto úrazu velice rychle klesá kvalita semene → je dobré hned odebrat semeno a uložit (po půl roce od úrazu už tyto spermie nemohou oplodňovat) → u nás se tím zabývá Táňa Šrámková
  • spontánní erekce: ranní nebo noční tumescence, masturbační erekce (když onanovat může a s manželkou mu to nejde, tak je jasné, že je to psychogenní)

Psychogenní faktory erektilních dysfunkcí

  • první pohlavní styk - rozpor mezi vrcholnou sexuální kapacitou a nezkušeností v sexuálních projevech mladých mužů, Giese a Schmidt (1968): erektilní selhání u prvního pokusu o soulož mělo 41% VŠ studentů v SRN
  • reakce partnerky - hlavně jednostranné zdůrazňování falické komponenty v párové sexuální interakce, ztotožňování sexu s penisem v pochvě, chování „všechno nebo nic“, odmítání nekoitálních aktivit, které by mohly ED překonat, jsou to často muži, kteří mají erekci, ale přejde je to jen, když má dojít ke koitálnímu styku, sexuální styk není jen to koitální, ale i to nekoitální
  • anticipační úzkost - anticipace neúspěchu spouští bludný kruh strachu ze selhání a selhání tento strach prohlubuje
  • zaměření na výkon - uvědomění si povinnosti řádně vykonat soulož, snaha vyvolat erekci vůlí současně s obavou, že se to nemusí podařit (hlavně u extramatrimoniálních styků, tj. mimomanželských), čím je vyšší motivace, tím je větší možnost selhání
  • mýtus perfektní souhry - křečovité usilování o oboustranné sexuální uspokojení, sexuální styk jako zkouška, muži se obávají, že s nimi žena nebude spokojená, ženy se bojí, že zůstanou neuspokojeny
  • sebepozorování - tendence některých mužů vnímat se při pohlavním aktu v roli diváka - sebepozorování a přílišná sebekontrola ruší spontánní prožívání sexuálního vzrušení
  • negativní pocity související se sexualitou - většinou souvisí s antisexuální výchovou, tabuizování sexu ve výchově vede k přesvědčení, že sex je něco nepřístojného, špinavého, špatného či nebezpečného
  • monotonie - opakování sexuálního styku stejným způsobem a se stejnou partnerkou, habituace podněty, které dříve působily silně, ztrácejí na účinnosti
  • narušená interpersonální komunikace - neschopnost partnerů sdělit si navzájem své sexuální potřeby, svá očekávání
  • psychická sexuální traumata - sexuální zneužití v dětství, následná nejistota v oblasti sexuální orientace a sexuální identity
  • homoerotická orientace nebo parafilie - věkově přiměřená žena nebo vzájemné souhlasné něžné milování není preferovanou formou sexuálního kontaktu
  • patologické psychické stavy - nejčastěji ty, které způsobují celkovou pasivitu a sníženou reaktivitu organizmu - hlavně deprese, únava při počínajícím somatickém onemocnění, při přepracovanosti

Organické příčiny erektilní dysfunkce

  • vývojové anomálie pohlavních orgánů - přímý i nepřímý vliv na pohlavní styk, fimóza - nejde přetáhnout předkožka přes žalud (řeší se neúplnou obřízkou), muži s obřízkou mají statisticky nižší pravděpodobnost onemocněním HIV, plastická indurace penisu - vazivová změna v penisu, která způsobí zakřivení penisu, mže to až znemožnit pohlavní styk nebo to způsobuje bolest; svízelná cesta léčby
  • záněty - pohlavních cest či prostatismus → způsobují algopareunie a dyspareunie (bolestivé a nepříjemní pocity při souloži)
  • přerušení nervových drah - nehody s porušením míchy, při operaci prostaty s karcinomem, mozkové poranění
  • endokrinní poruchy - jsou vzácné, hypogonadismus - porucha varlat, která neprodukují dostatečné množství testosteronu, způsobuje to nedostatečnou vzrušivost, syndrom PADAM - snížení testosteronu kolem 60. roku; léčba podáváním testosteronu, většina mužů (kromě hypogonadiků) má i při poruchách erekce dostatečné množství testosteronu - mají ho totiž v krvi mnohem více, než je potřeba pro reprodukční funkci, hyperprolaktenie - vysoká hladina prolaktinu působí proti erekci
  • vaskulární poruchy - nejčastěji při kardiologických problémech (zanáší se to tak jako v tom srdci) nebo u cukrovky, nebo mohou žíly ztrácet pružnost a nedokážou se uzavřít, když tam při erekci krev nateče, operace podle českého doktora Michala (operace Michal 1 a Michal 2) → při cévních poruchách dělal spojky s pánevními cévami, které pak přiváděli krev do penisu → náročná operace, jen dočasný účinek z důvodu zanášení cest
  • farmakogenní poruchy erekce - způsobují to léky jako nežádoucí vedlejší účinek, u některých antidepresiv je jako vedlejší účinek řada sexuálních dysfunkcí (poruchy apetence, orgasmu a ejakulace → vzrušivosti, poruchy erektivity) → nejhorší jsou benzodiazepiny, seropram, citálek, seroxat, pokud při antidepresivech je jen porucha erekce, dají se podávat léky na erekci, naopak se osvědčily a mohou i pomoci: tritiko, neuroleptika - antipsychotika, která taky způsobují všechny ty poruchy, léky na vysoký krevní tlak - hlavně alfa blokátory mají negativní účinky, antiaritmika (léky na nepravidelnost srdce), kardiotonika (podpora činnosti srdce), aniulceroza (na vředy), antiglaukomatika (na zelený zákal, glaukom) hypolipemika (na snížení lipidů v krvi)
  • také kouření a obezita škodí erekci
  • pokud chceme zjistit, zda pacient má noční penilní tumescence, tak ho napojíme na falopletismograf, v REM fázi spánku se zdají sny a ty mohou vést k erekci
  • falopletiskograf je drahý, může se udělat známkový test - penis se večer oblepí řadou spojených známek a jestli je to ráno přes to perforované prasklé, tak tam erekce byla

Zdroje

  1. Kratochvíl, S. (2008). Sexuální dysfunkce. Grada.
  2. Kratochvíl, S. (2008). Sexuální dysfunkce. Grada.
  3. Kratochvíl, S. (2008). Sexuální dysfunkce. Grada.
  4. Feldman, H. A., Goldstein, I., Hatzichristou, D. G., Krane, R. J., & McKinlay, J. B. (1994). Impotence and its medical and psychosocial correlates: results of the Massachusetts Male Aging Study. The Journal of urology, 151(1), 54-61.