Sociální kognice: Porovnání verzí

Řádek 58: Řádek 58:
 
* '''konsensus''' - v jedné konkrétní situaci se chovají lidé stejným způsobem  
 
* '''konsensus''' - v jedné konkrétní situaci se chovají lidé stejným způsobem  
 
* '''konzistence''' - soudržnost v čase, zda se člověk v dané situaci pokaždé zachová stejně
 
* '''konzistence''' - soudržnost v čase, zda se člověk v dané situaci pokaždé zachová stejně
 +
 +
=== Teorie kauzálních schémat - Kelley ===
 +
 +
* koncepce jedince o způsobu vzájemného působení dvou nebo více příčinných faktorů vzhledem k určitým důsledkům
 +
* schéma mnohonásobných dostatečných příčin - kterákoli z možných příčin je dostačující pro produkci daného výsledku
 +
* schéma mnohonásobných nevyhnutelných příčin - musí působit více činitelů, aby se dosáhlo určitého účinku
 +
 +
=== Locus of control ===
 +
 +
* atribuční styly jsou styly připisování příčin
 +
* '''J. B. Rotter''' definoval tzv. '''LOC - locus of control''' (místo řízení či kontroly)
 +
* definoval takto dva styly: '''internalistický''' a '''externalistický'''
 +
* přesvědčení subjektu, že je nebo není schopen kontrolovat dění, zejména v nestrukturované situaci
 +
 +
* '''internalisté''':
 +
* mají pocit, že mohou ovlivňovat dění kolem sebe
 +
* pro vysvětlení událostí hledají vnitřní příčiny
 +
* záleží na nich, zda budou úspěšní
 +
 +
* '''externalisté''': 
 +
* nejsou si příliš jistí 
 +
* příčiny úspěchu a neúspěchu připisují vnějším příčinám 
 +
* chybí pocit kontroly nad životem (důležitý pro životní vyrovnanost) 
 +
* v naší kultuře tento styl snižuje aktivitu

Verze z 17. 12. 2013, 12:59

Interpretace sociální reality, teorie atribuce

  • atribuce - připisování příčin vlastnímu či cizímu vlivu
  • způsobena tím, že člověk musí neustále vnímat nějakou kauzalitu
  • nejhorším stresorem je pocit bezmoci, proto se snažíme vše si vysvětlovat
  • atribuční výzkum se zabývá otázkou, jak lidé přisuzují příčinnost:
  1. vlastnímu chování
  2. chování druhých lidí
  3. nepersonálním jevům ve svém sociálním prostředí
  • poznání příčin umožňuje lidem přibližovat se k chápání světa jako světa stabilního, předvídatelného a kontrolovatelného
  • předmětem zkoumání atribučních teorií je vnímání kauzality a důsledků takového vnímání
  • jedná se subjektivní výklad jevů určováním jeho příčin (nezáměrné chování) či důvodů (záměrné, cílené)

Naivní psychologie F. Heidera

  • jako první lokalizoval atribuční procesy (vysvětlování příčin úspěchu a neúspěchu)
  • každý člověk se snaží dosáhnout stabilních a smysluplných dojmů o druhých
  • snaha rekonstruovat způsob, jakým si ‚naivní psycholog‘ vysvětluje chování druhých
  • rozlišoval 3 dimenze:
  1. lokalizace (vnitřní x vnější)
  2. stálost (stabilní x nestabilní)
  3. kontrolovatelnost (kontrolovatelné x nekontrolovatelné)
  • doplnili Fiske a Taylor (1984)
  • těmito příčinami lidé popisují svůj či cizí úspěch a neúspěch ve výkonových úlohách
  • tvrzení:
  • Fiske, Taylor: lidé mají tendenci připisovat jevům spíše stabilní příčiny
  • Jones, Davis: lidé mají tendenci připisovat jevům spíše situační příčiny

příčiny:

  • interní
  • externí
  • stabilní
  • nestabilní
  • kontrolované
  • typické úsilí
  • situační úsilí
  • míra nároků
  • pomoc jiných
  • schopnosti
  • nálada
  • prostředí
  • počasí

Základní teorie atribuce

  • korespondující usuzování - lidé k chování, které vidí, přisuzují určité vlastnosti, korespondující charakteristiku člověka
  • atribuce záměru: zda chování bylo účelné, zda člověk věděl o účincích tohoto chování, pokud zjistíme že ano, následuje atribuce dispozice
  • atribuce dispozice: hledání, která charakteristika byla příčinou chování
  • kovariance - společný výskyt, H. Kelley, srovnání jednání v minulosti a současnosti
  • kovariační teorie - v různém čase a v různých situacích zjišťujeme, které faktory jsou přítomné, když se vyskytují či nevyskytují určité důsledky
  • základní kritéria atribuce:
  • distinktivnost - odlišnost, variabilita podnětu, nakolik člověk reaguje stejně v různých situacích
  • konsensus - v jedné konkrétní situaci se chovají lidé stejným způsobem
  • konzistence - soudržnost v čase, zda se člověk v dané situaci pokaždé zachová stejně

Teorie kauzálních schémat - Kelley

  • koncepce jedince o způsobu vzájemného působení dvou nebo více příčinných faktorů vzhledem k určitým důsledkům
  • schéma mnohonásobných dostatečných příčin - kterákoli z možných příčin je dostačující pro produkci daného výsledku
  • schéma mnohonásobných nevyhnutelných příčin - musí působit více činitelů, aby se dosáhlo určitého účinku

Locus of control

  • atribuční styly jsou styly připisování příčin
  • J. B. Rotter definoval tzv. LOC - locus of control (místo řízení či kontroly)
  • definoval takto dva styly: internalistický a externalistický
  • přesvědčení subjektu, že je nebo není schopen kontrolovat dění, zejména v nestrukturované situaci
  • internalisté:
  • mají pocit, že mohou ovlivňovat dění kolem sebe
  • pro vysvětlení událostí hledají vnitřní příčiny
  • záleží na nich, zda budou úspěšní
  • externalisté:
  • nejsou si příliš jistí
  • příčiny úspěchu a neúspěchu připisují vnějším příčinám
  • chybí pocit kontroly nad životem (důležitý pro životní vyrovnanost)
  • v naší kultuře tento styl snižuje aktivitu